9 Afs 85/2009
č. j. 9 Afs 85/2009-169
V PLATNOSTI- KS Hradec Králové 30 Ca 4/2007-0
- NSS 9 Afs 85/2009-169
Nejvyšší správní soud zrušil usnesení krajského soudu, kterým bylo řízení o žalobě zastaveno. Soud upozornil, že stěžovatelka ve svém podání zpět vzala jen část žaloby, konkrétně návrh na zrušení tří platebních výměrů, ne celou žalobu. Zpětvzetí proto neznamenalo odstoupení od celého žalobního návrhu, včetně rozhodnutí žalovaného. Krajský soud tedy nesprávně vyhodnotil vůli stěžovatelky a rozhodnutí o zastavení řízení bylo nezákonné. Věc byla vrácena krajskému soudu k dalšímu řízení v souladu s právním názorem Nejvyššího správního soudu.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobkyně: L. Ž., zastoupené Mgr. Lukášem Raidou, advokátem se sídlem 28. října 875/275, Ostrava - Mariánské Hory, proti žalovanému: Finanční ředitelství v Hradci Králové, se sídlem Horova 17, Hradec Králové, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 11. 2006, č. j. 5512/06-1300-601383, o vyměření daně z přidané hodnoty, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 6. 2009, č. j. 30 Ca 4/2007 - 150, takto:
Výrok
Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 6. 2009, č. j. 30 Ca 4/2007 - 150, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění
Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížností napadá v záhlaví označené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“), kterým bylo dle § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) zastaveno řízení o žalobě ze dne 5. 1. 2007, vedené u krajského soudu pod sp. zn. 30 Ca 4/2007. Stěžovatelka zpochybňuje odůvodnění napadeného usnesení, dle něhož vzala svým podáním ze dne 29. 5. 2009 žalobu zpět. Stěžovatelka uvádí, že v podané žalobě se mimo zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové (dále jen „žalovaný“) o odvolání domáhala také zrušení tří platebních výměrů vydaných Finančním úřadem v Ústí nad Orlicí (dále jen „finanční úřad“). Zpětvzetí ze dne 29. 5. 2009 se netýkalo celé žaloby, nýbrž prvostupňových platebních výměrů. Dle názoru stěžovatelky je tato skutečnost z uvedeného podání jednoznačně patrná. Z uvedených důvodů navrhuje zrušení napadeného usnesení a vrácení věci k dalšímu řízení. Žalovaný vyjádření ke kasační stížnosti stěžovatele nepodal. Kasační stížnost je podle § 102 a násl. s. ř. s. přípustná. Stěžovatelka formálně nepodřadila kasační stížnost o žádný z důvodů dle ustanovení § 103 odst. 1 s. ř. s. Z povahy věci však připadá v úvahu pouze tvrzení nezákonnosti rozhodnutí o zastavení řízení [§ 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.], čemuž obsahově kasační stížnost odpovídá. Rozsahem a důvody kasační stížnosti je Nejvyšší správní soud podle § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán. Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení v rozsahu důvodů uplatněných v kasační stížnosti a dospěl k závěru, že je důvodná. Stěžovatelka prostřednictvím svého zástupce ve svém podání ze dne 29. 5. 2009, které označila jako „doplnění žaloby“ výslovně uvedla: „.. není jiné správné cesty, než věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení s tím, aby sám vše napravil a sám vyměřil nadměrný odpočet. Jinými slovy nepostačí, že bude toliko zrušeno jeho nezákonné rozhodnutí, ale je navíc ještě nutno, aby sám ve správním řízení vydal rozhodnutí nové, správné a je tedy důležité, aby soud při přezkumu vyslovil směrnici v jakém směru má být ve správním řízení postupováno. Z tohoto důvodu jsem nucen vzít zpět svůj návrh na to, aby soud zrušil napadená rozhodnutí I. stupně - platební výměry č. j. 98237/05/273910/5424, č.j. 98240/05/ 273910/5424 a č.j. 96843/05/273910/5424.“ Předmětem řízení o žalobě však dle původní žaloby ze dne 5. 1. 2007 bylo též rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 11. 2006, č. j. 5512/06-1300- 601383, které nebylo předmětem zpětvzetí ze dne 29. 5. 2009. Z uvedeného je zřejmé, že podáním ze dne 29. 5. 2009 stěžovatelka omezila původní žalobní petit tím, že vzala zpět návrh na zrušení třech prvostupňových platebních výměrů, k čemuž je oprávněna dle § 37 odst. 4 s. ř. s. Toto zpětvzetí se však netýkalo napadeného rozhodnutí žalovaného, toto rozhodnutí dále zůstalo v petitu žaloby ze dne 5. 1. 2007, o kterém byl krajský soud povinen vést řízení a rozhodnout. Z podání ze dne 29. 5. 2009 proto nelze dovodit vůli stěžovatelky ke zpětvzetí žaloby v plném rozsahu. Krajský soud však tento návrh nesprávně vyhodnotil jako celkové zpětvzetí žaloby a zastavil řízení o celém žalobním návrhu dle § 47 písm. a) s. ř. s. Z výše uvedeného je zřejmé, že ze strany krajského soudu došlo k pochybení ve výkladu stěžovatelkou učiněného projevu vůle v podání ze dne 29. 5. 2009, což vedlo k vydání nezákonného rozhodnutí o zastavení řízení. Nejvyšší správní soud proto usnesení krajského soudu pro nezákonnost zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 110 odst. 1 s. ř. s.). Krajský soud je v něm povinen v souladu s vysloveným právním názorem Nejvyššího správního soudu, jímž je dle ustanovení § 110 odst. 3 s. ř. s. vázán, znovu posoudit žalobní návrh stěžovatelky. V novém rozhodnutí pak krajský soud rozhodne také o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti ve smyslu ustanovení § 110 odst. 2 s. ř. s. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 16. září 2009 Mgr. Daniela Zemanová předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.