9 As 135/2022

Rubrum

9 As 135/2022 - 16 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: M. Ch., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 2. 2022, č. j. 10.01-000039/22-004, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 7. 2022, č. j. 10 A 52/2022 - 26, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. V projednávané věci je opakovaně řešeno uplatnění principu materiální pravdy u návrhu na ustanovení advokáta a žádosti o osvobození od soudních poplatků a postup soudu při nereagování žalobcem na výzvu k doložení majetkových a výdělkových poměrů.

2. Žalobce podal u České advokátní komory žádost o určení advokáta podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Té Česká advokátní komora nevyhověla a výše označeným rozhodnutím ji zamítla. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal žalobu, ve které navrhl ustanovení zástupce z řad advokátů a požádal o osvobození od soudních poplatků. Ani jednomu Městský soud v Praze napadeným usnesením nevyhověl, jelikož žalobce i přes řádnou výzvu k doložení majetkových poměrů ničeho netvrdil a nedoložil.

II. Obsah kasační stížnosti 9 As 135/2022

3. Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadá výše označené usnesení městského soudu kasační stížností, na základě které požaduje napadené usnesení zrušit a věc vrátit městskému soudu k dalšímu řízení.

4. Stěžovatel uvádí, že z důvodu nezákonného vazebního stíhání nemá dostatek finančních prostředků, jelikož ve vazební věznici nemá možnost si přivydělat. Zároveň má trvalé bydliště přihlášeno na městském úřadu. K tomu Česká advokátní komora ani městský soud nepřihlédli, stejně jako dostatečně nezkoumali jeho tvrzení. Bez zjištění skutečného stavu věci v souladu s materiální pravdou je stěžovateli upíráno právo na spravedlivý proces před nestranným soudem, stejně jako další mnohá uváděná lidská práva zakotvená v Listině základních práv a svobod a Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Dále stěžovatel upozorňuje, že nemá vysokoškolské právnické vzdělání, nemá k dispozici ani zdroje pro svoji případnou obhajobu a znovu zdůrazňuje nedostatek svých finančních prostředků.

5. K nezaslání majetkových poměrů na výzvu městského soudu stěžovatel uvádí, že v době obdržení zásilky trpěl depresemi a na výzvu odpověděl, jakmile to bylo i s ohledem na prostředí vazební věznice (které blíže popisuje) možné. Česká advokátní komora i městský soud přitom mají prostředky, aby sami zjistili, že stěžovatel je „doslova „žebrák“ v exekuci nemajetný bez možnosti výdělku“. Závěrem argumentuje proti napadenému rozhodnutí České advokátní komory.

6. Ve svém následujícím přípisu stěžovatel doložil potvrzení o vyplacené pracovní odměně vystavené Vazební věznicí Teplice a stav svého konta vězně.

III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu

7. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je projednatelná. Následně přezkoumal usnesení městského soudu v rozsahu kasační stížnosti, namítaných důvodů, včetně důvodů, ke kterým přihlíží z úřední povinnosti [§ 109 odst. 3 a 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)].

8. Kasační stížnost není důvodná. III.a K povinnosti žalobce tvrdit a prokázat důvody pro osvobození od soudních poplatků

9. Předně Nejvyšší správní soud připomíná, že při zkoumání důvodnosti návrhu na ustanovení právního zástupce (§ 35 odst. 10 s. ř. s.) a žádosti o osvobození od soudních poplatků (§ 36 odst. 3 s. ř. s.) se neuplatňuje princip materiální pravdy. Soudy tak nevyhledávají z vlastní iniciativy informace a důkazy ve prospěch a neprospěch žádosti (či návrhu). Naopak, povinnost tvrzení a důkazní tíží žadatele. Jinými slovy – ten, kdo se domáhá ustanovení zástupce nebo osvobození od soudních poplatků, musí jednak dostatečně konkrétně tvrdit, proč nemá dostatek finančních prostředků, a jednak musí tento nedostatek doložit (např. různými výpisy). Tento závěr vyplývá, jak ostatně poznamenal již městský soud (bod 8. napadeného usnesení), z konstantní judikatury kasačního soudu. Jak již dříve soud uvedl, „povinnost doložit nedostatek prostředků je jednoznačně na účastníkovi řízení, který se domáhá osvobození od soudních poplatků (§ 36 odst. 3 s. ř. s.). Pokud účastník tuto povinnost nesplní, soud výdělkové a majetkové možnosti 9 As 135/2022 - 17 pokračování sám z úřední povinnosti nezjišťuje“ (rozsudek NSS ze dne 25. 1. 2005, č. j. 7 Azs 343/2004 - 50, č. 537/2005 Sb. NSS; či totožně usnesení rozšířeného senátu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 1 As 23/2009 - 95, č. 2163/2011 Sb. NSS, bod 20.; nebo nejnověji např. rozsudek NSS ze dne 30. 6. 2022, č. j. 3 As 152/2022 - 18, odst. [13]; a rozsudek ze dne 20. 7. 2022, č. j. 10 As 170/2022 - 17, odst. [9]).

10. Na základě uvedeného tak nelze souhlasit se stěžovatelem, že městský soud, jehož rozhodnutí Nejvyšší správní soud přezkoumává, má postupovat podle principu materiální pravdy a z vlastní iniciativy zjišťovat majetkové poměry stěžovatele. Povinnost tvrdit a dokládat leží výhradně na žadateli. III.b K zákonnosti zamítnutí žádosti a návrhu

11. Zde nejdříve Nejvyšší správní soud připomíná, že není možné doplňovat důvody pro osvobození od soudních poplatků či ustanovení advokáta až v řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského (zde městského) soudu o nevyhovění těmto žádostem a návrhům. Umožnění takového postupu by se míjelo s přezkumnou rolí kasačního soudu (srov. rozsudek NSS ze dne 30. 3. 2004, č. j. 1 Afs 5/2003 - 54, č. 311/2004 Sb. NSS; či nověji např. rozsudek NSS ze dne 30. 7. 2021, č. j. 5 As 149/2021 - 18, odst. [14]). Z toho důvodu Nejvyšší správní soud nepřihlédl k dokumentům dokládajícím nemajetnost stěžovatele, jelikož je doložil až v řízení o kasační stížnosti.

12. Z vyžádaného spisu městského soudu kasační soud ověřil, že výzva k vyplnění formuláře ohledně majetkových a výdělkových poměrů a k doložení příslušných podkladů ve lhůtě 10 dní byla stěžovateli doručena do vlastních rukou dne 21. 6. 2022 (doručenka na č. l. 24 spisu městského soudu). Stanovená lhůta tak uplynula v pátek 1. 7. 2022. Následně vydal městský soud dne 21. 7. 2022 (tj. téměř tři týdny po uplynutí lhůty) napadené usnesení.

13. Jelikož stěžovatel netvrdil ani nedoložil ve stanovené lhůtě ani do vydání napadeného usnesení své majetkové a výdělkové poměry, nemohl městský soud postupovat jinak, než žádost a návrh zamítnout. Pokud stěžovateli určená lhůta nestačila, mohl požádat o její prodloužení (§ 40 odst. 5, věta třetí, s. ř. s.), případně po uplynutí o prominutí jejího zmeškání (§ 40 odst. 5, věta první, s. ř. s.). Ani jedno ovšem neučinil.

14. Závěr městského soudu je tak správný a zákonný. Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že požádá-li navrhovatel (zde stěžovatel) o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce znovu poté, co již bylo o jeho předchozí žádosti pravomocně rozhodnuto, „je správní soud povinen o této opakované žádosti rozhodnout pouze tehdy […], pokud od doby rozhodování o předchozí žádosti došlo k podstatné změně skutečností, jež byly pro posouzení předchozí žádosti ve smyslu § 35 odst. [10] a § 36 odst. 3 s. ř. s. rozhodující“ (srov. usnesení NSS ze dne 27. 7. 2021, č. j. 6 As 165/2021 - 19, odst. [6]; či již rozsudek NSS ze dne 28. 7. 2011, č. j. 8 As 65/2010 - 106, odst. [10]; nebo rozsudek NSS ze dne 31. 1. 2022, č. j. 2 Afs 141/2021 - 46, odst. [16]).

IV. Závěr a náklady řízení 9 As 135/2022

15. Nejvyšší správní soud kasačním námitkám nepřisvědčil a neshledal ani vadu, ke které by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Kasační stížnost proto zamítl podle § 110 odst. 1, věty poslední, s. ř. s.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatel, který neměl ve věci úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení, žalované nevznikly náklady nad rámec úřední činnosti. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 16. srpna 2022 JUDr. Radan Malík předseda senátu