9 As 42/2008
č. j. 9 As 42/2008-92
V PLATNOSTI- MS Praha 10 Ca 367/2007-61
- NSS 9 As 42/2008-92
Nejvyšší správní soud zamítl návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, protože stěžovatel neuváděl skutečnosti prokazující možnost vzniku nenahraditelné újmy. Soud se opřel o § 73 odst. 2 s. ř. s., podle něhož musí být nenahraditelná újma závažným a výjimečným stavem, který nelze odčinit. Návrh na odkladný účinek není přípustný, pokud nejsou uvedeny skutečnosti podporující jeho přiznání. Soud nebyl povinen dovozovat skutečnosti, které stěžovatel nesplnil.
Rubrum
USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců Mgr. Daniely Zemanové a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: MEDIAREX COMMUNICATIONS AND CONSULTING, s.r.o., se sídlem Prokopská 8/296, Praha 1, zastoupeného JUDr. Petrem Pečeným, advokátem se sídlem Husova 7, Praha 1, proti žalovanému: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem Škrétova 44/6, Praha 2, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 7. 2. 2007, sp. zn. 2006/454/had/MED, č. j. sot/9071/07, vyhotoveného dne 6. 11. 2007, ze dne 7. 2. 2007, sp. zn. 2006/574/had/MED, č. j. sot/9072/07, vyhotoveného dne 6. 11. 2007, a ze dne 7. 2. 2007, sp. zn. 2006/575/had/MED, č. j. sot/9073/07, vyhotoveného dne 6. 11. 2007, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 4. 2008, č. j. 10 Ca 367/2007 – 61, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto:
Výrok
Kasační stížnosti s e odkladný účinek n e p ř i z n á v á.
Odůvodnění
Kasační stížností podanou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) se Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení shora označeného rozsudku tohoto soudu, kterým byla zrušena rozhodnutí stěžovatele ze dne 7. 2. 2007, sp. zn. 2006/454/had/MED, č. j. sot/9071/07, vyhotoveného dne 6. 11. 2007, ze dne 7. 2. 2007, sp. zn. 2006/574/had/MED, č. j. sot/9072/07, vyhotoveného dne 6. 11. 2007, a ze dne 7. 2. 2007, sp. zn. 2006/575/had/MED, č. j. sot/9073/07, vyhotoveného dne 6. 11. 2007, a věc byla vrácena stěžovateli k dalšímu řízení. Stěžovatel v podané kasační stížnosti požádal o přiznání odkladného účinku. Žalobce k návrhu na přiznání odkladného účinku ve svém vyjádření ze dne 10. 6. 2008 uvedl, že nerozumí, z jakého důvodu stěžovatel žádá o odkladný účinek kasační stížnosti, když náklady soudního řízení dle rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. 10 Ca 367/2007 – 61, žalobci, resp. jeho právnímu zástupci, uhradil. Z tohoto důvodu žalobce považuje návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti za nadbytečný. Nejvyšší správní soud posoudil návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku následovně: Kasační stížnost podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně ustanovení § 73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Nejvyšší správní soud z návrhu stěžovatele ověřil, že v něm nejsou uvedeny žádné skutečnosti, které by dokládaly možnost vzniku nenahraditelné újmy. Tento neurčitý právní pojem byl již Nejvyšším správním soudem vyložen, např. v usnesení ze dne 5. 10. 2004, č. j. 6 Afs 25/2003 - 59 (publikováno na www.nssoud.cz): „Nenahraditelná újma, která by stěžovateli při výkonu nebo jiných právních následcích rozhodnutí mohla vzniknout, a jež je základní podmínkou pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), musí představovat výjimečný a závažný stav, který již nelze v dalším běhu času nijak odčinit.“ Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatel návrh na odkladný účinek ničím nedoložil. Důvody možného vzniku nenahraditelné újmy jsou vždy subjektivní, závislé pouze na subjektu a situaci navrhovatele. Je proto logické, že v řízení o přiznání odkladného účinku nese břemeno tvrzení navrhovatel, nikdo jiný nemůže jeho tvrzení nahradit. Soud posuzuje jím uvedené skutečnosti dle § 73 s. ř. s., není však povinen ani oprávněn tyto skutečnosti jakýmkoli způsobem sám dovozovat. Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že stěžovatel ve svém návrhu neosvědčil ve smyslu § 73 s. ř. s., ve spojení s § 107 s. ř. s., žádné skutečnosti, které by splňovaly základní podmínku pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a proto Nejvyšší správní soud návrhu stěžovatele nevyhověl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 10. července 2008 JUDr. Radan Malík předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.