8 Azs 105/2024

Rubrum

8 Azs 105/2024-27 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Petra Mikeše a Tomáše Foltase v právní věci žalobce: S. S., zastoupen JUDr. Denisem Mitrovićem, advokátem se sídlem Mírové nám. 274, Týniště nad Orlicí, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 11. 2023, čj. OAM-1449/ZA-ZA11-VL13-2023, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 2. 2024, čj. 51 Az 9/2023-51, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému s e náhrada nákladů řízen n e p ř i z n á v á .

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Rozhodnutím žalovaného označeným v záhlaví byla druhá žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany shledána nepřípustnou podle § 10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo zastaveno podle § 25 písm. i) zmíněného zákona. Následně žalobcem podanou žalobu Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem označeným v záhlaví zamítl.

2. Krajský soud se ztotožnil se žalovaným, že žalobce v opakované žádosti neuvedl žádné nové skutečnosti relevantní z hlediska azylu či doplňkové ochrany. Takové skutečnosti či zjištění se ani neobjevily. Stejně tak považuje krajský soud za zákonný postup žalovaného, který s žalobcem neprovedl pohovor v souladu s § 23 odst. 2 písm. b) zákona o azylu, neboť žalobce mohl sdělit důvody žádosti již v Poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu z 26. 10. 2023. Tam žalobce výslovně sdělil, že jím uvedené skutečnosti byly již uvedeny v rámci správního řízení o jeho předchozí žádosti. Za nedůvodnou považuje krajský soud i námitku poukazující na nedostatečné poučení žalobce. Krajský soud zdůrazňuje, že není povinností správního orgánu poučit žadatele 8 Azs 105/2024 o tom, jaké rozhodné skutečnosti má uvádět, aby jeho žádosti mohlo být vyhověno. Rozhodnutí žalovaného je dle krajského soudu přezkoumatelné.

II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného

3. Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost.

4. Dle stěžovatele krajský soud a žalovaný nesprávně vyhodnotili jeho opakovanou žádost jako nepřípustnou. V zemi původu mu hrozí perzekuce pro jeho etnický původ. Žalovaný nemohl objektivně posoudit jeho žádost, pokud s ním neprovedl pohovor. Krajský soud se dále řádně nevypořádal s námitkou o nedostatečném poučení stěžovatele, kterému stěžovatel evidentně neporozuměl. Stěžovatel dále namítá, že si krajský soud protiřečí v závěru, že žalovaný dostatečně nezjistil skutkový stav, a to tím, že uzavřel, že žalovaný nemusel zjišťovat důvody pro stěžovatele jinak, než na základě podané žádosti.

III. Posouzení Nejvyššího správního soudu

5. Podle § 104a odst. 1 s. ř. s. platí, že rozhodoval-li po 31. 3. 2021 před krajským soudem o věci specializovaný samosoudce, a kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud jako nepřijatelnou. Při rozhodování o přijatelnosti kasační stížnosti Nejvyšší správní soud vychází z judikaturně ustálených kritérií, která pramení ze závěrů usnesení NSS z 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, Ostapenko, č. 933/2006 Sb. NSS. Tyto závěry jsou použitelné i po novele soudního řádu správního č. 77/2021 Sb. (usnesení NSS z 16. 6. 2021, čj. 9 As 83/2021-28, č. 4219/2021 Sb. NSS).

6. Nejvyšší správní soud, dle závěrů usnesení Ostapenko, přijme kasační stížnost k věcnému přezkumu pouze v případě rozpoznatelného dopadu řešené právní otázky nad rámec konkrétního případu, a to i) z důvodu neexistence, nejednotnosti nebo potřeby překonání judikatury, nebo ii) v případě zásadního pochybení krajského soudu, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele. Zásadní pochybení musí spočívat v tom, že krajský soud ve svém rozhodnutí nerespektoval ustálenou a jasnou soudní judikaturu, a nelze navíc vyloučit, že k tomuto nerespektování bude docházet i v budoucnu, nebo pokud krajský soud v jednotlivém případě hrubě pochybil při výkladu hmotného či procesního práva. Stěžovatel netvrdí, v čem okolnosti jeho případu splňují podmínky přijatelnosti ve smyslu takto vymezených kritérií.

7. Kasační stížnost je nepřijatelná.

8. Žádná část přípustné kasační argumentace podle Nejvyššího správního soudu nezakládá přijatelnost kasační stížnosti. Kasační stížnost nevyvolává otázky, které by dosud nebyly v judikatuře Nejvyššího správního soudu řešeny nebo byly řešeny rozdílně či vyžadovaly učinit judikaturní odklon. Nejedná se ani o případ zásadního pochybení krajského soudu, které by mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele. Krajský soud naopak posoudil případ stěžovatele v souladu s ustálenou judikaturou, od níž Nejvyšší správní soud neshledal důvod se odchýlit. 8 Azs 105/2024-28 pokračování

9. Pokud jde o uvádění nových skutečností v opakovaných žádostech o mezinárodní ochranu, tak k tomuto tématu existuje jednoznačná rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu. Okolnosti daného případu zároveň nevyžadují provést judikaturní odklon, ani se krajský soud nedopustil zásadního pochybení při aplikaci této judikatury.

