Nejvyšší správní soud · Usnesení

9 As 160/2012

č. j. 9 As 160/2012-13

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2012-11-29 · odkladný účinek: nepřiznání · ECLI:CZ:NSS:2012:9.As.160.2012.13

  1. MS Praha 7 Ca 154/2009-30
  2. NSS 9 As 160/2012-13

Citované zákony (3)

Rubrum

9 As 160/2012 - 13 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: R. T., zast. Ing. Markem Piechem, daňovým poradcem sídlem Otická 758/19, Opava, proti žalovanému: Generální finanční ředitelství, se sídlem Lazarská 7, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 4. 2009, č. j. 39/13 495/2009-392, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 10. 2012, č. j. 7 Ca 154/2009 - 29, o návrhu na přiznání odkladného účinku, takto:

Výrok

Kasační stížnosti s e odkladný účinek n e p ř i z n á v á.

Odůvodnění

Včas podanou kasační stížností se žalovaný (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení shora označeného usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo změněno záhlaví rozsudku č. j. 7 Ca 154/2009 - 28 tak, že jako žalovaný bude označen namísto Ministerstva financí stěžovatel. V kasační stížnosti požádal stěžovatel o přiznání odkladného účinku. Jako důvod, pro který by Nejvyšší správní soud měl odkladný účinek kasační stížnosti přiznat, stěžovatel uvádí, že není účastníkem řízení ve smyslu ustanovení § 69 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Žalobce se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil. Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užijí přiměřeně. Dle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí 9 As 160/2012 - 14 znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Od stěžovatele, který žádá o přiznání odkladného účinku, se především očekává dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí (jehož sistace by bylo přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti dosaženo) vznikne nepoměrně větší újma, než jiným osobám, a vysvětlení, v čem spočívá tato újma a její rozsah. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem. V projednávané věci se však stěžovatel omezil na prosté tvrzení, že není účastníkem řízení ve smyslu § 69 s. ř. s. žádným způsobem tak nespecifikuje, jak konkrétně by se v projednávané věci mělo nepřiznání odkladného účinku dotknout nabytých práv a znamenat pro něj nepoměrně větší újmu, než jaká by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám. Kromě výše uvedeného stěžovatele tíží též důkazní břemeno k v návrhu uplatněným tvrzením. Unesení tohoto důkazního břemena po stěžovateli vyžaduje, aby tvrzení, kterými odůvodňuje návrh na přiznání odkladného účinku, také řádně doložil. V nyní posuzované věci tomu ovšem stěžovatel nedostál, když kasačnímu soudu nenabídl jediný důkaz. Nejvyšší správní soud z tohoto důvodu vyhodnotil, že stěžovatel neprokázal existenci podmínek pro přiznání odkladného účinku stanovených v § 73 odst. 2 s. ř. s. , a proto nebylo kasační stížnosti možno odkladný účinek přiznat.

Poučení

Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 29. listopadu 2012 Mgr. Daniela Zemanová předsedkyně senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.