8 Azs 26/2026

Rubrum

8 Azs 26/2026-49 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše (soudce zpravodaj) a soudců Pavla Molka a Ondřeje Bartoše v právní věci žalobce: T. V. H., zast. Mgr. Markem Eichlerem, advokátem, sídlem Nekázanka 888/20, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 9. 2025, č. j. OAM-762/ZA-ZA11-HA06-2025, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 2. 2026, č. j. 178 Az 4/2025-20, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

1. Nejvyšší správní soud se zabýval tím, zda je kasační stížnost žalobce přijatelná, tedy zda svým významem podstatně přesahuje jeho vlastní zájmy ve smyslu § 104a odst. 1 s. ř. s.

I. Vymezení věci

2. Žalovaný shora uvedeným rozhodnutím neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu ve znění účinném do 30. 9. 2025 (dále jen „zákon o azylu“), neboť u žalobce neshledal naplnění důvodů jak pro azyl, tak pro doplňkovou ochranu.

3. Proti tomu podal žalobce žalobu, v níž namítl, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečného posouzení důvodů pro udělení azylu a doplňkové ochrany. Žalovaný proto nedostál své povinnosti zjistit skutečný stav věci a došel k nesprávnému závěru, že žalobce nesplňuje podmínky pro přiznání některé z forem mezinárodní ochrany.

4. Krajský soud v Ústí nad Labem žalobu zamítl. Uvedl, že rozsah zjišťování skutkového stavu se v azylovém řízení odvíjí především od tvrzení žadatele o mezinárodní ochranu a žalobce měl v řízení dostatek prostoru k tomu, aby přednesl veškerá skutková tvrzení, která považoval za podstatná. Na základě žalobcem uplatněných tvrzení pak soud shledal podklady shromážděné žalovaným dostatečnými. Uvedl, že žalovaný se v napadeném rozhodnutí podrobně zabýval předpoklady pro udělení mezinárodní ochrany, dospěl k 8 Azs 26/2026 závěru, že žalobce tyto podmínky nesplňuje a detailně popsal, z jakých důvodů žalobci mezinárodní ochranu nepřiznal. S ohledem na obsah žaloby se krajský soud zaměřil zejména na to, proč u žalobce neshledal okolnosti hodné zvláštního zřetele pro přiznání humanitárního azylu.

II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného

5. Žalobce (dále „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností. Uvádí obecně formulovanou námitku, že se krajský soud nevypořádal s námitkami obsaženými v žalobě a pouze převzal argumentaci žalovaného, z čehož stěžovatel dovozuje nezákonnost a nepřezkoumatelnost rozsudku krajského soudu pro nedostatek důvodů (neboť za nezákonné a nepřezkoumatelné stěžovatel považoval již rozhodnutí žalovaného). Dále stěžovatel tvrdí, že kasační stížnost považuje za přijatelnou ve smyslu § 104a s. ř. s., neboť významem přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. To odůvodňuje tím, že se krajský soud odklonil od (blíže nespecifikované) judikatury vlastní i NSS, pokud jde o otázku požadované intenzity odůvodněného strachu z pronásledování a důkazního břemene žadatele o mezinárodní ochranu ohledně důvodných obav z hrozby skutečného nebezpečí závažné újmy. Dále stěžovatel uvádí, že krajský soud se (1) dostatečně nevypořádal s žalobní námitkou, že žalovaný nedostatečně zjistil skutečný stav věci, pokud jde o nepřiznání mezinárodní ochrany, tím, že v předchozím řízení uplatněné argumenty stěžovatele shledal nedůvodné, (2) zatížil svůj rozsudek nezákonností, neboť nezrušil rozhodnutí žalovaného pro vybočení z mezí správního uvážení při neudělení humanitárního azylu, což stěžovatel opírá o citace judikatury věnující se obecně správnímu uvážení a (3) nesprávně posoudil věc z hlediska přiznání doplňkové ochrany podle § 14a zákona o azylu, neboť stěžovatel trvá na existenci důvodů pro přiznání azylu podle § 12 zákona o azylu a tím naplnění podmínek i pro doplňkovou ochranu.

6. Žalovaný považuje kasační stížnost za nedůvodnou a navrhuje ji zamítnout.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

7. O žalobě rozhodl specializovaný samosoudce. Podle § 104a odst. 1 s. ř. s. platí, že rozhodoval-li před krajským soudem o věci specializovaný samosoudce a kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud jako nepřijatelnou. Nejvyšší správní soud přijme kasační stížnost k věcnému přezkumu pouze v případě rozpoznatelného dopadu řešené právní otázky nad rámec konkrétního případu, a to i) z důvodu neexistence, nejednotnosti nebo překonání judikatury, nebo ii) v případě zásadního pochybení krajského soudu (usnesení NSS z 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS).

8. Kasační stížnost není přijatelná. III.a Nepřezkoumatelnost

9. Nejvyšší správní soud nejprve vypořádává námitku nepřezkoumatelnosti rozsudku krajského soudu pro nedostatek důvodů. Podle ustálené judikatury se za nepřezkoumatelné 8 Azs 26/2026-50 pokračování pro nedostatek důvodů považuje mimo jiné takové rozhodnutí, v němž nebyly vypořádány všechny námitky; dále rozhodnutí, z jehož odůvodnění není zřejmé, proč právní argumentaci účastníka řízení soud považoval za nedůvodnou (rozsudky NSS ze dne 28. 8. 2007, č. j. 6 Ads 87/2006-36, č. 1389/2007 Sb. NSS, ze dne 23. 6. 2005, č. j. 7 As 10/2005-298, č. 1119/2007 Sb. NSS, či ze dne 11. 8. 2004, č.j. 5 A 48/2001-47, č. 386/2004 Sb. NSS).

10. Stěžovatel v kasační stížnosti obecně namítl, že krajský soud zatížil rozhodnutí nepřezkoumatelností, neboť se nevypořádal s námitkami obsaženými v žalobě a pouze převzal argumentaci žalovaného, z čehož stěžovatel dovozuje nezákonnost a nepřezkoumatelnost rozsudku krajského soudu pro nedostatek důvodů. NSS připomíná, že kvalita kasační argumentace přitom do značné míry předurčuje obsah rozhodnutí (rozsudek NSS ze dne 23. 6. 2005, č. j. 7 Afs 104/2004-54), tam uvedené závěry ohledně žalobní argumentace lze použít i ve vztahu k argumentaci kasační. Obecnosti námitek tak odpovídá obecnost jejich vypořádání soudem (rozsudek NSS ze dne 22. 5. 2024, č. j. 1 Afs 151/2023- 35, MONTS, bod 16).

11. NSS konstatuje, že krajský soud v napadeném rozsudku (konkrétně v bodech 9 až 18) v reakci na žalobní námitku formulovanou obdobně obecně jako nynější námitka kasační podrobně a přehledně odůvodnil, proč považoval úvahy žalovaného ohledně žalobcovy mezinárodní ochrany za dostatečné, proč se k těmto úvahám přiklonil, a zároveň se odkazoval i na příslušnou judikaturu NSS. Námitka nepřezkoumatelnosti proto není důvodná. III.b Nepřípustné kasační námitky

12. NSS v usnesení č. j. 8 Azs 22/2026-8 stěžovatele výslovně upozornil na to, jakým způsobem mají být stížnostní body formulovány, aby byly projednatelné. Odkázal při tom na rozsudek rozšířeného senátu ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005-58, č. 835/2006 Sb. NSS, v němž rozšířený senát uvedl: „Žalobce je též povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti.“ Zároveň uvedl, že závěry rozšířeného senátu lze plně vztáhnout i na formulaci důvodů kasační stížnosti s tím, že důvody musí směřovat proti rozhodnutí krajského soudu, neboť podstatou řízení o kasační stížnosti je přezkum soudního rozhodnutí (§ 102 s. ř. s.).

13. Stěžovatel odůvodňuje přijatelnost kasační stížnosti tím, že se krajský soud odklonil od blíže nespecifikované judikatury vlastní i NSS. Tato námitka však není projednatelná, neboť nebrojí proti konkrétním závěrům krajského soudu, ani neuvádí konkrétní judikaturu, od níž se měl krajský soud odklonit.

14. Krajský soud se s námitkou nedostatečně zjištěného stavu věci vypořádal tak, že odkázal na tvrzení předložená žalobcem a jejich význam pro zjišťování skutkového stavu v azylovém řízení, možnost žalobce tvrdit všechny podstatné skutečnosti a uvedl, že se žalovaný předpoklady pro udělení humanitárního azylu zabýval (a proč se s ním krajský soud ztotožnil). Nad rámec žalobních bodů krajský soud podotkl, že žalobce netvrdil skutečnosti, z nichž by plynuly důvody pro přiznání azylu dle § 12 zákona o azylu. 8 Azs 26/2026 Stěžovatel proti těmto závěrům neuvedl žádné konkrétní argumenty, proč měl krajský soud postupovat nesprávně při vypořádání žalobních námitek ohledně nedostatečně zjištěného stavu věci. Při posuzování podmínek humanitárního azylu krajský soud uvedl, proč v žalobcově případě nepovažuje tvrzené důvody (legalizace pobytu, dluhy a obava z věřitelů žalobce ve Vietnamu) za hodné zvláštního zřetele. Odkázal se na judikaturu NSS, která důvody zvláštního zřetele hodné definuje. Stěžovatel tuto argumentaci krajského soudu v kasační stížnosti konkrétně nezpochybňuje. Omezil se na prostý nesouhlas s postupem krajského soudu. Pokud jde o nesprávné posouzení věci v případě doplňkové ochrany, zde stěžovatel pouze opakuje žalobní tvrzení. Krajský soud výslovně uvedl, proč u žalobce nejsou dány důvody pro udělení azylu podle § 12 zákona o azylu a proč obecná námitka nesouhlasu s neudělením doplňkové ochrany nesplňovala požadavky projednatelného žalobního bodu. NSS k tomu sděluje, že kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu (§ 102 s. ř. s.). Jak NSS konstatoval v rozsudku ze dne 3. 12. 2020, č. j. 7 Afs 251/2020-29, kasačnímu soudu nepřísluší v kasačním řízení přezkoumávat opětovně rozhodnutí žalovaného v rozsahu přezkumu provedeného krajským soudem. Předmětem přezkumu může být toliko to, zda rozhodnutí krajského soudu k námitkám uvedeným v kasační stížnosti obstojí. Z tohoto hlediska kasační námitky, které v podstatě jen opakují žalobní tvrzení a alespoň v minimální míře nereagují na argumentaci krajského soudu, nepředstavují důvody podle § 103 s. ř. s., a jsou proto nepřípustné ve smyslu § 104 odst. 4 s. ř. s.

15. Jak podrobněji uvedl výše, NSS neshledal zásadní pochybení krajského soudu, které by mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele a ve hře nebyla ani žádná judikaturně podstatná otázka. Pokud jde o obecnou námitku stěžovatele o odchýlení se od judikatury, zde se dovolává námitky, která je nepřípustná, jak bylo odůvodněno výše.

IV. Závěr a náklady řízení

16. Nejvyšší správní soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, a proto ji podle § 104a odst. 1 s. ř. s. odmítl.

17. Při rozhodování o nákladech řízení Nejvyšší správní soud vycházel z usnesení NSS ze dne 16. 6. 2021, č. j. 9 As 83/2021-28, č. 4219/2021 Sb. NSS, bod 18, podle něhož je odmítnutí kasační stížnosti pro její nepřijatelnost, na rozdíl od jiných případů odmítnutí kasační stížnosti, druhem zjednodušeného meritorního přezkumu napadeného rozhodnutí krajského soudu. Výrok o náhradě nákladů řízení se tedy opírá o § 60 odst. 1 a 2 ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatel neměl ve věci úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnému žalovanému pak nad rámec běžné úřední činnosti náklady nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 16. července 2026 8 Azs 26/2026-51 pokračování Petr Mikeš předseda senátu