9 Afs 66/2010
č. j. 9 Afs 66/2010-170
V PLATNOSTI- KS Č. Budějovice 10 Af 26/2010-124
- NSS 9 Afs 66/2010-170
Nejvyšší správní soud zamítl návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Soud se opřel o § 73 odst. 2 s. ř. s., podle něhož je odkladný účinek možný jen při hrozící nenahraditelné újmě. Stěžovatelka neuváděla konkrétní skutečnosti prokazující vznik takové újmy. Soud nesmí sám dohledávat důvody pro odkladný účinek, ty musí být uvedeny stranou.
Rubrum
USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobkyně: ˝DAS etwas ANDERE˝ ˝Das Beste˝ Privat s.r.o., se sídlem Fráni Šrámka 1303/10, České Budějovice, zastoupené Mgr. Janem Cimbůrkem, advokátem se sídlem Bořetín 73, Kamenice nad Lipou, proti žalovanému: Finanční ředitelství v Českých Budějovicích, se sídlem Mánesova 3a, České Budějovice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 11. 2008, č. j. 5485/08-1200, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 5. 2010, č. j. 10 Af 26/2010 - 124, o návrhu na přiznání odkladného účinku, takto:
Výrok
Kasační stížnosti s e odkladný účinek n e p ř i z n á v á .
Odůvodnění
Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) včas podanou kasační stížností napadá v záhlaví označený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 11. 2008, č. j. 5485/08-1200. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání stěžovatelky směřující proti rozhodnutím Finančního úřadu v Českých Budějovicích (dále jen „správce daně“) ze dne 25. 2. 2008, č. j. 450406/08/077910/5493, č. j. 50421/08/077910/5493 a č. j. 50425/08/077910/5493, jimiž byla stěžovatelce dodatečně vyměřena daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2002, 2003 a 2004. Stěžovatelka v podané kasační stížnosti požádala o přiznání odkladného účinku. Kasační stížnost podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; užije přitom přiměřeně ustanovení § 73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nepřiměřeným způsobem nedotkne nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Nejvyšší správní soud z návrhu stěžovatelky ověřil, že zde nejsou tvrzeny ani doloženy žádné konkrétní skutečnosti, které by prokazovaly možnost vzniku nenahraditelné újmy (§ 73 odst. 2 s. ř. s.). Tento neurčitý právní pojem byl již Nejvyšším správním soudem vyložen, a to např. v usnesení ze dne 5. 10. 2004, č. j. 6 Afs 25/2003 - 59 (publikováno na www.nssoud.cz), podle kterého se jedná o situaci, kdy navrhovatel osvědčí, že je velmi pravděpodobný vznik následků případného výkonu rozhodnutí, které by pro něho znamenaly výjimečný a závažný stav, který by v budoucnu nebylo možno odčinit, případně pouze s vynaložením takových nákladů a úsilí, které po navrhovateli nelze spravedlivě požadovat. V projednávané věci však stěžovatelka v kasační stížnosti vůbec netvrdila možný vznik nenahraditelné újmy a neuvedla žádné skutečnosti způsobilé prokázat její aktuální hrozbu. Důvody možného vzniku nenahraditelné újmy jsou vždy subjektivní, závislé pouze na osobě a situaci navrhovatele. Je proto logické, že v řízení o přiznání odkladného účinku nese břemeno tvrzení navrhovatel, nikdo jiný nemůže jeho tvrzení nahradit. Soud posuzuje jím uvedené skutečnosti dle § 73 s. ř. s., není však povinen ani oprávněn tyto skutečnosti jakýmkoli způsobem sám dovozovat, ani za stěžovatele vyhledávat. Vzhledem ke shora uvedenému tak Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že stěžovatelka ve svém návrhu neosvědčila ve smyslu § 73 s. ř. s., ve spojení s § 107 s. ř. s., skutečnosti, které by potvrzovaly možnost vzniku výjimečného a závažného stavu, který by již nebylo možno v dalším běhu času nijak odčinit. Není tedy splněna základní podmínka pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a proto Nejvyšší správní soud návrhu stěžovatelky nevyhověl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 6. října 2010 Mgr. Daniela Zemanová předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.