9 Afs 194/2015
č. j. 9 Afs 194/2015-24
V PLATNOSTI- KS Ústí 59 Af 179/2014
- NSS 9 Afs 194/2015-24
- ÚS I.ÚS 3670/15
Citované zákony (4)
Rubrum
9 Afs 194/2015 - 24 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobkyně: A. H., proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 5. 2014, č. j. 12904/14/5000-14402- 704211, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 7. 7. 2015, č. j. 59 Af 179/2014 – 73, takto:
Výrok
I. Kasační stížnost s e odmítá.
II. Žádost žalobkyně o prominutí zmeškání lhůty k doložení osobních, majetkových a výdělkových poměrů, s e z a m í t á .
III. Žádný z účastníků nemá p r á v o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) napadla kasační stížností ze dne 21. 7. 2015 v záhlaví označené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci, jímž bylo zastaveno řízení o žalobě proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalovaného. Žalovaný zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí Finančního úřadu pro Liberecký kraj, územního pracoviště v Jilemnici ze dne 24. 6. 2013, č. j. 750424/13/2605-05702-603261, jímž byl stěžovatelce předepsán úrok z prodlení úhrady daňových povinností daně z nemovitostí za zdaňovací období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010, v celkové výši 530 Kč.
2. Podle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
3. Stěžovatelka v kasační stížnosti požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. Nejvyšší správní soud ji proto vyzval k doložení osobních, majetkových a výdělkových poměrů. K výzvě přiložil formulář „Potvrzení o 9 Afs 194/2015 osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce“, kterým je možné poměry prokázat.
4. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 3. 9. 2015, č. j. 9 Afs 194/2015 - 18, nepřiznal stěžovatelce osvobození od soudního poplatku pro řízení o kasační stížnosti a zároveň zamítl její návrh na ustanovení zástupce. Ve zmíněném usnesení ji soud současně vyzval, aby ve lhůtě jednoho týdne od doručení tohoto usnesení buďto předložila plnou moc udělenou jí advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázala, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
5. Na usnesení ze dne 3. 9. 2015 stěžovatelka nezareagovala, namísto toho byla soudu doručena žádost o prominutí zmeškání lhůty, respektive její prodloužení či nové stanovení, k doložení osobních, majetkových a výdělkových poměrů ze dne 11. 9. 2015. Žádost byla podána až po vydání usnesení, kterým již bylo o neustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti rozhodnuto, navíc nebyla splněna podmínka pro prominutí zmeškání lhůty dle § 40 odst. 5 s. ř. s., tedy, že s žádostí o prominutí zmeškání lhůty je třeba spojit zmeškaný úkon. Proto Nejvyšší správní soud žádost o prominutí zmeškání lhůty zamítl. Nutno konstatovat, že postup soudu nikterak nezasáhl do práv stěžovatelky, jelikož ta byla oprávněna znovu požádat o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce i v dalším průběhu řízení, pokud by taková žádost byla řádně doložena, což nicméně neučinila.
6. Usnesení ze dne 3. 9. 2015, č. j. 9 Afs 194/2015 - 18, bylo stěžovatelce doručeno fikcí dne 17. 9. 2015, jelikož si ho nevyzvedla u doručujícího orgánu, a následujícího dne jí bylo vhozeno do domovní schránky. Lhůta k doložení povinného zastoupení uplynula dne 24. 9. 2015.
7. Stěžovatelka zmíněné výzvě nevyhověla, podmínku povinného zastoupení ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s. v řízení o kasační stížnosti nesplnila, a proto Nejvyšší správní soud její kasační stížnost odmítl.
8. Na závěr Nejvyšší správní soud doplňuje, že nerozhodoval samostatně o žádosti o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, která byla součástí textu kasační stížnosti, a to vzhledem k odmítnutí kasační stížnosti pro nesplnění podmínky povinného zastoupení v řízení.
9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3, věty první, s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává, jelikož byla kasační stížnost odmítnuta.
Poučení
Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 1. října 2015 9 As 150/2015 - 12 pokračování JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.