9 As 169/2016

Rubrum

9 As 169/2016 - 53 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobkyně: Alba a.s., se sídlem Levá 6/311, Praha 4, proti žalovanému: Finanční úřad pro hlavní město Prahu, se sídlem Štěpánská 28, Praha 1, ve věci ochrany před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 6. 2016, č. j. 5 A 174/2015 – 33, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) se kasační stížností ze dne 3. 7. 2016 domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo zastaveno řízení o její žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného.

2. Podle § 106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí stěžovatel v kasační stížnosti uvést, z jakého důvodu napadá rozhodnutí soudu a co navrhuje.

3. Nejvyšší správní soud předesílá, že kasační stížnost je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu (zde Městského soudu v Praze) ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení, domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Jelikož se jí zpochybňuje pravomocné rozhodnutí krajského soudu, zákon stanoví poměrně přísné obsahové náležitosti. Jednou z podstatných náležitostí kasační stížnosti podle § 106 odst. 1 s. ř. s. je i označení důvodů, pro něž je napadeno rozhodnutí soudu, tzv. stížních bodů. Stížní bod musí zpravidla zahrnovat jak skutkové, tak právní důvody směřující proti rozhodnutí krajského soudu, neboť podstatou řízení o kasační stížnosti je přezkum soudního rozhodnutí (§ 102 s. ř. s.).

4. Řízení o kasační stížnosti je ovládáno dispoziční zásadou, dle které pouze stěžovatel vymezuje rozsah, v němž Nejvyšší správní soud přezkoumá napadené rozhodnutí krajského soudu (výjimku z této zásady tvoří zásadní vady rozhodnutí krajského soudu, ke kterým kasační soud přihlíží z úřední povinnosti i bez námitek). Toto vymezení musí být učiněno uvedením konkrétních důvodů, které soud není oprávněn sám dovozovat. Tím by byla porušena nejen zmíněná dispoziční zásada, ale i zásada rovnosti účastníků. Bez 9 As 169/2016 stanoveného rámce přezkumu nelze kasační stížnost věcně projednat. Důvody uvedenými v kasační stížnosti je pak soud vázán (§ 109 odst. 3 s. ř. s.). Neodstranění nedostatků kasační stížnosti představuje z výše uvedených důvodů vadu, pro kterou není možné v řízení o kasační stížnosti dále pokračovat.

5. Kasační stížnost ze dne 3. 7. 2016 uvedené náležitosti nesplňovala. Městský soud v Praze rozhodl o zastavení řízení proto, že stěžovatelka ani na výzvu neuhradila soudní poplatek za podanou žalobu [§ 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o soudních poplatcích“]. Stěžovatelka však v kasační stížnosti neuvedla nic, co by proti usnesení Městského soudu v Praze směřovalo.

6. Podle § 106 odst. 3 s. ř. s. nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání.

7. Usnesením ze dne 8. 7. 2016, č. j. 9 As 169/2016 – 28, Nejvyšší správní soud stěžovatelku vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnila kasační stížnost o důvody, pro které napadá usnesení Městského soudu v Praze (výrok III.). Zároveň byla poučena o tom, že nebude-li kasační stížnost v uvedené lhůtě doplněna, soud ji podle § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítne. Usnesení bylo stěžovatelce doručeno v pondělí 11. 7. 2016.

8. Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle měsíců končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůta k doplnění náležitostí kasační stížnosti tedy uplynula ve čtvrtek 11. 8. 2016. Požadované odůvodnění kasační stížnosti však nebylo do dnešního dne soudu doručeno.

9. Lze tedy uzavřít, že kasační stížnost postrádá základní náležitosti stanovené zákonem a pro tento nedostatek není možné v řízení o ní pokračovat. Jelikož stěžovatelka nevyhověla výzvě zdejšího soudu ve stanovené lhůtě, Nejvyšší správní soud ji v souladu s § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl bez věcného projednání.

10. Vzhledem k tomu nerozhodoval o žádosti stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků. Poplatková povinnost je navázána jen na posouzení věci samé, respektive na zahájení jejího meritorního projednání; ostatně zákon o soudních poplatcích proto v § 10 odst. 3, větě třetí, stanoví, že v případě odmítnutí návrhu na zahájení řízení (zde kasační stížnosti) před prvním jednáním soud zaplacený poplatek vrátí. Za situace, kdy soud odmítá kasační stížnost bez věcného projednání, je proto rozhodování o žádosti stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků zcela nadbytečné.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., dle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 23. srpna 2016 9 As 169/2016 - 54 pokračování JUDr. Radan Malík předseda senátu