8 As 266/2022

Rubrum

8 As 266/2022-25 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Petra Mikeše a Milana Podhrázkého v právní věci žalobkyně: Bc. Š. S., zastoupena JUDr. Richardem Pustějovským, advokátem se sídlem Matiční 730/3, Ostrava, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 2771/117, Ostrava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 7. 2022, čj. MSK 62776/2022, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 11. 2022, čj. 22 A 63/2022- 12, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žalobkyně n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení n e p ř i z n á v á .

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Městský úřad Nový Jičín, odbor územního plánování a stavebního řádu (dále „stavební úřad“) vydal 21. 2. 2022 rozhodnutí čj. MUNJ-16279/2022/ÚPSŘ-Kr, jímž zamítl žádost žalobkyně o dodatečné povolení stavby rodinného domu na pozemku parc. č. X v katastrálním území S. Žalovaný výše uvedeným rozhodnutím odvolání žalobkyně zamítl a rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil.

2. Žalobkyně podala proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě. Krajský soud v záhlaví uvedeným usnesením řízení o žalobě zastavil podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, 8 As 266/2022 jelikož stěžovatelka nezaplatila soudní poplatek při podání žaloby a ani poté, co byla k jeho zaplacení vyzvána.

II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného

3. Žalobkyně (dále „stěžovatelka“) napadla usnesení krajského soudu kasační stížností z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.

4. Namítla nezákonnost napadeného usnesení, neboť soudní poplatek ve věci vedené krajským soudem pod sp. zn. 22 A 63/2022 zaplatila řádně a včas. K tomu uvedla, že výzva k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě 15 dnů jí byla doručena, prostřednictvím zástupce, 10. 10. 2022. Lhůta k zaplacení soudního poplatku tak uplynula 25. 10. 2022. Stěžovatelka v této lhůtě zaplatila soudní poplatek ve prospěch účtu pro soudní poplatky s přesným označením variabilního symbolu pro platbu v označené věci, pouze tak učinila na účet místně nepříslušného Krajského soudu v Brně. Poté, co o tom byla informována, provedla 8. 11. 2022 platbu soudního poplatku znovu na účet Krajského soudu v Ostravě. Pro zachování mezí ústavně zaručeného práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod se stěžovatelka dovolává analogie s možností podat žalobu u místně nepříslušného soudu, jíž dovodil Ústavní soud ve svém nálezu z 24. 11. 2020, sp. zn. III. ÚS 134/20.

5. Vzhledem k procesnímu důvodu zastavení soudního řízení žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti pouze uvedl, že usnesení krajského soudu pokládá za zákonné a věcně správné.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

6. Kasační stížnost není důvodná.

7. Nejvyšší správní soud z obsahu spisu krajského soudu zjistil, že stěžovatelka nezaplatila soudní poplatek při podání žaloby. Krajský soud ji proto výzvou ze 4. 10. 2022, čj. 22 A 63/2022-9, vyzval k tomu, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení této výzvy soudní poplatek zaplatila, a to buď v kolcích na dolní části tiskopisu, nebo bezhotovostně převodem na účet soudu. K tomu jí sdělil číslo účtu, včetně IBAN a BIN, a variabilní symbol. Současně stěžovatelku poučil, že nebude-li soudní poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě, soud řízení zastaví. Výzva byla stěžovatelce doručena prostřednictvím zástupce 10. 10. 2022. Posledním dnem lhůty k zaplacení soudního poplatku tak bylo úterý 25. 10. 2022. Dle úředního záznamu z 3. 11. 2022 (č. l. 10 spisu krajského soudu), nebyl soudní poplatek zaplacen. Krajský soud proto řízení napadeným usnesením zastavil.

8. Stěžovatelka namítá, že soudní poplatek zaplatila bezhotovostně převodem hned 10. 10. 2022, avšak zaslal jej na účet místně nepříslušného Krajského soudu v Brně. I tak je stěžovatelka přesvědčena, že soudní poplatek zaplatila řádně a včas.

9. Podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích je ve věcech správního soudnictví poplatníkem poplatku za řízení ten, kdo podal žalobu nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení. Poplatková povinnost u poplatku za řízení vzniká podáním žaloby a tímto okamžikem je též poplatek splatný [§ 4 odst. 1 písm. a) a § 7 odst. 1 zákona o 8 As 266/2022-26 pokračování soudních poplatcích]. Tento úkon je dle položky č. 18 bod 2 písm. a) sazebníku poplatků, který tvoří přílohu k zákonu o soudních poplatcích, zpoplatněn částkou 3 000 Kč.

10. Podle § 8 odst. 3 zákona o soudních poplatcích platí, že poplatky se platí na účet zřízený u České národní banky pro soud příslušný podle § 3 (dále jen „účet soudu“).

11. Podle § 3 odst. 1 věty druhé téhož zákona dále platí, že ve věcech správního soudnictví rozhoduje ve věcech poplatků za řízení soud, který je věcně a místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci.

12. Podle čl. 36 odst. 1 Listiny pak platí, že každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.

13. Součástí práva jednotlivce na soudní ochranu je právo na přístup k soudu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny. Toto právo však podléhá některým omezením, která jsou vtělena do procesních předpisů v zájmu efektivity řízení. Ústavní soud v nálezu z 2. 6. 2020, sp. zn. III. ÚS 1136/20 (N 118/100 SbNU 320), k tomu blíže uvedl, že „žádné z těchto (legitimních) omezení však nesmí být nepřiměřené a nesmí narušovat podstatu chráněného základního práva. K zásadně přípustným omezením patří povinnost účastníka zaplatit soudní poplatek [usnesení, kterým se zastavuje řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku, může být způsobilé bezprostředně zasáhnout do základních práv účastníka řízení - srov. k tomu stanovisko pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 35/13 ze dne 23. 4. 2013 (ST 35/69 SbNU 859; 124/2013 Sb.)] nebo splnit podmínku povinného právního zastoupení, vyžaduje-li to zákon [srov. nález sp. zn. II. ÚS 1000/16 ze dne 8. 11. 2016 (N 213/83 SbNU 387) nebo nález sp. zn. III. ÚS 3213/19 ze dne 28. 1. 2020 (N 17/98 SbNU 125)].“ V nálezu z 30. 3. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 9/20, č. 193/2021 Sb., kterým byl zamítnut návrh na zrušení § 9 odst. 1 věty třetí zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017, pak Ústavní soud zdůraznil, že „každý poplatník nese vlastní odpovědnost za to, že se soudní poplatek dostane do dispozice soudu řádně a včas, bez ohledu na to, jaký způsob k jeho úhradě zvolí.“ Z uvedeného tak vyplývá, že povinnost zaplatit soudní poplatek je přípustným omezením práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a je na vlastní odpovědnosti poplatníka, aby se soudní poplatek dostal do dispozice soudu řádně a včas.

14. Poplatník je tak povinen podle § 8 odst. 3 zákona o soudních poplatcích zaplatit soudní poplatek na účet zřízený u České národní banky pro soud příslušný podle § 3 odst. 1 toto zákona. Pro zaplacení soudního poplatku proto je rozhodující, zda byla částka zaplacena na účet soudu příslušného pro projednání a rozhodnutí věci (viz bod 8 rozsudku NSS z 21. 5. 2019, čj. 4 As 31/2019-29). Jen tento soud je totiž schopný přiřadit platbu soudního poplatku ke konkrétnímu řízení, které bylo u něho na návrh poplatníka zahájeno. Jiný soud, na jehož účet byl soudní poplatek chybně zaplacen, není schopen pouze na základě částky a variabilního symbolu zjistit, k jakému řízení se zaplacený soudní poplatek vztahuje a u kterého věcně a místně příslušného soudu je dané řízení vedeno. Je proto logické, že soudní poplatek musí být zaplacen právě na účet soudu, který je věcně a místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci a který variabilní symbol poplatníkovi sdělil. Toto pravidlo zdůraznil rovněž Ústavní soud ve výše citovaném nálezu sp. zn. III. ÚS 1136/20, ve kterém uvedl, že „[p]ro řádné zaplacení soudního poplatku je totiž rozhodující pouze připsání částky na účet soudu, u něhož je řízení vedeno, nikoliv přiřazení ke konkrétní věci, o níž je řízení u tohoto soudu vedeno.“ (zvýrazněno NSS, shodně též bod 16 8 As 266/2022 rozsudku NSS z 2. 4. 2020, čj. 2 As 387/2019-29). Nadto soud, na jehož účet byl poplatek chybně zaplacen, není povinen dohledat, na účet kterého soudu měl být poplatek správně zaplacen, a na tento účet nesprávně zaplacený poplatek následně přeposlat.

