9 Afs 428/2017

Rubrum

9 Afs 428/2017 - 30 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Tomáše Rychlého a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: K. H., zast. Mgr. Davidem Hejzlarem, advokátem se sídlem 1. máje 97/25, Liberec 3, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 11. 2015, č. j. 38401/15/5300-22442-605186, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 22. 11. 2017, č. j. 59 Af 4/2016 - 32, takto:

Výrok

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal v zákonné lhůtě kasační stížnost proti shora uvedenému rozsudku v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci (dále jen „krajský soud“), jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti výše specifikovanému rozhodnutí žalovaného.

2. Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl-li poplatek za řízení, který je splatný podáním kasační stížnosti, zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

3. Stěžovatel neuhradil soudní poplatek současně s podáním kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud jej proto vyzval usnesením ze dne 11. 12. 2017, č. j. 9 Afs 428/2017 - 12, k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy. Současně ho poučil, že nebude-li poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví. Tato výzva byla zástupci stěžovatele doručena dne 11. 12. 2017. 9 Afs 428/2017

4. Podle § 40 odst. 1, věty první, s. ř. s., lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek.

5. Vzhledem k tomu, že dnem, který určil počátek běhu lhůty pro zaplacení soudního poplatku, bylo pondělí dne 11. 12. 2017, posledním dnem lhůty pro zaplacení soudního poplatku byla středa dne 27. 12. 2017.

6. Stěžovatel soudní poplatek v určené lhůtě nezaplatil. Nejvyšší správní soud proto řízení podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. zastavil.

7. Pro úplnost soud dodává, že ačkoli stěžovatel dne 11. 12. 2017 zaslal soudu podání, z nějž vyplývá, že bere svou kasační stížnost v plném rozsahu zpět, soud upřednostnil postup spočívající v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 2. 2015, č. j. 11 A 2/2015 - 22).

8. Obdobně postupoval také Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. 1. 2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněném pod číslem 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Nejvyšší soud v této věci s poukazem na § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích dovolací řízení zastavil pro nezaplacení soudního poplatku, ačkoli tu byl dán i jiný zastavovací důvod (v tomto případě nikoli zpětvzetí návrhu na zahájení řízení, ale neodstranění nedostatku povinného zastoupení dovolatele). Konstatoval totiž, že z uvedeného ustanovení zákona o soudních poplatcích de facto plyne nárok státu na zaplacení určité části soudního poplatku (tj. poměrné části, která by při zastavení řízení z důvodu zpětvzetí návrhu na jeho zahájení nebyla navrhovateli vrácena). Pokud by upřednostnil zastavení řízení z důvodu zpětvzetí návrhu, nezbylo by mu než na úhradě soudního poplatku trvat.

9. Se shora uvedeným závěrem se Nejvyšší správní soud ztotožňuje. Ačkoli se v citovaném usnesení jednalo o věc civilní, nikoli o věc správního soudnictví, byly zde také dva vzájemně si konkurující důvody pro zastavení řízení. Nejvyšší soud tudíž řešil podobnou otázku a relevantní procesní právní úprava (ohledně zastavení řízení, resp. povinnosti zaplatit soudní poplatek) je prakticky totožná, a proto závěry vyplývající z výše uvedeného judikátu lze analogicky vztáhnout i na nynější případ, v němž stěžovatel nezaplatil soudní poplatek ve stanovené lhůtě a současně soudu zaslal podání, jehož obsahem je zpětvzetí kasační stížnosti.

10. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval podle § 60 odst. 3 s. ř. s., ze kterého vyplývá, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 8. března 2018 JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu