8 As 56/2019

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., v právní věci žalobkyně: V. S., zast. JUDr. Alenou Prchalovou, advokátkou se sídlem Husova 1288/25, Jihlava, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 7. 2018, čj. 33778/18/5300-21444-711428, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 2. 2019, čj. 62 Af 97/2018-35, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost žalobkyně s e z a m í t á .

II. Žalobkyně n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Rozhodnutími Finančního úřadu pro Kraj Vysočina ze dne 31. 8. 2016, čj. 1474698/16/2910-50521-711265 a čj. 1474778/16/2910-50521-711265, byla žalobkyni doměřena daň z přidané hodnoty. V záhlaví citovaným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil.

2. Žalobkyně brojila proti napadenému rozhodnutí žalovaného žalobou, s níž spojila žádost o osvobození od soudních poplatků. Krajský soud její žádost zamítl, neboť žalobkyně sice tvrdila okolnosti týkající se jejích životních poměrů, avšak ty dostatečně nedoložila.

II. Argumenty kasační stížnosti

3. Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) napadla shora označené usnesení Krajského soudu v Brně, kterým soud zamítl její žádost o osvobození od soudních poplatků.

4. Uvedla, že ustanovení § 36 odst. 3 s. ř. s. vůbec neupravuje způsob a rozsah doložení nedostatku prostředků účastníka, tj. nedostatku finančních prostředků. Rozsah prokazování pak zůstává pouze na subjektivní potřebě konkrétního soudního orgánu. Stěžovatelka proto nebyla dostatečně poučena o způsobu a rozsahu prokázání své žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení.

5. Proti rozhodnutí žalovaného bylo podáno více žalob ve stejné záležitosti a stejné kauze; stejný soud přitom žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce na základě totožných informací vyhověl. Majetková situace stěžovatelky se změnila k horšímu, byla nucena prodat své bydlení a žije v nájmu v jiné části republiky.

6. Krajský soud vzal v úvahu pouze příjmy stěžovatelky a jejího manžela, základní výdaje, a to bez ohledu na projednávanou kauzu III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu

7. Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost stěžovatelky byla podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná, a dle usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, čj. 1 As 196/2014-19, č. 3271/2015 Sb. NSS, nepodléhá povinnosti zaplatit soudní poplatek a není požadováno splnění povinnosti zastoupení advokátem dle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů. Poté přezkoumal napadené usnesení krajského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), ověřil při tom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti, a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.

8. Nejvyšší správní soud ze spisu krajského soudu zjistil, že krajský soud přípisem ze dne 5. 12. 2018 stěžovatelku vyzval, aby za účelem rozhodnutí o její žádosti o osvobození od soudních poplatků vyplnila „Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“ tak, aby byla zjevná její kompletní majetková a finanční situace. Soud zároveň stěžovatelku vyzval, aby uvedené skutečnosti věrohodně doložila. Stěžovatelku také poučil o tom, že pokud uvedené nesplní, bude její žádost zamítnuta. Stěžovatelka v zaslaném prohlášení uvedla, že nemá mimo marginálního movitého a nemovitého majetku o mizivé hodnotě žádné finanční prostředky ani příjmy. Uvedla, že podnikání jako OSVČ byla nucena v roce 2018 utlumit a pozastavit. Uvedla také, že pobírá dávky důchodového pojištění ve výši 8 401 Kč měsíčně; její manžel pobírá dle prohlášení plný invalidní důchod III. stupně ve výši 11 691 Kč měsíčně. Nájemné dle stěžovatelky hradí ve výši 4 300 Kč. Stěžovatelka přiložila k vyplněnému potvrzení oznámení o výplatě důchodu ve výši 8 401 Kč měsíčně a výpisy z katastru nemovitostí.

9. Předpoklady pro osvobození od soudních poplatků soudem zakotvuje § 36 odst. 3 s. ř. s., který stanoví, že [ú]častník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.“

10. Účastník je povinen uvést a prokázat veškeré skutečnosti rozhodné pro posouzení jeho žádosti. Důkazní břemeno leží právě na účastníkovi řízení; Nejvyšší správní soud ve své judikatuře opakovaně uvedl, že pokud chce být účastník ohledně své žádosti o osvobození od soudních poplatků úspěšný, musí nejen uvést, v čem spatřuje svůj nedostatek prostředků, ale současně musí takové tvrzení prokázat. Soud uvedené nezjišťuje a ani nemůže zjišťovat z úřední povinnosti, neboť se zde neuplatňuje vyšetřovací zásada.

11. Krajský soud v odůvodnění napadeného usnesení přesvědčivě a obsáhle vyložil, z jakého důvodu učinil závěr o neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního stěžovatelkou. Nejvyšší správní soud v posuzované otázce souhlasí s krajským soudem. Stěžovatelka uvedla sice celou řadu skutečností ukazujících na její ztíženou finanční situaci, avšak tyto skutečnosti dostatečným způsobem nedoložila. Nebyly proto splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a krajský soud postupoval správně, pokud její žádost zamítl.

IV. Závěr a náklady řízení

12. Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle § 110 odst. 1 věty poslední s. ř. s. zamítl.

13. Výroky o náhradě nákladů řízení se opírají o § 60 odst. 1 větu první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatelka v soudním řízení úspěch neměla, proto dle uvedených ustanovení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který by jinak měl právo na náhradu nákladů řízení, nevznikly v řízení žádné náklady nad rámec jeho úřední povinnosti. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 15. května 2019 JUDr. Miloslav Výborný předseda senátu