9 As 151/2022

Rubrum

9 As 151/2022 - 32 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Michala Bobka v právní věci žalobce: L. K., proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 2771/117, Ostrava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 12. 2021, č. j. MSK 137572/2021, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 5. 2022, č. j. 20 A 2/2022-36, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Rozhodnutím ze 7. 10. 2021 uznal Magistrát města Ostravy žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 10 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v souvislosti s porušením § 36 odst. 1 písm. b) téhož zákona. Přestupku se měl žalobce dopustit tím, že na dálnici couval automobilem. Žalobce podal odvolání, které žalovaný rozhodnutím zamítl.

2. Žalobce napadl toto rozhodnutí žalobou u Krajského soudu v Ostravě, který jí vyhověl rozsudkem uvedeným v záhlaví. Uvedl, že žalovaný v přestupkovém řízení nedostatečně zjistil skutkový stav věci, protože nevyvrátil, ani neprokázal skutkovou verzi žalobce. Tou se musel zabývat, protože obrana žalobce nebyla bez dalšího a za všech okolností nedůvodná.

II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného

3. Žalovaný (dále „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností z důvodu uvedeného v § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Tvrdí, že skutkový stav zjistil dostatečně. Obrana žalobce je ryze účelová, což má prokazovat videozáznam události a to, že žalobce nesdělil policistům na místě, z jakého důvodu musel na dálnici couvat. Krajní nouze nepřichází z povahy věci v úvahu. 9 As 151/2022

4. Obecný zmocněnec žalobce se ve svém hrubém až urážlivém vyjádření ztotožnil s rozsudkem krajského soudu. Při této příležitosti zároveň uvedl, že mu nebyly přiznány náklady správního ani soudního řízení tak, jak požadoval.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

5. Nejvyšší správní soud se nejprve dle § 104a s. ř. s. zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, odmítne ji jako nepřijatelnou. Nepřijatelnost kasační soud podrobně vyložil v usnesení z 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS, v němž vyložil neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou kasační stížnost se může jednat v typových případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či plně řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikatorní odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotně právního postavení stěžovatele.

6. Pokud jde o kasační stížnost správního orgánu z posledně uvedeného důvodu, lze ji považovat za přijatelnou, pokud by bylo shledáno zásadní pochybení krajského soudu při výkladu hmotného nebo procesního práva, případně pokud by krajský soud nerespektoval ustálenou a jasnou judikaturu. Přijatelná by byla, přestože by takovým pochybením krajský soud nemohl zasáhnout do hmotně právního postavení stěžovatele. Opačný přístup by byl nežádoucí (rozsudek NSS z 31. 1. 2007, č. j. 2 Azs 21/2006-59, č. 1143/2007 Sb. NSS.).

7. Kasační stížnost je nepřijatelná.

8. Otázce skutkového stavu v přestupkovém řízení se NSS již dříve opakovaně věnoval. Například dle rozsudku z 25. 7. 2019, č. j. 1 Azs 181/2018-29, ani případné nesplnění povinnosti součinnosti účastníka řízení označit důkazy na podporu svých tvrzení (§ 52 s. ř.) nezbavuje správní orgán povinnosti zjistit podstatný skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti (§ 3 s. ř.). Již v rozsudku z 30. 12. 2010, č. j. 4 Ads 44/2010-132, pak NSS uvedl, že v rámci správního trestání je třeba klást zvláštní důraz na důkladné zjištění skutkového stavu ze strany správních orgánů a jejich rozhodnutí důsledně poměřovat zásadou materiální pravdy jako jednou ze základních zásad činnosti správních orgánů ve smyslu § 3 s. ř., jakož i zásadou vyšetřovací (vyhledávací) podle § 50 odst. 3 věty druhé téhož zákona. Rovněž oznámeními o přestupku a úředními záznamy se NSS ve své judikatuře již zabýval. Záznam o tom, že byl spáchán přestupek a kdo je z jeho spáchání podezřelý poskytuje správnímu orgánu pouze předběžnou informaci o věci a sám o sobě jako dostatečný důkazní prostředek neobstojí (např. rozsudky z 22. 1. 2009, č. j. 1 As 96/2008-115, č. 1856/2009 Sb. NSS, a z 9. 9. 2010 č. j. 1 As 34/2010-73, č. 2208/2011 Sb. NSS).

9. Stěžovatel dále namítl, že žalobce nemohl být v krajní nouzi, protože situaci způsobil svým jednáním sám. K tomu NSS v rozsudku z 11. 2. 2021, č. j. 8 As 380/2018-31, č. 4150/2021 Sb. NSS, uvedl, že beztrestnost jednání v krajní nouzi představuje výjimku z odpovědnosti za přestupek, kterou je nutno vykládat s ohledem na její podstatu a smysl. Pokud jednající osoba se vznikem nebezpečné situace výslovně počítá a chce ji vyvolat 9 As 151/2022 - 33 pokračování (úmysl přímý), nebo je vznik nebezpečné situace vysoce pravděpodobný a jednající osoba je srozuměna s tím, že tato situace nastane (úmysl nepřímý), nemůže se dovolat vyloučení protiprávnosti svého jednání, jež vedlo k odvrácení jí předtím úmyslně vyvolaného nebezpečí přímo hrozícího zájmu chráněnému zákonem, z důvodu krajní nouze. Dle rozsudku NSS z 15. 12. 2016, č. j. 2 As 234/2016-27, je pro vznik stavu krajní nouze třeba skutečné, reálné nebezpečí, které přímo hrozí nebo trvá v čase i prostoru, nikoliv jen v představě osoby, která jej odvrací. Pokud nebezpečí není reálné, neexistuje ani ohrožení zákonem chráněných zájmů, nejde o čin spáchaný při odvracení nebezpečí a nevzniká právo jednat v krajní nouzi. Odstraňování domnělého nebezpečí, při němž dochází k porušování zájmů jiných osob, je společensky nebezpečné a nežádoucí. Dále NSS upozorňuje, že dle krajského soudu nebyl v projednávané věci dostatečně zjištěn skutkový stav proto, aby bylo možné posoudit, zda zde krajní nouze byla či nikoliv.

10. V projednávané věci nebyl dán důvod pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání, neboť kasační stížnost svým významem podstatně vlastní zájmy stěžovatele nepřesahuje. Všemi vznesenými otázkami se již NSS zabýval.

11. Co se týče žalobcem ve vyjádření na okraj rozporovaných nákladů řízení před správním orgánem, NSS uvádí, že se takovou námitkou v nyní projednávané věci nemůže zabývat. Nejedná se o otázku, ke které by byl NSS povinen se vyjádřit z úřední povinnosti. Pro úplnost soud uvádí, že případná kasační stížnost podaná účastníkem, který byl v řízení před krajským soudem procesně úspěšný a který nenamítá, že krajský soud měl výrokem ve věci rozhodnout jinak, je podle § 104 odst. 2 s. ř. s. nepřípustná (usnesení rozšířeného senátu NSS z 1. 7. 2015, č. j. 5 Afs 91/2012-41, č. 3321/2016 Sb. NSS). Uvedené platí obdobně i pro žalobcem rozporované náklady řízení před krajským soudem. Dle § 104 odst. 2 s. ř. s. je kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu, nepřípustná. Vyjádření žalobce navíc dle obsahu za kasační stížnost považovat nelze.

IV. Závěr a náklady řízení

12. Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost jako nepřijatelnou podle § 104a s. ř. s.

13. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s. Ačkoli byla kasační stížnost odmítnuta, což je situace, na kterou obecně pamatuje § 60 odst. 3 s. ř. s., k odmítnutí pro nepřijatelnost dochází na základě zjednodušeného věcného posouzení případu (usnesení rozšířeného senátu NSS z 25. 3. 2021, č. j. 8 As 287/2020-33, č. 4170/2021 Sb. NSS), a proto je na místě rozhodnout o náhradě nákladů řízení podle úspěchu ve věci (usnesení NSS z 16. 6. 2021, č. j. 9 As 83/2021-28, č. 4219/2021 Sb. NSS). Žalovaný (stěžovatel) neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšný žalobce nebyl v řízení zastoupen advokátem a vyjádření ke kasační stížnosti zaslal obecný zmocněnec ze své e-mailové schránky, tudíž mu nevznikly žádné náklady. Z tohoto důvodu mu soud náhradu nákladů řízení nepřiznal. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 2. února 2023 9 As 151/2022 JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu