9 As 273/2018

Rubrum

9 As 273/2018 - 15 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Tomáše Rychlého a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: J. D., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 3. 2018, č. j. VS-323/833/2-2017, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 7. 2018, č. j. 62 A 86/2018 - 30, takto:

Výrok

I. Návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů s e z a m í t á.

II. Návrh na přikázání věci Městskému soudu v Praze s e z a m í t á.

III. Kasační stížnost s e z a m í t á.

IV. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobce (dále také „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým byly zamítnuty jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce (výroky I. a III.), a kterým byl zároveň vyzván k zaplacení soudního poplatku ve výši 3 000 Kč (výrok II.). Stěžovatel prostřednictvím kasační stížnosti doručené zdejšímu soudu dne 11. 7. 2018 žádá o ustanovení zástupce z řad advokátů a o přikázání věci Městskému soudu v Praze (soudu v místě bydliště stěžovatele) z důvodu hospodárnosti řízení spočívající ve skutečnosti, že za písemná podání ke Krajskému soudu v Brně a ke zdejšímu soudu musí hradit poštovné.

II. Návrh na ustanovení zástupce

2. Nejvyšší správní soud se nejdříve zabýval návrhem na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Vycházel přitom z § 35 odst. 9 zákona č. 150/2002 Sb., soudního 9 As 273/2018 řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s § 120 téhož zákona, dle kterých lze účastníku ustanovit zástupce, jestliže jsou u něj dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce je nezbytně třeba k ochraně jeho práv.

3. K otázce nezbytnosti ustanovení zástupce k ochraně práv účastníka je třeba předeslat, že rozšířený senát zdejšího soudu ve svém usnesení ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 - 19, publ. pod č. 3271/2015 Sb. NSS, vyložil, že je-li podána kasační stížnost proti usnesení krajského soudu o neustanovení zástupce či proti jinému procesnímu usnesení učiněnému v řízení o žalobě, neuplatní se podmínka jinak povinného zastoupení advokátem podle § 105 odst. 2 s. ř. s. Vzhledem k tomu, že stěžovatel kasační stížností brojí proti procesnímu usnesení krajského soudu, ze zákona neplyne nezbytnost jeho zastoupení v řízení o nynější kasační stížnosti.

4. Nejvyšší správní soud dále posuzoval, zda nezbytnost zastoupení advokátem je dána s ohledem na znalosti a schopnosti stěžovatele hájit svá práva ve vztahu k předmětu projednávané věci. V tomto ohledu je podstatné, že stěžovatel brojí proti tomu, že nebyl v řízení před krajským soudem osvobozen od soudních poplatků, což je skutečnost, na základě které mu nebyl krajským soudem ustanoven zástupce. V kasační stížnosti prezentuje (byť obecně) důvody, kterými zpochybňuje úvahu, na základě které nebyl osvobozen od soudních poplatků, tedy že žije tak, že se neustále zadlužuje a úhradu soudního poplatku ve výši 3 000 Kč si nemůže dovolit, neboť je starobní důchodce žijící pod hranicí chudoby. Kasační stížnost tedy obsahuje dostatečné argumenty a ustanovení zástupce není k ochraně práv stěžovatele nezbytně nutné.

5. Nejvyšší správní soud proto návrh stěžovatele na ustanovení zástupce zamítl.

III. Návrh na přikázání věci

6. Dále se zdejší soud zabýval žádostí stěžovatele o přikázání věci Městskému soudu v Praze z důvodu hospodárnosti, neboť za svá písemná podání jak ke Krajskému soudu v Brně, tak ke zdejšímu soudu, musí hradit poštovné, kdežto k Městskému soudu v Praze by je mohl nosit osobně.

7. Podle § 9 odst. 2 s. ř. s. Nejvyšší správní soud může věc přikázat jinému než místně příslušnému krajskému soudu, je-li to pro rychlost nebo hospodárnost řízení nebo z jiného důležitého důvodu vhodné. Jelikož postup podle § 9 odst. 2 s. ř. s. vyjadřuje výjimku z ústavně garantované zásady, že nikdo nemůže být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), musí být skutečnosti, které odůvodňují přikázání věci jinému než příslušnému soudu, výjimečné, závažné a objektivní povahy. Pouhé zdůvodnění úsporou poštovného nemůže být bez dalších okolností důvodem, pro který lze věc přikázat jinému než příslušnému soudu, a proto žádost o přikázání věci zamítl (blíže viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 4. 2004, č. j. Nad 138/2003 - 26, publ. pod č. 305/2004 Sb. NSS).

IV. Kasační stížnost

8. Následně Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, směřuje proti v záhlaví 9 As 273/2018 - 16 pokračování označenému usnesení krajského soudu, proti jehož výrokům I. a III. je podání kasační stížnosti přípustné, a stěžovatel s ohledem na výše uvedené nemusí být zastoupen advokátem (§ 102 a násl. s. ř. s.).

9. Nejvyšší správní soud je v souladu s § 109 odst. 3 a 4 s. ř. s. vázán rozsahem kasační stížnosti a důvody, pro které je podána. Stěžovatel nesouhlasí se zamítnutím jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků krajským soudem (výrok I. napadeného usnesení), nemůže jej zaplatit, neboť by mu nezbylo na životní náklady. Zdejší soud proto přezkoumal postup, který vedl k zamítnutí žádosti o osvobození od zaplacení soudního poplatku ve výši 3 000 Kč, a shledal jej jako souladný se zákonem. Stěžovatel na výzvu krajského soudu doložil své majetkové poměry, z nich jednoznačně vyplynulo, že soudní poplatek objektivně může uhradit. Byť tvrdil, že prostředky na jeho bankovním účtu pocházejí kromě pravidelně vypláceného starobního důchodu zejména z půjček od T. B., ničím tuto skutečnost nedoložil. Lze se jedině ztotožnit s úvahou krajského soudu, že i kdyby měl stěžovatel jím tvrzené dluhy, nic mu nebrání soudní poplatek uhradit. Proto námitka, že by mu uhrazením soudního poplatku nezbylo na životní náklady, je nedůvodná.

10. Jelikož stěžovatel brojí proti usnesení krajského soudu v plném rozsahu, tedy i do výroku II., jímž byl vyzván k úhradě soudního poplatku ve výši 3 000 Kč, nezbývá než Nejvyššímu správnímu soudu konstatovat, že kasační stížnost je v tomto bodě nepřípustná dle § 104 odst. 3 s. ř. s., neboť napadeným usnesením, konkrétně výzvou k uhrazení soudního poplatku, se upravuje vedení řízení.

11. Stěžovatel napadá i výrok III. napadeného usnesení, jímž byla zamítnuta jeho žádost o ustanovení zástupce v řízení před krajským soudem z důvodu nesplnění podmínek dle § 35 odst. 9 s. ř. s. Toto již výše uvedené ustanovení stanovuje dvě podmínky pro ustanovení právního zástupce, které musí být splněny kumulativně, a to předpoklad pro osvobození od soudních poplatků a nezbytnost zástupce k ochraně práv. V případě stěžovatele však nebyl dán hned první předpoklad, neboť nebyl osvobozen od soudního poplatku, a proto krajský soud nemohl v souladu se zákonem stěžovateli zástupce ustanovit. S tímto postupem krajského soudu se kasační soud plně ztotožňuje, přičemž tvrzení stěžovatele, že si jej nemůže dovolit, je irelevantní, a proto kasační stížnost je i v tomto bodě nedůvodná.

12. Ze všech uvedených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že krajský soud posoudil existenci podmínek pro osvobození stěžovatele od soudního poplatku správně a v souladu se zákonem, přičemž tato skutečnost je pro neustanovení zástupce v řízení před krajským soudem dle § 35 odst. 9 s. ř. s. stěžejní, kasační stížnost proto zamítl jako nedůvodnou podle § 110 odst. 1, věty poslední, s. ř. s. O věci přitom rozhodl bez jednání, jelikož § 109 odst. 2 s. ř. s. takový postup předpokládá.

V. Náklady řízení

13. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatel, který neměl ve věci úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nevznikly. 9 As 273/2018

Poučení

Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 9. srpna 2018 JUDr. Radan Malík předseda senátu