8 As 384/2021

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců Petra Mikeše a Jitky Zavřelové v právní věci žalobkyně: M. N., zastoupená Mgr. Václavem Voříškem, advokátem se sídlem Pod kaštany 245/10, Praha 6, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 4. 2018, čj. 4010/DS/2015, JID: 72196/2018/KUUK/Bal, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 11. 2021, čj. 15 A 130/2018-44, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalobkyni s e v r a c í zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Václava Voříška, advokáta.

Odůvodnění

1. Magistrát města Ústí nad Labem (dále jen „správní orgán I. stupně“) rozhodnutím ze dne 21. 4. 2015, čj. MM/OK/PD/75026/14/R, uložil žalobkyni pokutu 300 Kč za spáchání správního deliktu podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, kterého se měla dopustit jako provozovatel vozidla tím, že dne 6. 11. 2014 v 9:43 hodin v ulici Kramoly v Ústí nad Labem nezajistila, aby při užití vozidla byly dodržovány povinnosti řidiče (nezjištěný řidič se dopustil přestupku tím, že zastavil a stál s vozidlem žalobkyně v křižovatce a ve vzdálenosti kratší než 5 m před hranicí křižovatky). Žalovaný shora označeným rozhodnutím doplnil výrok v části vymezující místo spáchání, změnil část odůvodnění a ve zbytku odvolání žalobkyně zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.

2. Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu, kterou Krajský soud v Ústí nad Labem (dále „krajský soud“) zamítl v záhlaví uvedeným rozsudkem. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (dále „stěžovatelka“) v zákonné lhůtě blanketní kasační stížnost, v níž mimo jiné uvedla, že ji doplní na výzvu soudu ve stanovené lhůtě.

3. Jelikož kasační stížnost neobsahovala zákonem předepsané náležitosti, vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatelku usnesením ze dne 12. 1. 2022, čj. 8 As 384/2021-21, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení odstranila vady kasační stížnosti, a to tak, že uvede, z jakých důvodů byla podána. Současně byla poučena, že nebude-li kasační stížnost ve stanovené lhůtě doplněna, v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat a kasační stížnost bude odmítnuta. Toto usnesení bylo stěžovatelce (prostřednictvím zástupce) doručeno dne 12. 1. 2022. Stěžovatelka však na danou výzvu ve stanovené lhůtě (ani po jejím uplynutí) nereagovala (lhůta v souladu s § 40 odst. 3 s. ř. s. uplynula v pondělí 14. 2. 2022, neboť její poslední den připadl na sobotu 12. 2. 2022).

4. Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýval nejprve z hlediska splnění podmínek řízení, neboť pouze při jejich splnění může být kasační stížnost soudem meritorně projednána.

5. Podle § 37 odst. 3 věta první s. ř. s. musí být z každého podání zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno. Podle § 106 odst. 1 s. ř. s., musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 platí obdobně.

6. Podle § 37 odst. 5 s. ř. s., předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.

7. Podle § 106 odst. 3 s. ř. s., nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.

8. Protože kasační stížnost neobsahuje zákonem stanovené náležitosti, což brání jejímu věcnému vyřízení, a tato vada nebyla přes výzvu předepsaným způsobem odstraněna, Nejvyšší správní soud ve smyslu § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. kasační stížnost odmítl.

9. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

10. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka na účet soudu složila částku 5 000 Kč, Nejvyšší správní soud současně rozhodl o vrácení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti stěžovateli podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Podle tohoto ustanovení soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut.

11. Ve smyslu § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích se soudní poplatky vrací ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo o vrácení rozhodnuto. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 25. února 2022 Milan Podhrázký předseda senátu