9 As 150/2019

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Nejvyšší správní soud, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, proti usnesením žalovaného ze dne 24. 10. 2018, č. j. 3 As 112/2018 -7, ze dne 18. 10. 2018, č. j. 8 As 314/2018 - 40, ze dne 10. 10. 2018, č. j. 4 As 291/2018 - 55, a ze dne 17. 10. 2018, č. j. 8 As 222/2018 - 38, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 3. 2019, č. j. 31 A 1/2019 - 36, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce (dále „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 3. 2019, č. j. 31 A 1/2019 - 36, jehož výrokem I. bylo rozhodnuto o spojení věcí vedených u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 A 1/2019, 31 A 4/2019, 31 A 5/2019 a 31 A 8/2019 (řízení o žalobách proti rozhodnutím žalovaného uvedeným výše) ke společnému řízení, výrokem II. byly žaloby odmítnuty a výrokem III. bylo rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Kasační stížnost proti výroku I. uvedeného usnesení je nepřípustná, neboť směřuje proti rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení [§ 104 odst. 3 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.)]. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost v této části odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 120 s. ř. s.

3. Ve vztahu k té části kasační stížnosti, kterou stěžovatel napadá výroky II. a III. usnesení krajského soudu, Nejvyšší správní soud uvádí následující.

4. Jednou z podmínek řízení před Nejvyšším správním soudem je povinné zastoupení advokátem. Takové zastoupení se dle § 105 odst. 2 s. ř. s. nevyžaduje tehdy, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

5. Stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie, a ani za něj nejedná další osoba. Je tak u něj obecně třeba trvat na povinném zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti. Stěžovatel, ačkoli musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, svou kasační stížnost podává sám, aniž by byl takto zastoupen a aniž by se svou kasační stížností spojil návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů.

6. Dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. není-li stanoveno jinak, soud usnesením odmítne návrh, nejsou-li splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo nebyl přes výzvu odstraněn.

7. Byl-li konkrétní stěžovatel v minulosti ze strany soudu nesčetněkrát zpraven o nutnosti povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti, není nezbytně nutné, aby v každém dalším řízení o kasační stížnosti byl takový stěžovatel znovu a znovu v daném smyslu poučen a vyzván k doložení plné moci pro advokáta.

8. Nynější stěžovatel se na Nejvyšší správní soud obrátil ve více než 800 případech, povětšinou svými podáními zahájil řízení o kasační stížnosti. Ze strany soudu byl již mnohokrát poučen o podmínce povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti a již mnohokrát byl taktéž poučen o tom, že může navrhnout, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů, pokud jsou u něj splněny předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv (§ 35 odst. 10, věta první, s. ř. s.).

9. Lze proto vycházet ze spolehlivého předpokladu, že jej soud již v minulosti dostatečně informoval jak o nutnosti povinného zastoupení advokátem, tak o možnosti podat návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů. Pro nynější řízení se proto jeví neefektivním a formalistickým stejnému stěžovateli opětovně adresovat výzvu k doložení splnění požadavků dle § 105 odst. 2 s. ř. s., případně jej poučovat o možnosti podat návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů. Takový postup by ve skutečnosti znamenal, že Nejvyšší správní soud by stěžovatele znovu nadbytečně informoval o skutečnostech, o nichž objektivně musí z minulých řízení vědět.

10. V projednávané věci lze v zájmu zamezení jakýchkoliv průtahů požadovat, aby u těch řízení, kde je vyžadováno povinné zastoupení advokátem, si toto zastoupení již od počátku stěžovatel zajistil, případně alespoň podal návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů, a to současně s podáním kasační stížnosti.

11. Nejvyšší správní soud na základě výše uvedeného stěžovatele opakovaně nevyzýval k doložení plné moci pro advokáta a kasační stížnost směřující proti výrokům II. a III. napadeného usnesení odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.

12. O nákladech řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s. Dle uvedených ustanovení žádný z účastníků řízení o kasační stížnosti nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení

Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 16. května 2019 JUDr. Radan Malík předseda senátu