8 Azs 46/2014

Rubrum

8 Azs 46/2014 - 38 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce: T. A., zastoupen Mgr. et Mgr. Markem Čechovským, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalovanému: Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 11. 2013, čj. CPR-9838-3/ČJ-2013-930310- V231, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 2. 2014, čj. 2 A 77/2013 - 36, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto:

Výrok

Kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 2. 2014, čj. 2 A 77/2013 - 36, s e p ř i z n á v á odkladný účinek.

Odůvodnění

I.

1. Policie ČR, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy rozhodnutím ze dne 18. 6. 2013, čj. KRPA-759666-66/ČJ-2012-000022, uložila žalobci správní vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. Dobu, po kterou žalobci nelze umožnit vstup na území členských států EU, stanovila na tři roky.

2. Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 25. 11. 2013, čj. CPR-9838-3/ČJ-2013-930310-V231, k odvolání žalobce změnila rozhodnutí o správním vyhoštění co do stanovení doby, po kterou žalobci nelze umožnit vstup na území členských států EU ze tří let na dobu jednoho roku. Ve zbytku odvolání zamítla. II.

3. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu, kterou Městský soud v Praze zamítl rozsudkem ze dne 5. 2. 2014, čj. 2 A 77/2013 - 36.

4. Rozsudek městského soudu napadl žalobce (stěžovatel) kasační stížností z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. Současně v ní požádal o přiznání odkladného 8 Azs 46/2014 - 39 účinku. Důvody pro přiznání odkladného účinku stěžovatel spatřuje v samotných stížních důvodech. Stěžovatel namítl, že v jeho případě došlo k nesprávné interpretaci § 174a zákona o pobytu cizinců a že výrok rozhodnutí obou správních orgánu je nepřezkoumatelný.

5. Veřejný zájem na vyhoštění stěžovatele nelze stavět do konfliktu se zájmem stěžovatele na spravedlivý proces, který zásadně dopadá i do života členů jeho rodiny. Stěžovatel odkázal na vybraná rozhodnutí správních soudů, z nichž dovodil, že i v jeho případě jsou dány předpoklady pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatel by se rád účastnil precizace kasační stížnosti.

6. Stěžovatel sdílí společnou domácnost se svou ženou, která je oprávněna k trvalému pobytu na území České republiky a synem, který zde studuje. Stěžovatel pociťuje k České republice silné vazby, neboť v letech 1987 a 1991 studoval na území bývalého Československa. III.

7. Žalovaný navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnosti nepřiznal odkladný účinek, jelikož stěžovatel dlouhodobým a vědomým protiprávním jednáním projevuje neúctu k právnímu řádu České republiky. IV.

8. Nejvyšší správní soud při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů.

9. Podle § 107 s. ř. s., věta před středníkem, kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce (zde stěžovatele) nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

10. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského (městského) soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zrušeno. Tento institut představuje dočasnou procesní ochranu stěžovatele před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého soudního rozhodnutí. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro mimořádné a ojedinělé případy. Je to přitom stěžovatel, na kom vázne břemeno tvrzení i důkazní stran osvědčení výjimečnosti jeho situace oproti ostatním stěžovatelům ve stejné pozici.

11. Nejvyšší správní soud předně uvádí, že důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nelze bez dalšího zaměňovat se samotnými kasačními důvody. Otázka aplikace § 174a zákona o pobytu cizinců ani tvrzená nepřezkoumatelnost obou správních rozhodnutí nepředstavují důvody předpokládané v § 73 odst. 2 s. ř. s. pro přiznání odkladného účinku. 8 Azs 46/2014 - 40

12. Po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem a skutečností vyplývajících ze správního spisu Nejvyšší správní soud shledal důvody pro přiznání odkladného účinku v zásahu do rodinného života stěžovatele, který na území České republiky realizuje se svou manželkou a synem, což stěžovatel doložil oddacím listem a rodným listem. Výkon rozhodnutí o správním vyhoštění nepochybně zasahuje do soukromé a rodinné sféry stěžovatele a jeho okamžitá realizace by pro něj představovala újmu. Soud naopak neshledal, že by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a s tím spojený pobyt stěžovatele po dobu řízení před Nejvyšším správním soudem mohlo způsobit újmu třetím osobám.

13. Nucené vycestování stěžovatele by mělo nepochybně za následek i ztížení jeho možností uplatňovat svá procesní práva. Byť je stěžovatel v tomto řízení zastoupen advokátem, nelze přehlédnout, že k právu na spravedlivý proces náleží i právo účastníka vystupovat v tomto řízení osobně, být v kontaktu se svým zástupcem, udělovat mu konkrétní pokyny pro výkon zastoupení atd. Z tohoto důvodu ostatně přiznává zákon o pobytu cizinců žalobě proti rozhodnutí o správním vyhoštění odkladný účinek přímo ze zákona (viz § 172 odst. 3).

14. V posuzovaném případě je splněna i druhá podmínka stanovená v § 73 odst. 2 s. ř. s. Nic nenasvědčuje tomu, že stěžovatelův pobyt po dobu řízení před Nejvyšším správním soudem může představovat riziko, které by zakládalo rozpor s důležitým veřejným zájmem. Přiznání odkladného účinku „pouze“ odsouvá účinky rozhodnutí žalovaného po dobu, než bude zákonnost napadeného rozhodnutí meritorně přezkoumána. Zdejší soud nepovažuje setrvání stěžovatele v České republice do doby rozhodnutí o jeho kasační stížnosti, při jejím přednostním projednání (viz § 56 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s.), za natolik závažné, aby nebylo možné po tuto dobu připustit jeho přítomnost v České republice.

15. Protože obě zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku byly splněny, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Soud současně zdůrazňuje, že rozhodnutí o přiznání odkladného účinku v žádném případě nepředjímá výsledek řízení o samotné kasační stížnosti. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 16. dubna 2014 JUDr. Jan Passer předseda senátu