9 Afs 167/2014

Rubrum

9 Afs 167/2014 – 29 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobkyně: KEBEK s.r.o., se sídlem Pražská 5382, Chomutov, zast. doc. JUDr. Milanem Kindlem, CSc., advokátem se sídlem Blatenská 3218/83, Chomutov, adresa pro doručování:

28. října 3649, Chomutov, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 1387/7, Praha 4, proti rozhodnutí Celního ředitelství Praha ze dne 16. 2. 2012, č. j. 3467/2012-170100-21, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 3. 2014, č. j. 45 Af 12/2012 – 61, takto:

Výrok

I. Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení shora uvedeného rozsudku Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“) ze dne 13. 3. 2014, kterým krajský soud zamítl žalobu stěžovatelky proti rozhodnutí Celního ředitelství Praha ze dne 16. 2. 2012, č. j. 3467/2012-170100-21. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutím (platebním výměrům) Celního úřadu Praha D5 ze dne 1. 8. 2011, č. j. 17926 – 2/11 – 177600 – 021, č. j. 17926 - 3/11 - 177600-021, č. j. 17926 – 4/11 – 177600 – 021 a č. j. 17926 – 5/11 – 177600 – 021, kterými bylo vyměřeno stěžovatelce dle čl. 217 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů a podle článku 1 prováděcího nařízení Rady (EU) č. 723/2011, kterým se rozšiřuje konečné antidumpingové clo uložené nařízením Rady (ES) č. 91/2009 na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházející z Čínské lidové republiky na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli zasílaných z Malajsie bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Malajsie, antidumpingové clo v celkové výši 1 973 506 Kč.

2. Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky řízení, mezi které patří i povinnost uhradit soudní poplatek za kasační stížnost, a to ve výši 5 000 Kč podle položky 19 sazebníku poplatků, který tvoří přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). 9 Afs 167/2014

3. Dle § 2 odst. 2 písm. b) zákona o soudních poplatcích je ve věcech správního soudnictví poplatníkem poplatku za řízení ten, kdo podal kasační stížnost. U poplatku za řízení vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti a tímto okamžikem je též poplatek splatný [§ 4 odst. 1 písm. d) a § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích].

4. Dle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Dle § 9 odst. 3 citovaného zákona soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.

5. Nejvyšší správní soud proto stěžovatelku usnesením ze dne 28. 5. 2014, č. j. 9 Afs 167/2014 – 14, vyzval, aby ve lhůtě 1 týdne od doručení zmíněného usnesení zaplatila za kasační stížnost soudní poplatek. Stěžovatelka byla rovněž poučena, že nebude- li soudní poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě, soud řízení o kasační stížnosti zastaví.

6. Uvedené usnesení bylo zástupci stěžovatelky doručeno do datové schránky dne 29. 5. 2014, lhůta pro zaplacení soudního poplatku tedy uplynula dne 5. 6. 2014.

7. Na shora uvedené usnesení týkající se zaplacení soudního poplatku stěžovatelka žádným způsobem nereagovala.

8. Lze tedy shrnout, že požadovaný soudní poplatek v dané věci – i přes výše uvedenou výzvu – zaplacen nebyl, a proto Nejvyšší správní soud podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení o kasační stížnosti zastavil.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3, věty první, zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s § 120 s. ř. s., tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává, jelikož řízení bylo zastaveno.

Poučení

Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 12. června 2014 JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu