9 As 196/2023

Rubrum

9 As 196/2023 - 57 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: XSOLAR REUSE SYSTÉM a.s., se sídlem Antala Staška 510/38, Praha 4, zast. Mgr. Kristianou Urbánkovou, advokátkou se sídlem Václavské náměstí 846/1, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 1442/65, Praha 10, za účasti osoby zúčastněné na řízení: WIS Energo Ledce Sever s.r.o., se sídlem Muchova 242/2, Praha 6, zast. Mgr. Pavlem Černým, advokátem se sídlem Obecní dvůr 433, Kolín, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2023, č. j. 14 A 28/2023-122, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto:

Výrok

Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti s e o d m í t á .

Odůvodnění

1. Žalobkyně se před městským soudem domáhala ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který spatřovala jednak v neuvedení v seznamu vydaných oprávnění k provozování kolektivního systému elektrozařízení, jednak ve výzvě k neprodlenému prokázání, že o zamýšleném ukončení své činnosti provozovatele kolektivního systému předem informovala. Městský soud výše nadepsaným rozsudkem žalobu zamítl, jelikož neshledal nezákonnost zásahu.

2. Žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) podala proti rozsudku městského soudu kasační stížnost, kterou spojila s návrhem na přiznání odkladného účinku. Ten odůvodnila tím, že deklarace zániku jejího oprávnění k provozování kolektivního systému, zajišťujícího plnění povinností provozovatelů fotovoltaických elektráren s historickými panely, znamená okamžitý zánik jejích závazkových vztahů a povinnost převést dosud nespotřebované prostředky na likvidaci odpadu. Pokud by však kasační stížnosti bylo vyhověno, k obnovení činnosti stěžovatelky by již nedošlo. Nepřiznání odkladného účinku má proto pro stěžovatelku likvidační následky. Zároveň stěžovatelce hrozí zahájení přestupkového řízení a uložení pokuty. Stejné hrozí i účastníkům kolektivního systému, tedy může vzniknout újma jiným osobám, v jejímž důsledku hrozí další závažná újma stěžovatelce z titulu náhrady újmy postiženým provozovatelům fotovoltaických elektráren. 9 As 196/2023

3. Žalovaný se k návrhu stěžovatelky na přiznání odkladného účinku vyjádřil tak, že napadený rozsudek nijak nedeklaruje zánik oprávnění stěžovatelky, k tomu došlo ex lege. Výrokem napadeného rozsudku se nic nepřikazuje, nezakazuje ani jinak nezasahuje do práv a povinností, nejeví se tak smysluplné přiznat kasační stížnosti odkladný účinek. Přiznání odkladného účinku není nástrojem k zamezení ze zákona vzniklé povinnosti převést finanční prostředky stěžovatelky na jiné provozovatele kolektivních systémů. Tento převod je následkem zániku oprávnění stěžovatelky, nikoliv následkem napadeného rozsudku.

4. Osoba zúčastněná na řízení ve vyjádření k návrhu uvedla, že rozhodnutí ponechává na Nejvyšším správním soudu.

5. Kasační stížnost podle § 107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, užije přiměřeně § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem (srov. též usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS, odst. [24]).

6. Před samotným zhodnocením důvodů uváděných stěžovatelkou se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou přípustnosti návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v nyní posuzované věci.

7. Možností přiznání odkladného účinku v řízení o žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu se zabýval rozšířený senát v usnesení ze dne 29. 3. 2016, č. j. 4 As 217/2015-182, a dospěl k závěru, že návrh na přiznání odkladného účinku může mít své opodstatnění toliko v případě vyhovění zásahové žalobě. V opačném případě přiznání odkladného účinku kasační stížnosti z povahy věci není možné, dokonce zcela postrádá smyslu, neboť odklad právní moci a jiných účinků napadeného rozsudku by nemělo žádný vliv na stěžovatelem tvrzený nezákonný zásah. Tím pádem by ani odkladný účinek nemohl sloužit k odvrácení hrozící újmy na právech stěžovatele, což je ovšem jeho účelem. Proto je v takovém případě návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nepřípustný (srov. usnesení ze dne 12. 7. 2018, č. j. 9 Ads 14/2018-92, odst. [9] a [10], ze dne 16. 2. 2023, č. j. 5 As 327/2022-27, odst. [6], nebo ze dne 8. 6. 2023, č. j. 2 As 145/2023-24, odst. [18]).

8. Nejvyšší správní soud proto návrh stěžovatelky na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v souladu s § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 23. srpna 2023 JUDr. Radan Malík předseda senátu