8 Azs 374/2021

Rubrum

8 Azs 374/2021-25 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jitky Zavřelové a soudců Petra Mikeše a Milana Podhrázkého v právní věci žalobce: E. H., zastoupený JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou se sídlem Karlovo náměstí 287/18, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 8. 2021, čj. MV-50652-9/OAM-2021, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 11. 2021, čj. 33 A 32/2021-29, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

[ 1 ] Rozhodnutím Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie, Přijímací středisko cizinců Zastávka (dále jen „prvostupňový správní orgán“) ze dne 15. 6. 2021, čj. CPR-3108-25/ČJ-2021-931200-SV, bylo podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 3 a 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále též „zákon o pobytu cizinců“), rozhodnuto o správním vyhoštění žalobce a stanovena doba dvou let, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie. Odvolání žalobce žalovaný shora označeným rozhodnutím zamítl jako opožděné. [ 2 ] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu k Městskému soudu v Praze, který ji postoupil Krajskému soudu v Brně. Tento soud žalobu výše uvedeným rozsudkem zamítl.

3. Žalobce (dále „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Namítal, že krajský soud věc nesprávně posoudil, neboť v bodě 28 napadeného rozsudku citoval právní názor Ústavního soudu vyslovený v nálezu ze dne 07. 4. 2009, sp. zn. I. ÚS 669/09, který na uvedený případ nedoléhal. Předmětem sporu v této věci totiž bylo chybně uvedené poučení o možnosti podat opravný prostředek, vzhledem k chybějící datové schránce Přijímacího střediska cizinců Zastávka. Stěžovatel v kasační stížnosti dále uvedl, že skutečnost, že v řízení před správním orgánem byl zastoupen advokátem, neznamenala, že chybné údaje o příslušné součásti Policie České republiky, které poučení obsahovalo, byly zhojeny s ohledem na jeho právní zastoupení. 8 Azs 374/2021

4. Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že ze správního spisu plyne bezpečný závěr o tom, že odvolání stěžovatele bylo správnímu orgánu podáno opožděně po marném uplynutí lhůty. S ohledem na to se žalovaný podané odvolání odmítl jako opožděné. Krajský soud v postupu správního orgánu vady řízení ani nezákonnost neshledal. Žalovaný se s jeho názory ztotožnil a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

5. Kasační stížnost je nepřípustná.

6. Kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví (§ 102 s. ř. s.). Důvody pro podání kasační stížnosti soudní řád správní taxativně vymezuje v ustanovení § 103 odst.

1. Kasační stížnost lze podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení [§ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], z důvodu vážných vad správního řízení, pro které mělo být rozhodnutí správního orgánu soudem zrušeno [§ 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.], z důvodu zmatečnosti řízení před soudem [§ 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s.], z důvodu nepřezkoumatelnosti soudního rozhodnutí nebo vážných procesních vad v řízení před soudem [§ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.], a konečně též z důvodu nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení [§ 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.].

7. Aby byla kasační stížnost způsobilá k projednání, musí kvalifikovaným způsobem zpochybňovat rozhodnutí krajského soudu, proti němuž byla podána. Stěžovatel je povinen uvést konkrétní argumentaci zpochybňující závěry vyslovené v napadeném rozhodnutí krajského soudu (srov. např. rozsudky NSS z 15. 2. 2017, čj. 1 Azs 249/2016-38, bod 12, nebo z 29. 1. 2015, čj. 8 Afs 25/2012-351, bod 140 a judikaturu tam citovanou). Pokud tak neučiní je kasační stížnost nepřípustná dle § 104 odst. 4 s. ř. s., neboť se opírá o jen jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 s. ř. s, nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl (stejně např. rozsudek NSS ze 4. 3. 2004, čj. 1 Azs 23/2004-55).

8. V podané kasační stížnosti stěžovatel nezpochybňuje zákonnost napadeného rozsudku. Kasační stížnost totiž postrádá polemiku se závěry krajského soudu, na kterých je postaven napadený rozsudek. Krajský soud v napadeném rozsudku reagoval na žalobní námitky, ve kterých stěžovatel s odkazem na § 40 odst. 1 písm. d) zákona č. 500/2004, správní řád, tvrdil vážné důvody, proč nemohl učinit podání u místně a věcně příslušného správního orgánu a byla tedy zachována lhůta pro podání odvolání u správního orgánu vyššího stupně, tedy u žalovaného. Tyto důvody stěžovatel spatřoval v tom, že prvostupňový správní orgán, uvedený v poučení o možnosti podat odvolání (tedy podle stěžovatele Přijímací středisko Zastávka), neměl datovou schránku. Krajský soud uvedl, že podle § 165 písm. b) zákona o pobytu cizinců je zřejmé, že Ředitelství cizinecké policie, Přijímací středisko Zastávka není přímou organizační složkou Ministerstva vnitra, nýbrž z organizačního i funkčního hlediska samostatným správním orgánem. Dodal dále, že údaje o prvostupňovém správním orgánu byly v poučení náležitě uvedeny a že tímto prvostupňovým orgánem je Ředitelství služby cizinecké policie, přičemž související údaje označují adresu pro případné doručování písemností. 8 Azs 374/2021-26 pokračování

9. Proti těmto rozhodovacím důvodům kasační stížnost ovšem nebrojí. Kasační námitky se s nimi zcela míjí. Námitka, v níž stěžovatel tvrdí, že zastoupení advokátem nemůže zhojit chybně uvedené údaje v poučení, nemá oporu v rozsudku krajského soudu, který nikde neuvádí, že zastoupení advokátem by zhojilo případné vady v poučení. Krajský soud totiž žádné takové vady neshledal a zmínka o zastoupení advokátem byla pouze určitým podivem nad tím, že by advokátka z poučení neseznala, kdo byl prvostupňovým správním orgánem, a to v situaci, kdy v pořadí první odvolání na základě stejného poučení tatáž zástupkyně podala řádně a včas právě do datové schránky prvostupňového správního orgánu. Vedle toho stěžovatel stručně brojil již jen proti odkazu na nález ÚS sp. zn. III. US 150/99. Na ten ale krajský soud poukázal na závěr pouze podpůrně a per analogiam, a to v návaznosti na svůj závěr, že žalovanému, který obdržel odvolání v poslední den lhůty v 22:58 hodin, nelze vytýkat, že se mu ještě v zákonné lhůtě nepodařilo odvolání zaslat věcně a místně příslušnému prvostupňovému orgánu. Ani proti tomu stěžejnímu závěru ovšem stěžovatelka nic konkrétního nenamítla.

10. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka opřela svou kasační stížnost jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 s. ř. s., Nejvyšší správní soud její kasační stížnost vyhodnotil jako nepřípustnou (§ 104 odst. 4 s. ř. s.), a odmítl ji [§ 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 120 s. ř. s.].

11. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, byla-li kasační stížnost odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 8. září 2022 Jitka Zavřelová předsedkyně senátu