10. K opakovaným žádostem obecně a k danému případu konkrétně je třeba upozornit, že žalovaný o opakované žádosti stěžovatele věcně nerozhodoval, nýbrž ji posoudil jako nepřípustnou a řízení o ní zastavil. V případě žaloby proti rozhodnutí o nepřípustné opakované žádosti může soud zkoumat jen to, zda je závěr správního orgánu o nepřípustnosti opakované žádosti správný a zda je náležitě odůvodněno, že 1) žadatel v opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany neuvádí žádné nové skutečnosti či zjištění relevantní z hlediska azylu nebo doplňkové ochrany, resp. 2) pokud takové skutečnosti či zjištění uvádí, pak pouze takové, které mohl uplatnit již v předchozí žádosti, a 3) že nedošlo k takové zásadní změně situace v zemi původu, která by mohla zakládat opodstatněnost nové žádosti o udělení mezinárodní ochrany (rozsudek rozšířeného senátu NSS z 6. 3. 2012, čj. 3 Azs 6/2011-96, č. 2642/2012 Sb. NSS, bod 19). Takové skutečnosti stěžovatel podle krajského soudu neuvedl ani v řízení nevyplynuly. Nejvyšší správní soud po konfrontaci s obecně formulovanou kasační námitkou poukazující pouze stručně na hrozbu perzekuce pro etnický původ jakožto nový důvod, musí konstatovat, že závěry krajského soudu zcela odpovídají setrvalé judikatuře zdejšího soudu, z níž krajský soud vycházel. I otázka kurdského původu stěžovatele totiž v řízení o první žádosti o mezinárodní ochranu již byla posuzována.

11. Kasační námitka týkající se vnitřního rozporu v argumentaci krajského soudu k otázce dostatečnosti zjištění skutkového stavu žalovaným, je po obsahové stránce námitkou nepřezkoumatelnosti pro nesrozumitelnost. Ani v souvislosti s touto námitkou ovšem Nejvyšší správní soud neshledal zásadní pochybení krajského soudu, které by ve smyslu výše uvedené judikatury mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele. Krajský soud v bodě 26 svého rozsudku přiléhavě a srozumitelně odůvodnil, proč považuje zjištěný skutkový stav za dostatečný a proč nebylo třeba vést se stěžovatelem pohovor, ale postačilo, že stěžovatel důvody žádosti sdělil v Poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu.

12. Kasační námitku týkající se neprovedení pohovoru nelze považovat za přípustnou kasační námitku. Jak již bylo zmíněno výše, krajský soud v bodě 26 svého rozsudku přiléhavě vysvětlil, že neprovedení pohovoru se stěžovatelem v případě podání opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany zákon předpokládá v § 23 odst. 2 písm. b) zákona o azylu za splnění tam uvedených podmínek. Tyto podmínky byly v dané věci podle krajského soudu splněny. Proti těmto závěrům však stěžovatel, kromě stručného a obecného nesouhlasu, nevznáší žádnou argumentaci. Kasační stížnost přitom musí kvalifikovaným způsobem zpochybňovat právě rozhodnutí krajského soudu (usnesení NSS z 30. 6. 2020, čj. 10 As 181/2019-63, č. 4051/2020 Sb. NSS. Tuto kasační námitku proto nelze projednat, neboť nesměřuje proti rozhodovacím důvodům krajského soudu. Je tak nepřípustná podle § 104 odst. 4 s. ř. s., neboť se opírá o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 s. ř. s. 8 Azs 105/2024

13. Ani kasační námitka stěžovatele poukazující na neporozumění poučení ze strany žalovaného není přípustná. Tato námitka se opírá o důvody (neporozumění poučení), které stěžovatel neuplatnil v řízení před krajským soudem, ač tak učinit mohl (§ 104 odst. 4 s. ř. s.).

IV. Závěr a náklady řízení

14. Nejvyšší správní soud konstatuje, že podaná kasační stížnost svým významem nepřesahuje podstatně vlastní zájmy stěžovatele, a proto ji podle § 104a odst. 1 s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci v souladu s § 60 odst. 1 větou první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. (usnesení rozšířeného senátu NSS z 25. 3. 2021, čj. 8 As 287/2020-33, č. 4170/2021 Sb. NSS, bod 53). Stěžovatel nebyl v řízení o kasační stížnosti úspěšný, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, jemuž by jinak právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti svědčilo, soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 17. července 2024 Jitka Zavřelová předsedkyně senátu