9 As 10/2026

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Tomáše Herce v právní věci žalobkyně: ZTM company s.r.o., IČO 17829313, se sídlem Přibická 844, Vranovice, zast. Mgr. Barborou Sedlákovou, advokátkou se sídlem Křoví 111, proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně, se sídlem Moravské náměstí 1/1, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 4. 2025, č. j. ZKI BR-O-11/213/2025-5, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 12. 2025, č. j. 29 A 36/2025-41, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyni s e v r a c í soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám její zástupkyně Mgr. Barbory Sedlákové, advokátky se sídlem Křoví 111, do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobkyně se u katastrálního úřadu domáhala provedení opravy chyby v katastrálním operátu spočívající v nesprávném zobrazení hranic trojmezí tří pozemků. Katastrální úřad námitku žalobkyně proti obsahu obnoveného katastrálního operátu zamítl. Žalovaný následně výše nadepsaným rozhodnutím zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí katastrálního úřadu.

2. Žalobkyně se proti rozhodnutí žalovaného bránila žalobou, kterou zamítl krajský soud nyní napadeným rozsudkem. Shledal rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí katastrálního úřadu přezkoumatelnými. Nepřisvědčil žalobním námitkám, které zpochybňovaly proces zjišťování hranic v lokalitě, ani námitce, že operát katastru nemovitostí vykazuje chybu vzniklou zřejmým omylem či nepřesností měření. Nakonec, obnova katastrálního operátu dle krajského soudu nebyla provedena bez možnosti žalobkyně se vyjádřit.

II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného

3. Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) napadla výše označený rozsudek krajského soudu kasační stížností z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Požadovala zrušit napadený rozsudek i rozhodnutí žalovaného, případně zrušit jen napadený rozsudek a věc vrátit krajskému soudu k dalšímu řízení.

4. Stěžovatelka trvala na tom, že se jí nepřípustně zmenšil pozemek. Zpochybnila odsouhlasení a určení nové hranice mezi pozemky i postup při zjišťování hranice pozemků. Namítla, že došlo k porušení jejího vlastnického práva a že způsob obnovy katastrálního operátu v podobě mapování v terénu je nevhodný.

5. Žalovaný ve svém vyjádření poukázal na to, že kasační námitky jsou obsahově totožné s námitkami uplatněnými již ve správním řízení i v řízení před krajským soudem. Kasační stížnost nepřináší žádné nové skutkové ani právní důvody, stěžovatelka nijak nezpochybňuje konkrétní závěry napadeného rozsudku. K meritu věci žalovaný uvedl, že stěžovatelka hranice při zjišťování v terénu odsouhlasila. Uzavřel, že jeho rozhodnutí i napadený rozsudek jsou v souladu s právními předpisy, vychází z listin založených ve spise a vypořádávají všechny námitky stěžovatelky.

III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu

6. Nejvyšší správní soud v rámci posouzení formálních náležitostí kasační stížnosti dospěl k závěru, že je jako celek nepřípustná.

7. Podle § 104 odst. 4 s. ř. s. kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103, nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.

8. Kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví (§ 102 s. ř. s.). Měla by proto kvalifikovaným způsobem zpochybňovat právě rozhodnutí správního soudu, proti němuž byla podána (srov. usnesení NSS o odmítnutí kasační stížnosti ze dne 30. 6. 2020, č. j. 10 As 181/2019-63, č. 4051/2020 Sb. NSS, odst. [5]). Z tohoto důvodu je také v kasačním řízení stanoveno povinné zastoupení advokátem, aby kasační stížnosti byly sepsány právním profesionálem (srov. již citované usnesení č. j. 10 As 181/2019-63, odst. [7]). Kasační stížnost, která nesměřuje proti závěrům rozhodnutí krajského soudu, např. z důvodu, že beze změny opakuje žalobní tvrzení, je nepřípustná podle § 104 odst. 4 s. ř. s. (srov. usnesení NSS ze dne 10. 9. 2009, č. j. 7 Afs 106/2009-77, č. 2103/2010 Sb. NSS, a již citované č. j. 10 As 181/2019-63, odst. [12], nověji ze dne 11. 2. 2021, č. j. 1 As 366/2020-41, odst. [6], nebo rozsudek ze dne 23. 6. 2023, č. j. 9 Afs 70/2023-73, odst. [36]). Odmítnutí kasační stížnosti pro nepřípustnost, jelikož se nijak nevymezí proti rozsudku krajského soudu, přitom opakovaně shledal ústavně konformním i Ústavní soud (srov. nález ze dne 14. 5. 2024, sp. zn. IV. ÚS 623/23, bod 17. a tam citovanou judikaturu).

9. V projednávané věci Nejvyšší správní soud souhlasí se žalovaným, že kasační námitky jsou obsahově totožné se žalobními námitkami uplatněnými před krajským soudem. Kasační stížnost je dokonce téměř přesnou kopií žaloby. Kasační argumentace shrnutá výše a obsažená v bodech 1. až 7. kasační stížnosti na č. l. 28 a 29 spisu NSS až na drobné výjimky doslova odpovídá žalobní argumentaci obsažené v bodech 2. až 8. žaloby na č. l. 2 a 3 spisu krajského soudu. První bod žaloby stručně vymezuje předmět řízení. Ve vlastním textu kasačních námitek stěžovatelka upravila pouze „rozhodnutí“ na „rozhodnutí soudu“ v bodech 1., 2. a 4. kasační stížnosti, a „podatel“, popř. „odvolatel“ na „stěžovatel“ v bodech 3., 4., 5., 6. a 7. kasační stížnosti. Tyto změny jsou natolik marginální (kosmetické ve smyslu výše citovaného usnesení č. j. 10 As 181/2019-63) oproti jinak zkopírovanému textu žaloby, že jim kasační soud nemohl přikládat váhu.

10. Nejvyšší správní soud dodává, že stěžovatelka původně podala kasační stížnost blanketní, načež ji soud v souladu s § 109 odst. 1 ve spojení s § 106 odst. 3 s. ř. s. vyzval k doplnění o kasační důvody. Stěžovatelka tak učinila podáním, které odpovídalo žalobě, jak je popsáno výše.

IV. Závěr a náklady řízení

11. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka z výše uvedených důvodů v kasační stížnosti neuplatnila jedinou přípustnou kasační námitku, Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je jako celek nepřípustná, a proto ji odmítl (§ 104 odst. 4 ve spojení s § 120 a § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.).

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

13. Soud též rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku, neboť byl návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut (§ 10 odst. 3, věta třetí, zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů [dále jen „zákon o soudních poplatcích“]; srov. též usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 25. 3. 2021, č. j. 8 As 287/2020-33, č. 4170/2021 Sb. NSS). Soudní poplatek ve výši 5 000 Kč zaplacený za kasační stížnost bude stěžovatelce vrácen k rukám její zástupkyně ve lhůtě stanovené v souladu s § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 20. srpna 2026 JUDr. Radan Malík předseda senátu