8 Azs 49/2020

Rubrum

8 Azs 49/2020 - 42 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a Mgr. Lenky Krupičkové, v právní věci žalobce: V. S. C., zastoupený Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 834/8, Brno, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 11. 2017, čj. MV-114468-4/SO-2017, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 5. 2020, čj. 48 A 160/2017-69, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto:

Výrok

I. Kasační stížnosti s e p ř i z n á v á odkladný účinek.

II. Žalobci s e u k l á d á zaplatit soudní poplatek ve výši 1000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Ministerstvo vnitra rozhodnutím ze dne 23. 8. 2017 zrušilo platnost žalobcova povolení k trvalému pobytu dle § 77 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále „zákon o pobytu cizinců“), s odůvodněním, že bylo uděleno na základě osvědčení o znalosti českého jazyka, které neodpovídalo skutečnosti. Současně dle § 77 odst. 3 téhož zákona udělilo žalobci výjezdní příkaz. Odvolání žalobce žalovaná rozhodnutím z 16. 11. 2017 zamítla a potvrdila rozhodnutí ministerstva.

2. Žalobce proti rozhodnutí žalované podal žalobu u Krajského soudu v Praze, který ji v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl. Tento rozsudek napadl žalobce (dále „stěžovatel“) kasační stížností, k jejímu doplnění připojil návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

3. Stěžovatel uvedl, že nedisponuje jiným oprávněním k pobytu na území. V případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti tak bude nucen vycestovat z České republiky, opustit svoji manželku a jejich dvě nezletilé děti. Finanční příjmy rodiny jsou přitom tvořeny stěžovatelovými příjmy z podnikání, na kterých je zcela závislý i otec stěžovatele, který žije ve Vietnamu. Podání jiné žádosti o povolení k pobytu prostřednictvím zastupitelského úřadu České republiky ve Vietnamu je dle názoru stěžovatele komplikované a může trvat až několik měsíců či let, než se žadateli podaří registrovat. Stěžovatel poukazuje rovněž na aktuální epidemickou situaci, na základě které státy přijímají opatření omezující cestování i pobytová oprávnění, o která můžou cizinci žádat. Vývoj je v tomto směru zcela nepředvídatelný a přijímaná opatření mohou způsobit dlouholeté odloučení stěžovatele od jeho manželky a nezletilých dětí, což by mohlo 8 Azs 49/2020 způsobit vážnou újmu v rodinných vztazích. Pokud by měly manželka a děti následovat stěžovatele do Vietnamu, znamenalo by to pro ně nepřiměřenou zátěž, a to jak finanční, tak psychickou, jelikož mají v České republice zázemí, děti navštěvují české školy a neovládají vietnamský jazyk natolik, aby mohly ve studiu pokračovat ve Vietnamu. V současnosti by musely rovněž podstoupit povinnou státní karanténu. Přesun celé rodiny do Vietnamu by pro rodinu znamenal likvidační finanční zátěž. S nuceným vycestováním je spojeno i ukončení výdělečné činnosti stěžovatele. Vzhledem k míře nezaměstnanosti ve Vietnamu je zároveň nepravděpodobné, že by stěžovatel nalezl v zemi původu zaměstnání. Jeho rodina by tak zůstala bez příjmů. Dále stěžovatel uvedl, že nepřiznáním odkladného účinku by nejvíc trpěly jeho nezletilé děti, které jsou závislé na jeho příjmech, a zároveň by byly odloučeny od otce, na jehož výchovu jsou zvyklé. Nepřiznání odkladného účinku by tak podle něj bylo v rozporu s Úmluvou o právech dítěte a s Listinou základních práv a svobod. Stěžovatel by rovněž musel přerušit svoji výdělečnou činnost, po návratu do České republiky by tak jeho rodina byla ohrožena nedostatkem, neboť by musel veškeré své ekonomické zázemí vybudovat znovu s nejistým výsledkem.

4. Stěžovatel má za to, že jeho pobyt na území republiky po dobu řízení o kasační stížnosti se žádným způsobem nedotýká práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Stěžovatel vede řádný život, nepáchá trestnou činnosti a nepředstavuje žádnou hrozbu do budoucna.

5. Žalovaná ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedla, že k jeho přiznání nejsou splněny podmínky. Rozhodnutí o zrušení pobytového oprávnění nelze posuzovat jako nepoměrně větší újmu, jelikož ta by stěžovateli mohla vzniknout až na základě správního vyhoštění z území. Jde o samostatné správní řízení, ve kterém je zaručen přezkum přiměřenosti dopadů rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince. Stěžovatel má možnost podat proti případnému správnímu vyhoštění žalobu, která má ze zákona odkladný účinek. V řízení před krajským soudem byl stěžovateli přiznán odkladný účinek mimo jiné z důvodu ztížené realizace procesních práv stěžovatele před soudem. S ohledem na podobu řízení před Nejvyšším správním soudem, které probíhá zpravidla bez jednání, se v řízení o kasační stížnosti tento důvod neuplatní. Stěžovatel je zastoupen advokátem, a ochrana jeho práv je tak zajištěna. Nejvyšší správní soud rozhoduje obvykle ve velmi krátké době, nelze proto vnímat případnou nutnost odcestovat na několik měsíců do země původu jako újmu v podobě zásahu do soukromého a rodinného života stěžovatele. Žalovaná odkázala na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 23/11 a uvedla, že pokud by Nejvyšší správní soud ve věci odkladný účinek přiznal, musel by jej přiznat vždy, kdy by cizinci bylo zrušeno pobytové oprávnění a bylo jím argumentováno nutností opustit území České republiky. Pokud by tomu tak mělo být, obsahovala by takovou povinnost již právní úprava.

6. Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom se užije přiměřeně § 73 odst. 2 s. ř. s., podle kterého lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

7. Důvody existence nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou zásadně individuální a závislé na osobě a situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel zpravidla poukazem na konkrétní skutkové okolnosti 8 Azs 49/2020 - 43 pokračování případu, resp. jejich doložením. Nelze tedy přisvědčit žalované, že pro přiznání odkladného účinku by postačovalo tvrzení stěžovatele o nutnosti opustit území České republiky.

8. Nejvyšší správní soud při posouzení návrhu zhodnotil především specifickou osobní situaci stěžovatele. Z výše uvedených tvrzení stěžovatele a soudního spisu vyplývá, že na území České republiky dlouhodobě žije se svou manželkou a dvěma dětmi (s platným pobytovým oprávněním) a provozuje zde podnikatelskou činnost. Nucené vycestování stěžovatele by tak představovalo podstatné narušení jejich rodinného života a zároveň by negativně ovlivnilo i jeho podnikání a finanční příjmy celé rodiny. Pokud by odkladný účinek kasační stížnosti nebyl přiznán, je zde reálné nebezpečí, že by stěžovatel byl skutečně nucen ještě před rozhodnutím o věci opustit území České republiky. Není možné spoléhat na to, že by měl bez dalšího možnost získat jiný druh povolení k pobytu na daném území.

9. Je sice pravdou, že k bezprostřednímu opuštění území by mohl být stěžovatel donucen až v souvislosti s rozhodnutím o správním vyhoštění, nicméně tato skutečnost sama o sobě nemůže být podle ustáleného právního názoru Nejvyššího správního soudu důvodem k zamítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku (srov. usnesení čj. 5 As 73/2011-100, čj. 8 Azs 303/2019-34). Jen stěží lze předpokládat, že cizinec má předejít případné nenahraditelné újmě tím, že bude vědomě porušovat zákon nelegálním pobytem na území a vystavovat se riziku, že mu bude uděleno správní vyhoštění, s nímž je navíc vždy spojen zákaz pobytu na určitou dobu. V daném případě lze tedy nalézt příčinnou souvislost mezi právními účinky žalobou napadeného rozhodnutí a možným vznikem újmy na straně stěžovatele.

10. Odkaz žalované na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 23/11, je nepřípadný. Ustavní soud zde sice mimo jiné uvedl, že „do soukromého a rodinného života může fakticky zasáhnout až rozhodnutí bezprostředně vedoucí k nucenému opuštění země, které teprve vytvořené vazby přetne.“ Citovaný nález se ale vyjadřoval k návrhu Nejvyššího správního soudu na vyslovení protiústavnosti § 171 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců, ve znění do 31. 12. 2010, který zamítl, nikoli ke splnění předpokladů pro přiznání odkladného účinku podle § 73 odst. 2 s. ř. s. Již z tohoto důvodu nelze uvedený nález na nyní projednávanou věc bez dalšího v plném rozsahu aplikovat.

11. Nejvyšší správní soud zároveň neshledal, že by v důsledku přiznání odkladného účinku, tedy umožněním stěžovateli pobývat na území České republiky do doby rozhodnutí o jeho kasační stížnosti, mohlo dojít k jakémukoli zásahu do práv třetích osob, nebo že by takové rozhodnutí bylo v rozporu s veřejným zájmem.

12. S ohledem na shora uvedené důvody dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinky kasační stížnosti jsou v projednávané věci splněny, a v souladu s § 107 odst. 1 s. ř. s. proto kasační stížnosti odkladný účinek přiznal. Současně upozorňuje, že rozhodnutí o odkladném účinku je rozhodnutím předběžné povahy, kterým Nejvyšší správní soud nijak nepředjímá (ani nemůže předjímat) výsledek meritorního posouzení věci.

13. Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je 8 Azs 49/2020 poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. usnesení Nejvyššího správního soudu, čj. 1 As 27/2012-32]. Nejvyšší správní soud proto výrokem II. vyzval stěžovatele ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

14. Poplatek lze zaplatit buď vylepením kolků na příslušném tiskopisu (viz níže), nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je 1080504920. Nebude-li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 20. srpna 2020 JUDr. Michal Mazanec předseda senátu 8 Azs 49/2020 - 44 pokračování Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek. podpis ................................................. Místo pro nalepení kolkových známek: