8 Azs 123/2014

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: O. E., zastoupeného JUDr. Ing. Jiřím Špeldou, advokátem se sídlem Šafaříkova 666/9, Hradec Králové, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2013, čj. OAM-155/ZA-ZA06-P05-2011, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 6. 2014, čj. 28 Az 24/2013 - 54, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovenému zástupci žalobce JUDr. Ing. Jiřímu Špeldovi s e p ř i z n á v á odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti v částce 4114 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

I.

1. Rozhodnutím ze dne 30. 10. 2013, čj. OAM-155/ZA-ZA06-P05-2011 (dále též „napadené rozhodnutí“), Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky (dále jen „žalovaný“), neudělilo žalobci mezinárodní ochranu podle § 12 až 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“). II.

2. Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Krajský soud žalobu zamítl rozsudkem uvedeným v záhlaví tohoto usnesení. Rozsudek krajského soudu, stejně jako všechna dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, je dostupný na www.nssoud.cz a soud na něj na tomto místě pro stručnost zcela odkazuje. III.

3. Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Jediným důvodem zamítnutí jeho žádosti byla její opakovanost. Žalovaný nezjistil skutkový stav věci, o němž by nebyly důvodné pochybnosti, nezpochybnil věrohodnost stěžovatelových tvrzení a nepřihlédl k jeho aktivitám či k jeho postavení z hlediska národnosti. Žalovaný se nezabýval otázkou pronásledování stěžovatele, ačkoli nevyvrátil, že potíže uváděné stěžovatelem v zemi původu dosahovaly intenzity pronásledování. Nebylo vyloučeno, že stěžovatel nebude po návratu do země původu vystaven reálnému nebezpečí újmy, neboť popisoval nátlak, věznění a kontroly. Krajský soud převzal závěry žalovaného, proto je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné a věcně nesprávné. Žalovaný ani krajský soud se rovněž nezabývali sociální či ekonomickou situací stěžovatele a jeho rodiny s ohledem na nezletilé děti. Podle názoru stěžovatele kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje jeho vlastní zájmy. IV.

4. Žalovaný se ztotožnil s rozsudkem krajského soudu a odkázal na správní spis, odůvodnění napadeného rozhodnutí a na svá předchozí vyjádření k věci. Stěžovatel neuvedl rozhodné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že je v zemi původu vystaven hrozbě pronásledování, a nevyšly najevo ani důvody pro udělení doplňkové ochrany. Stěžovatel nevyvrátil v kasační stížnosti závěry žalovaného a krajského soudu. Žalovaný navrhl odmítnout kasační stížnost pro nepřijatelnost, popřípadě ji zamítnout pro nedůvodnost. V.

5. Jednou z podmínek věcného přezkumu kasační stížnosti ve věcech mezinárodní ochrany je její přijatelnost. Kasační stížnost je v souladu s § 104a s. ř. s. přijatelná, pokud svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Výkladem institutu přijatelnosti a demonstrativním výčtem jejích typických kritérií se Nejvyšší správní soud zabýval např. v usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 – 39, na jehož odůvodnění na tomto místě pro stručnost odkazuje.

6. Nejvyšší správní soud neshledal v posuzované věci přesah vlastních zájmů stěžovatele ani zásadní pochybení krajského soudu, které by mohlo mít dopad do jeho hmotněprávního postavení. Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje dostatečnou odpověď na uplatněné kasační námitky. Neudělení azylu nebo jiné formy mezinárodní ochrany stěžovateli nebrání, aby legalizoval svůj pobyt v České republice prostřednictvím institutů stanovených v zákoně č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

7. Kasační stížnost nebyla způsobilá zpochybnit soudržnou a ucelenou argumentaci krajského soudu, který přesvědčivě zdůvodnil, proč se ztotožnil s napadeným rozhodnutím a proč bylo třeba na stěžovatele nahlížet jako na nevěrohodného. Ačkoli se jednalo již o pátou žádost v pořadí, žalovaný ji vyhodnotil jako přípustnou a podrobně se jí věnoval, přičemž napadené rozhodnutí ani rozsudek krajského soudu nenasvědčuje tomu, že by jediným důvodem zamítnutí této žádosti byla její opakovanost. Krajský soud důsledně objasnil, proč se ztotožnil s názory žalovaného, a odkazoval též na judikaturu Nejvyššího správního soudu. Souhlas s argumenty napadeného rozhodnutí sám o sobě nesvědčí o tom, že by krajský soud nevěnoval žalobě náležitou pozornost.

8. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl jako nepřijatelnou na základě § 104a s. ř. s.

9. Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

10. Stěžovateli byl krajským soudem ustanoven zástupcem advokát; podle § 35 odst. 8 s. ř. s. advokát ustanovený v řízení před krajským soudem zastupuje navrhovatele i v řízení o kasační stížnosti. V takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§ 35 odst. 8, § 120 s. ř. s.). Podle § 11 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) náleží ustanovenému zástupci odměna za jeden úkon právní služby spočívající v sepsání kasační stížnosti ve výši 3100 Kč a podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů v paušální částce 300 Kč za jeden úkon; celkem tedy 3400 Kč. Jelikož je ustanovený zástupce plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se odměna za zastupování o tuto daň; částka daně činí 714 Kč. Celkem tedy odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů včetně daně činí 4114 Kč. Tato částka bude zástupci stěžovatele vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 31. března 2015 JUDr. Michal Mazanec předseda senátu