Nejvyšší správní soud · Usnesení

8 As 280/2024

č. j. 8 As 280/2024-55

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-01-20 · odkladný účinek: přiznání · ECLI:CZ:NSS:2025:8.As.280.2024.55

  1. MS Praha 17 A 31/2024-98
  2. NSS 8 As 280/2024-55

Citované zákony (2)

Rubrum

8 As 280/2024-55 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Petra Mikeše a Milana Podhrázkého v právní věci žalobce: Ředitelství silnic a dálnic, s. p., se sídlem Čerčanská 2023/12, Praha 4, proti žalovanému: Úřad pro ochranu osobních údajů, se sídlem Pplk. Sochora 727/27, Praha 7, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) JUDr. Petr Vališ, se sídlem Balbínova 1093/27, Praha 2, zastoupený Mgr. Jaromírem Jašou, advokátem se sídlem Balbínova 1093/27, Praha 2, a II) Hartmann, Jelínek, Malý, Moreno a partneři, s. r. o., advokátní kancelář (dříve Advokátní kancelář Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, s. r. o.), se sídlem Sokolovská 5/49, Praha 8, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 2. 2024, čj. UOOU-02699/21-22, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 12. 2024, čj. 17 A 31/2024-98, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto:

Výrok

I. Kasační stížnosti s e p ř i z n á v á odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení o kasační stížnosti se pozastavují účinky rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 12. 2024, čj. 17 A 31/2024-98, v rozsahu, jímž zamítl žalobu v části směřující proti výrokům I a II rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 2. 2024, čj. UOOU-02699/21-22, a účinky rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 2. 2024, čj. UOOU-02699/21-22, v rozsahu výroků I a

II.

II. Žalobci s e u k l á d á povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Osoba zúčastněná na řízení I) [dále „OZNŘ I)“] podala 20. 4. 2021 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, žádost o poskytnutí informací – dvou právních stanovisek, a to a) písemných právních závěrů a stanovisek vypracovaných osobou zúčastněnou na řízení II) [dále „OZNŘ II)“] a b) písemných právních závěrů a stanovisek Advokátní kanceláře Jansta, Kostka, spol. s r. o. [v současné době Chrenek, Toman, Kotrba advokátní kancelář, spol. s r. o. (dále „ChTK AK“)], které si žalobce nechal vypracovat pro vlastní účely v souvislosti se zadávacím řízení pod názvem „D1 rozšíření odpočívky Střechov km 52,0 – levá strana“, a dále dalších informací souvisejících s převodem části závodu společnosti Metrostav, a. s., na společnost Metrostav Infrastructure, 8 As 280/2024 a. s. (celý obsah žádosti o informace je citován v bodu 1 v záhlaví uvedeného rozsudku městského soudu).

2. Po několika kolech prvostupňového a odvolacího řízení vydal žalovaný nyní napadené rozhodnutí o odvolání, jímž: - ve výroku I prvostupňové rozhodnutí žalobce jako povinného subjektu ze 4. 2. 2022 v části, kterou žalobce odmítl poskytnout písemné právní závěry a stanoviska vypracovaná OZNŘ II) a ChTK AK s poukazem na ochranu autorských práv daných, zrušil a řízení zastavil; - ve výroku II žalobci přikázal, aby ve lhůtě 15 dnů od oznámení rozhodnutí OZNŘ I) poskytl písemné právní závěry a stanoviska vypracovaná OZNŘ II) a ChTK AK, s vyloučením vlastnoručních podpisů autorů právních stanovisek; - ve výroku III prvostupňové rozhodnutí v části odmítnutí bodu III písm. a) až f) a h) až l), a bodu IV písm. a) žádosti o informace zrušil a věc vrátil žalobci k novému projednání; - ve výroku IV potvrdil prvostupňové rozhodnutí v části odmítnutí bodu II, bodu III písm. g) a další části žádosti; - ve výroku V žalobci přikázal, aby ve lhůtě do 15 ode dne doručení řádně a v úplnosti vyřídil bod IV písm. b) žádosti

3. Žalobu žalobce proti rozhodnutí žalovaného městský soud v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl.

4. Žalobce (dále „stěžovatel“) napadl rozsudek městského soudu (blanketní) kasační stížností, jejíž součástí byl návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Uvedl, že přiznání odkladného účinku je namístě s ohledem na povahu daného řízení. Pokud by byl povinen poskytnout požadované informace před tím, než bude o jeho kasační stížnosti rozhodnuto, ztratilo by řízení o kasační stížnosti faktický význam. Již samotným poskytnutím informací by totiž nastal nevratný stav spočívající v tom, že i přes případné vyhovění kasační stížnosti by již byly požadované informace poskytnuty osobě zúčastněné na řízení I). Přiznáním odkladného účinku tak bude zamezeno, aby byl stěžovatel případně vystaven do doby rozhodnutí o jeho kasační stížnosti negativním následkům, které by pro něj měl případný výkon rozhodnutí žalovaného. Zmínil, že i městský soud přiznal žalobě částečný odkladný účinek.

