8 As 299/2021

Rubrum

8 As 299/2021 - 27 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Jitky Zavřelové a Milana Podhrázkého, v právní věci žalobce: Mgr. Z. K., proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Opavě, se sídlem Praskova 194/11, Opava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 8. 2019, čj. ZKI OP-O-25/713/2019-7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 6. 2021, čj. 25 A 235/2019-35, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto:

Výrok

I. Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti s e z a m í t á .

II. Žalobci s e u k l á d á povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobce podal Katastrálnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj (dále „správní orgán I. stupně“) námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu v katastrálním území Jamnice podle § 45 odst. 3 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Správní orgán I. stupně rozhodnutím ze dne 20. 6. 2019, čj. OR-634/2017-806-34, námitky žalobce zamítl. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal k žalovanému, který v záhlaví uvedeným rozhodnutím odvolání zamítl a potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Proti rozhodnutí žalovaného brojil žalobce žalobou u Krajského soudu v Ostravě, který žalobu v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl.

2. Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále „stěžovatel“) kasační stížnost. Současně s podáním kasační stížnosti stěžovatel požádal o přiznání odkladného účinku v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného. Tento svůj návrh však nijak odůvodnil.

3. I přesto, že stěžovatel návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti neodůvodnil, je třeba o tomto návrhu rozhodnout. Nejvyšší správní soud tomuto návrhu nevyhověl z následujících důvodů.

4. Úvodem soud předesílá, že podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Ten však může být na návrh stěžovatele přiznán za přiměřeného užití § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Kromě formální podmínky, jíž je podání návrhu, je v souladu se zmiňovaným ustanovením pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nutné kumulativní splnění 8 As 299/2021 tří podmínek: (1) výkon nebo jiné právní následky musejí pro stěžovatele znamenat újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS). Návrh na přiznání odkladného účinku musí být dostatečně individualizován a osvědčen, protože je to stěžovatel, kdo je povinen tvrdit a osvědčit první z předpokladů pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, tj. že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro něj znamenaly újmu, přičemž hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní (viz usnesení NSS ze dne 3. 10. 2017, čj. 9 Afs 275/2017-20).

5. Stěžovatel nedostál povinnosti v podobě břemene tvrzení jemu hrozící újmy, jelikož svůj návrh na přiznání odkladného účinku dostatečně, ve výše požadovaném rozsahu, neodůvodnil. S ohledem na tuto skutečnost Nejvyšší správní soud návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.

6. Usnesení o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti s ohledem na svůj procesní charakter nezakládá překážku věci rozhodnuté, a proto v případě posunu ve skutkových okolnostech lze o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout i opětovně, stejně jako lze již přiznaný odkladný účinek i bez návrhu zrušit, odpadnou-li v mezidobí důvody pro jeho přiznání (§ 73 odst. 5 s. ř. s.).

7. Podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu též usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. Dle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.

8. Poplatek lze zaplatit buď vylepením kolků na příslušném tiskopisu (viz níže), nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je 1080429921. Nebude-li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 7. října 2021 Petr Mikeš předseda senátu