15. V nyní projednávané věci byl k projednání a rozhodnutí věcně a místně příslušný Krajský soud v Ostravě, neboť v jeho obvodu má sídlo Městský úřad Nový Jičín, který vydal prvostupňové rozhodnutí o zamítnutí žádosti o dodatečné povolení stavby [§ 7 odst. 1 a 2 s. ř. s. ve spojení s přílohou č. 2 bod 8 a č. 3 bod 38 k zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích)]. Soudní poplatek by proto byl stěžovatelkou zaplacen řádně a včas jedině tehdy, jestliže by byl připsán na účet Krajského soudu v Ostravě nejpozději 25. 10. 2022 (srov. rozsudek NSS z 28. 3. 2018, čj. 8 Afs 37/2018-51, č. 3734/2018 Sb. NSS). Tak tomu však nebylo, neboť stěžovatelka 10. 10. 2022 zaplatila soudní poplatek na účet zřízený u České národní banky pro Krajský soud v Brně. Ze spisu Krajského soudu v Ostravě současně nevyplývá, že by stěžovatelka splnila poplatkovou povinnost jiným způsobem v dodatečné lhůtě stanovené výzvou krajského soudu ze 4. 10. 2022, čj. 22 Af 63/2022-9.

16. Odkaz stěžovatelky na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 134/20, jenž se vyjadřoval k možnosti podání žaloby u místně nepříslušného soudu, není pro nyní projednávanou věc přiléhavý. Skutečnost, na účet kterého konkrétního soudu má být soudní poplatek zaplacen, plyne přímo ze zákona o soudních poplatcích. Nadto, stěžovatelka byla vyzvána k zaplacení soudního poplatku na přesně identifikovaný bankovní účet. Závěry stěžovatelkou uváděného nálezu tak na nyní projednávanou věc vůbec nedopadají.

17. Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že napadeným usnesením nebylo zasaženo do práva stěžovatelky na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Přestože zastavení soudního řízení může mít pro stěžovatelku závažné následky, bylo primárně na ní, aby soudní poplatek zaplatila na účet krajského soudu řádně a včas (viz body [13] a [14] tohoto rozsudku). Vůle stěžovatelky zaplatit soudní poplatek není v tomto ohledu rozhodující. Z § 8 odst. 3 zákona o soudních poplatcích totiž jednoznačně vyplývá, že soudní poplatek je třeba zaplatit na účet příslušného soudu. Tímto soudem byl podle § 3 odst. 1 téhož zákona Krajský soud v Ostravě, nikoliv Krajský soud v Brně. Zastavil-li Krajský soud v Ostravě řízení podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích proto, že stěžovatelka nezaplatila soudní poplatek ani v dodatečně stanovené patnáctidenní lhůtě, postupoval v souladu se zákonem. Shodně jako v nyní projednávané věci postupoval Nejvyšší správní soud i v situaci, kdy stěžovatel zaplatil soudní poplatek nesprávně na účet Nejvyššího správního soudu, nikoli místně příslušného Krajského soudu v Brně (rozsudek z 8. 9. 2021, čj. 8 Afs 144/2021-27).

IV. Závěr a náklady řízení

18. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. Ze shora uvedených důvodů proto kasační stížnost podle § 110 odst. 1 věty poslední s. ř. s. zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměla úspěch. 8 As 266/2022-27 pokračování Žalovanému, jenž by jinak právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti měl, soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, protože mu v řízení žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 20. ledna 2023 Jitka Zavřelová předsedkyně senátu