8 As 258/2017

Rubrum

8 As 258/2017-21 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D. v právní věci žalobce: T. T., zast. Organizací pro pomoc uprchlíkům, z. s., se sídlem Kovářská 939/4, Praha 9, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 10. 2017, čj. OAM-158/LE-LE05-LE05-2017, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. 11. 2017, čj. 60 Az 78/2017-18, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. V záhlaví uvedeným rozhodnutím žalovaný zastavil podle § 25 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, řízení o udělení mezinárodní ochrany žalobci.

2. S žalobou proti tomuto rozhodnutí podanou u Krajského soudu v Plzni spojil žalobce žádost o ustanovení zástupce; uvedl, že je zcela bez prostředků, nemá znalost českého práva, není schopen bránit svá práva, ani si zajistit potřebnou právní pomoc. Požádal o ustanovení Mgr. Ing. Jakuba Backy, advokáta, který se cizineckým právem zabývá a s jeho případem již byl seznámen, neboť jej zastupoval v řízení u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Krajský soud návrhu žalobce na ustanovení konkrétního zástupce 8 As 258/2017-22 nevyhověl. Z důvodu vhodnosti, místa pobytu žalobce a hospodárnosti řízení ustanovil zástupcem v záhlaví uvedeným usnesením Organizaci pro pomoc uprchlíkům, z. s.

II. Argumenty kasační stížnosti

3. Žalobce (dále jen „stěžovatel“) v kasační stížnosti argumentoval, že nebyly dány důvody pro to, aby mu nebyl ustanoven zástupce Mgr. Ing. Jakub Backa. Konstatoval, že tento zástupce pravidelně dojíždí do Zařízení pro zajištění cizinců Balková; připomenul též, že mu tento zástupce byl ustanoven již Krajským soudem v Ústí nad Labem pro řízení o žalobě proti rozhodnutí o zajištění podle zákona o pobytu cizinců; byly tak dány všechny rozumné důvody k tomu, aby mu byl tentýž zástupce ustanoven v též v projednávané věci.

4. Podle stěžovatele je Mgr. Ing. Jakub Backa advokátem a je tedy zcela nezávislou osobou, která není nijak spojena s výkonnou moci, zatímco nezisková organizace takovou záruku neposkytuje. Uvedl, že nezisková organizace neodpovídá za garanci kvality a není cesty, jak kvalitu takového zastupování kontrolovat a korigovat. Organizace pro pomoc uprchlíkům financuje svou činnost z grantů kontrolovaných a přidělovaných žalovaným, tedy správním orgánem, proti jehož rozhodnutí podal žalobu; není přijatelné, aby nezisková organizace, která získala milionový grant za činnost spočívající v návratovém poradenství od žalovaného, zastupovala nezávisle a efektivně osoby, které se brání správním rozhodnutím žalovaného.

III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu

5. Nejvyšší správní soud nenalezl žádné formální vady či překážky projednatelnosti kasační stížnosti, a proto přezkoumal jí napadené usnesení Krajského soudu v Plzni v rozsahu a v rámci kasační stížností uplatněných námitek, zkoumaje přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti [§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.].

6. Kasační stížnost není důvodná.

7. Nejvyšší správní soud předně nesouhlasí s námitkou stěžovatele, podle níž by Organizace pro pomoc uprchlíkům musila být nutně ovlivněna tím, že je financována ze zdrojů žalovaného a nesouhlasí ani s výhradami stěžovatele zpochybňujícími kvalifikovanost stěžovateli ustanovené zástupkyně. Ve své judikatuře Nejvyšší správní soud opakovaně dospěl k závěru, že Organizace pro pomoc uprchlíkům, která je humanitární organizací zaměřující se na pomoc uprchlíkům a cizincům již 26 let, je dostatečně erudovaná, aby účastníky zastupovala v řízeních (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2017, čj. 2 As 220/2017-23, nebo ze dne 29. 6. 2017, čj. 9 As 98/2017-24). Výtka stěžovatele naznačující nedostatek nestrannosti Organizace pro pomoc uprchlíkům pak postrádá opodstatnění již pro svou nekonkrétnost; není jasné, proč by Organizace pro pomoc uprchlíkům částečně dotovaná z prostředků státního rozpočtu měla 8 As 258/2017-23 být jen proto více závislá na zájmech žalovaného než kterýkoliv advokát, jehož palmáre v případě ustanovení je stejně tak propláceno z rozpočtových prostředků státu.

8. K argumentaci stěžovatele týkající se povinnosti ustanovit konkrétního zástupce pro řízení poukazuje Nejvyšší správní soud na závěry rozšířeného senátu zdejšího soudu vyplývající z rozsudku ze dne 21. 12. 2009, čj. 7 Azs 24/2008-141; v něm rozšířený senát konstatoval, že § 35 odst. 8 s. ř. s., stanoví, že navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. V tomto rozsudku rozšířený senát na jednu stranu klade důraz na to, aby bylo v jednotlivých případech ustanovení konkrétního zástupce na žádost účastníka řízení zjišťováno, zda existují rozumné a věcně oprávněné důvody pro ustanovení tohoto advokáta, na druhou stranu však rozšířený senát poznamenal, že ani právo účastníka řízení na ustanovení konkrétního zástupce není absolutní a má své limity. Je nicméně třeba trvat na tom, aby, pokud návrhu účastníka na ustanovení konkrétního zástupce nevyhoví, soud své rozhodnutí přezkoumatelným způsobem odůvodnil.

9. Nejvyšší správní soud ze spisu krajského soudu zjistil, že stěžovatel již v žalobě žádal, aby jeho zástupcem byl ustanoven Mgr. Ing. Jakub Backa, neboť se zabývá cizineckým a azylovým právem a nadto ho již zastupoval v jiném řízení u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Krajský soud žádost stěžovatele nepřehlédl, neshledal ji však oprávněnou z důvodů, které v napadeném usnesení v dostatečném rozsahu vysvětlil. Nejvyšší správní soud s krajským soudem uplatněným hodnocením věci souhlasí a k jím uvedenému pouze dodává, že je především věcí úvahy krajského soudu, aby zvážil, zda žádosti o ustanovení konkrétního zástupce vyhoví. Není přitom povinností účastníka řízení být v řízení před krajským soudem zastoupen advokátem a není ani povinností soudu při vyhovění žádosti o ustanovení zástupce ustanovit pouze advokáta; dikce zákonné úpravy naopak spíše nasvědčuje výjimečnosti právě advokátního ustanovení, a to zvláště, vezme-li se v úvahu speciální úprava ex offo zastoupení v řízeních vyjmenovaných v ustanovení § 35 odst. 5 s. ř. s., které naopak ustanovení právnické osoby typu Organizace pro pomoc uprchlíkům výslovně předpokládá.

IV. Závěr a náklady řízení

10. Pro uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost je nedůvodná, a proto ji podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zamítl. O věci přitom rozhodl bez jednání postupem podle § 109 odst. 2 s. ř. s.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 1, ve spojení s § 120, s. ř. s. Stěžovatel neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly, a proto mu soud náhradu nákladů nepřiznal. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. 8 As 258/2017-24 V Brně 16. ledna 2018 JUDr. Miloslav Výborný předseda senátu