9 Afs 323/2016

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobkyně: BELLATO s.r.o., se sídlem Merhautova 1024/155, Brno, zast. JUDr. Alfrédem Šrámkem, advokátem se sídlem Českobratrská 1403/2, Ostrava, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, Praha 4, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 14. 8. 2014, č. j. 34322-2/2013-900000-304.1, č. j. 34323-2/2013-900000-304.1, č. j. 34324-2/2013-900000-304.1, č. j. 34325-2/2013-900000-304.1, č. j. 34326-2/2013-900000- 304.1, č. j. 34327-2/2013-900000-304.1, č. j. 34328-2/2013-900000-304.1, č. j. 34329-2/2013- 900000-304.1, č. j. 34330-2/2013-900000-304.1, č. j. 34331-2/2013-900000-304.1, č. j. 34332- 2/2013-900000-304.1, č. j. 33578-2/2013-900000-304.1, č. j. 33579-2/2013-900000-304.1, č. j. 33581-2/2013-900000-304.1, č. j. 33582-2/2013-900000-304.1, č. j. 33388-2/2013-900000- 304.1 a č. j. 33390-2/2013-900000-304.1, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 11. 2016, č. j. 29 Af 74/2014 – 477 (chybně označen č. j. 29 Af 74/2014 – 277), takto:

Výrok

I. Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhala zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Brně, kterým byla zamítnuta její žaloba proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím žalovaného. Těmito rozhodnutími bylo zamítnuto její odvolání a potvrzena rozhodnutí Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, kterými byla stěžovatelce dodatečně vyměřena spotřební daň.

2. Dne 12. 1. 2017 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání stěžovatelky ze stejného dne, které bylo označeno jako „Zpětvzetí kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně“. Dále v těle podání bylo uvedeno následující: „[…] bereme v plném rozsahu zpět kasační stížnost stěžovatele podle § 102 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, podanou u Nejvyššího správního soudu dne 7.12.2016, kterou byl napaden rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 22 Af 74/2014-277, ze dne 22.11.2016.“ Tímto podáním tedy vzala stěžovatelka výslovně kasační stížnost zpět.

3. V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel (zde stěžovatelka) disponuje řízením nebo jeho předmětem, a tedy může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl [srov. § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud usnesením řízení zastaví.

4. Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, Nejvyšší správní soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., řízení o kasační stížnosti zastavil.

5. Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

6. Vzhledem k výše uvedenému již Nejvyšší správní soud nerozhodoval o návrhu stěžovatelky na osvobození od soudních poplatků. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 19. ledna 2017 JUDr. Radan Malík předseda senátu