5. Žalovaný souhlasí s přiznáním odkladného účinku. Uvedl, že jeho rozhodnutí i napadený rozsudek byly vydány v souladu s právními předpisy. Zároveň však zdůraznil, že si je vědom existence judikatury správních soudů stojící na vůli soudů chránit informace až do uskutečnění soudního přezkumu, jelikož v případě nepřiznání odkladného účinku by soudní přezkum zůstal bez faktického významu.

6. OZNŘ II) rovněž s přiznáním odkladného účinku souhlasí. Uvedla, že části požadované právní analýzy považuje jednak za své obchodní tajemství a jednak jsou jako její autorské dílo předmětem ochrany autorského práva. Již pouhým poskytnutím 8 As 280/2024-56 pokračování požadovaných částí právní analýzy by došlo k tomu, že by bylo zasaženo do jejího práva na ochranu autorského díla, přičemž právě poskytnutím těchto částí právní analýzy by vznikla neodčinitelná újma na jejích právech. Zároveň by se řízení o kasační stížnosti stalo toliko akademickým a jeho výsledek by neměl žádný faktický význam. Přiznání odkladného účinku se tak jeví jako vhodný nástroj.

7. Naopak OZNŘ I), jako žadatel o informace, s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí. Poukázala na to, že městský soud v napadeném rozsudku v podstatě kompletně odmítl žalobní tvrzení stěžovatele, a naopak potvrdil správnost a zákonnost napadeného rozhodnutí i postupu žalovaného. Žádost podala již v dubnu 2021 a na informace tedy marně čeká již téměř čtyři roky. Ze strany stěžovatele jde o cílené a systémové maření základního účelu právní úpravy svobodného přístupu k informacím. Poukázala rovněž na blanketní kasační stížnost, jež považuje za vědomě vadné podání, s nímž by nemělo být spojeno dobrodiní v podobě přiznání odkladného účinku jako výjimečného institutu, kterým dochází k zásahu do již vydaného, pravomocného a vykonatelného rozhodnutí soudu. Uvedla, že stěžovateli žádná újma na jeho právech nehrozí, neboť meritum jeho argumentace směřuje k ochraně tvrzených zájmů autorů právních stanovisek, nikoliv samotného stěžovatele. Tvrzenou újmu navíc stěžovatel nikterak nekonkretizoval. ChTK AK nadto ani nevyužila možnost ochrany svých práv v pozici osoby zúčastněné na řízení.

8. Nejvyšší správní soud k návrhu předně podotýká, že kasační stížnost nemá odkladný účinek (§ 107 odst. 1 s. ř. s.), může jej však na návrh stěžovatelů přiznat za přiměřeného užití § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Kromě formálního předpokladu, jímž je podání příslušného návrhu, je pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nutné splnění tří podmínek: (1) výkon nebo jiné právní následky musejí pro stěžovatele znamenat újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (usnesení rozšířeného senátu NSS z 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 24). Povinnost tvrdit a osvědčit hrozbu újmy přitom tíží stěžovatele (usnesení NSS z 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32, nebo z 24. 9. 2015, čj. 2 As 218/2015-50). Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být proto dostatečně individualizovaný a podepřený konkrétními důkazy (usnesení NSS z 30. 1. 2012, čj. 8 As 65/2011-74), přičemž stěžovatelem tvrzená a prokazovaná újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní (usnesení NSS z 3. 10. 2017, čj. 9 Afs 275/2017-20). Oproti tomu zpochybnění přiznání odkladného účinku pro rozpor s důležitým veřejným zájmem leží na žalovaném (usnesení NSS z 18. 12. 2024, čj. 8 As 264/2024-38, bod 7).

9. Přiznání odkladného účinku je tak mimořádným institutem, kterým jsou před meritorním rozhodnutím o kasační stížnosti prolomeny právní účinky pravomocného rozhodnutí městského soudu, na které je třeba nahlížet jako na zákonné a věcně správné až do jeho případného zrušení zákonným postupem. Odkladný účinek by tak měl být přiznáván jen v ojedinělých případech za splnění výše vymezených podmínek § 73 odst. 2 s. ř. s.

10. Po zhodnocení důvodů uvedených stěžovatelem a okolností projednávané věci dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou v daném případě splněny. 8 As 280/2024

11. V nyní projednávané věci předně není pochyb, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, jak je formulováno ve výroku I tohoto usnesení (usnesení rozšířeného senátu NSS z 16. 6. 2020, čj. 8 Azs 339/2019-38, č. 4039/2020 Sb. NSS), je způsobilé odvrátit stěžovatelem tvrzenou újmu.

12. Nejvyšší správní soud proto posuzoval splnění podmínky nepoměrně větší újmy na straně stěžovatele ve srovnání s újmou, která by hrozila jiným osobám. Stěžovatel namítá, že by v případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti byl povinen poskytnout požadované informace a celé řízení o kasační stížnosti by tak fakticky pozbylo smyslu. Nejvyšší správní soud uvádí, že v souladu s jeho dřívějšími usneseními z 24. 7. 2019, čj. 5 As 170/2019-18, ze 14. 7. 2021, čj. 10 As 241/2021-21, z 31. 8. 2022, čj. 2 As 196/2022-23, či z 18. 7. 2024, čj. 5 As 179/2024-41, může právě tato okolnost představovat důvod pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Předmětem řízení o kasační stížnosti je posouzení otázky, zda městský soud postupoval správně když shledal rozhodnutí žalovaného o povinnosti stěžovatele poskytnout žadateli informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím zákonným a správným. Pokud by Nejvyšší správní soud návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyhověl, význam řízení o kasační stížnosti by byl pouze akademický a řízení by se stalo ve své podstatě bezpředmětným. Úspěch stěžovatele v této věci by pro něj neměl žádné pozitivní důsledky, neboť informace, o jejichž poskytnutí je veden tento spor, by již v souladu se závazným postojem žalovaného a městského soudu musel poskytnout.

13. Při posuzování otázky, zda by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, tedy Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že tato nepoměrně vyšší újma stěžovateli hrozí. Rozhodnutí, které by hovořilo ve prospěch stěžovatele, by totiž pozbylo smyslu, jelikož stěžovatel by již musel čelit negativním důsledkům rozhodnutí spočívajícím v poskytnutí požadovaných informací. Naproti tomu, pokud by kasační stížnost byla shledána nedůvodnou, dojde k pouhému oddálení poskytnutí těchto informací, což nelze považovat za újmu převažující nad výše vymezenou, nevratnou, újmou způsobenou stěžovateli v případě nepřiznání odkladného účinku. Nelze obecně vyloučit, že žadatel o poskytnutí informací bude tvrdit vážný zájem na rychlém poskytnutí informací, a že v takovém případě by mohla převážit potřeba jejich poskytnutí. Nic takového však OZNŘ I v dané věci netvrdí.

14. Neobstojí tedy argumentace OZNŘ I) o nekonkrétním vymezení újmy hrozící stěžovateli. Újma spočívající v pozbytí významu řízení o kasační stížnosti spojená s nemožností navrácení do původního stavu před poskytnutím požadovaných informací, představuje újmu zcela konkrétní, reálnou a závažnou. Naproti tomu, přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatele vznikne OZNŘ I) menší újma spočívající „jen“ v nutnosti vyčkat na konečné rozhodnutí o kasační stížnosti. Jak plyne z výše shrnutých podmínek (bod [8]) zákon přiznání odkladného účinku neváže na kvalitu samotné kasační stížnosti (zda je blanketní, či perfektní). Tato argumentace OZNŘ I) proto není přiléhavá.

15. Jak již bylo výše uvedeno, zpochybnění přiznání odkladného účinku kasační stížnosti z důvodu rozporu s důležitým veřejným zájmem je především na žalovaném. Ten však s přiznáním odkladného účinku vyjádřil souhlas. Ani Nejvyšší správní soud nepovažuje 8 As 280/2024-57 pokračování přiznání odkladného účinku za rozporné s důležitým veřejným zájmem. Nepochybně existuje veřejný zájem na poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím, jak poukázala i OZNŘ I). V projednávaném případě ale může přiznání odkladného účinku pouze oddálit jejich poskytnutí. V případě neúspěchu stěžovatele v řízení o kasační stížnosti bude nadále povinen požadované informace poskytnout a toto rozhodnutí tak není s veřejným zájmem na jejich poskytování v rozporu.

16. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnosti přiznal odkladný účinek. Učinil tak výslovně ve vztahu k té části rozsudku městského soudu, jíž zamítl žalobu směřující proti výrokům I a II napadené rozhodnutí žalovaného, a ve vztahu výrokům I a II napadeného rozhodnutí žalovaného. Přiznání odkladného účinku ve výše uvedeném rozsahu znamená, že výroky I a II rozhodnutí žalovaného, jejichž předmětem je tzv. informační příkaz ve smyslu § 16 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím, přikazující stěžovateli poskytnutí konkrétních informací OZNŘ I), nebudou prozatím vyvolávat žádné právní účinky, neboť přiznáním odkladného účinku nastává stav, jako kdyby o odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí stěžovatele jako povinného subjektu žalovaný dosud nerozhodl, respektive jako kdyby rozhodnutí žalovaného v této části ještě nenabylo v právní moci.

17. Zbývá doplnit, že rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku je rozhodnutím dočasné povahy a nelze z něj jakkoli předjímat budoucí meritorní rozhodnutí o podané kasační stížnosti (srov. usnesení NSS ze 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS). Usnesení o přiznání odkladného účinku může soud i bez návrhu zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 s. ř. s.).

18. Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích; usnesení rozšířeného senátu NSS ze 4. 6. 2024, čj. 9 As 270/2023-21, č. 4616/2024 Sb. NSS, body 21 a násl.]. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto usnesení. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena.

19. Soudní poplatek lze zaplatit bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je 1080428024. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 20. ledna 2025 8 As 280/2024 Jitka Zavřelová předsedkyně senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.