8 As 77/2011

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera, v právní věci žalobce: P. C., zastoupen JUDr. Davidem Kojzarem, advokátem se sídlem Sokolovská 95/87, Praha 8, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, nám. Hrdinů 3, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí Policie ČR, Služby cizinecké policie, Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 12. 10. 2010, čj. CPR-6365-1/ČJ-2010-9CPR-C220 v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2011, čj. 11 A 242/2010 – 14, takto:

Výrok

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2011, čj. 11 A 242/2010 - 14, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění

I.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 10. 2010, čj. CPR-6365-1/ČJ-2010-9CPR-C220, kterým žalovaný zamítl jeho odvolání proti usnesení Policie ČR, Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Praha, Inspektorátu cizinecké policie Poděbrady, Skupiny povolování pobytu Kutná Hora, kterým bylo zastaveno řízení o jeho žádosti o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu.

2. Spolu s podanou žalobou žalobce neuhradil soudní poplatek. Proto soud vyzval žalobce k úhradě soudního poplatku a stanovil mu ke splnění této povinnosti lhůtu. Současně jej poučil o tom, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude řízení zastaveno. Rovněž jej poučil, že mu může být přiznáno osvobození od soudních poplatků, pokud prokáže, že nemá dostatečné finanční prostředky.

3. Usnesením ze dne 6. 4. 2011, čj. 11 A 242/2010 - 14, městský soud řízení zastavil a rozhodl o nákladech soudního řízení. Zdůraznil, že žalobce na výzvu k úhradě soudního poplatku nereagoval a soudní poplatek neuhradil ani v soudem stanovené lhůtě. II.

4. Proti usnesení městského soudu podal žalobce (stěžovatel) včasnou kasační stížnost podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., kterou následně prostřednictvím ustanoveného zástupce doplnil. Usnesení vytkl vady v řízení, které předcházelo vydání usnesení, neboť při zjišťování podmínek řízení byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním soudem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit jeho zákonnost. Namítl, že nebyly splněny podmínky pro zastavení řízení v důsledku nezaplacení soudního poplatku. V poslední den soudem stanovené lhůty totiž podal žádost o přiznání osvobození od soudního poplatku. Ke kasační stížnosti připojil kopii podání ze dne 21. 2. 2011, kterým žádal o přiznání osvobození od soudních poplatků, neboť mu jeho stávající ekonomická situace nedovoluje soudní poplatek zaplatit. Žádost je opatřena spisovou značkou, pod kterou bylo řízení u městského soudu vedeno a otiskem podacího razítka, podle kterého byla žádost podána osobně dne 21. 2. 2011 v 16 hodin. Na uvedený den připadlo pondělí, poslední den soudem stanovené lhůty připadl na den pracovního klidu a lhůta proto byla zachována. Stěžovatel městskému soudu vytkl, že se jeho podáním nezabýval a navíc z obsahu spisu plyne, že je neměl v době vydání rozhodnutí o zastavení řízení k dispozici. III.

5. Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil. IV.

6. Nejvyšší správní soud posoudil důvodnost kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu a uplatněného důvodu a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 2, 3 s. ř. s.).

7. Kasační stížnost je důvodná.

8. Nejvyšší správní soud musí v této věci zatím vycházet z předpokladu, že žádost o osvobození od soudních poplatků byla k městskému soudu dne 21. 2. 2011 skutečně podána. Pro jiný závěr neskýtá soudní spis oporu, byť se originál této žádosti v soudním spise nenachází a je k dispozici pouze vyhotovení předložené v kopii stěžovatelem spolu s kasační stížností. Nezbývá než konstatovat, že předkládaná žádost je opatřena správnou spisovou značkou a rovněž podacím razítkem, podle kterého měla být podána dne 21. 2. 2011 v 16 hodin.

9. Z ustanovení § 36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) vyplývá, že právo požádat o osvobození od soudních poplatků není spojeno se lhůtou, kterou soud stanoví k úhradě dosud nezaplaceného soudního poplatku. Byť tedy stěžovatel podal žádost v poslední den lhůty k úhradě soudního poplatku, neznamená to, že pokud by tak neučinil, bylo by třeba bez dalšího nahlížet na takovou žádost jako na opožděnou. Podstatné je, že stěžovatel požádal o osvobození od soudních poplatků předtím, než městský soud řízení o žalobě zastavil. Není sporu, že městský soud o žádosti samostatně nerozhodoval, neboť neměl informaci o tom, že byla podána. O tom svědčí záznam na čl. 22 soudního spisu. Pokud za situace, kdy nebylo rozhodnuto o žádosti o osvobození od soudních poplatků dospěl k závěru, že byly splněny podmínky pro zastavení řízení v důsledku nezaplacení soudního poplatku, nemůže takové usnesení o zastavení řízení dosud obstát.

10. Nejvyšší správní soud tedy shledal kasační stížnost důvodnou, proto usnesení městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 110 odst. 1 s. ř. s.). V něm je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem v tomto rozsudku (§ 110 odst. 3 s. ř. s.).

11. O návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval, neboť o kasační stížnosti samotné rozhodl bezodkladně po předložení věci a po vykonání nezbytných procesních úkonů v řízení.

12. V novém rozhodnutí krajský soud rozhodne také o náhradě nákladů řízení o této kasační stížnosti (§ 110 odst. 2 s. ř. s.).

Poučení

Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 30. září 2011 JUDr. Michal Mazanec předseda senátu