9 As 73/2022

Rubrum

9 As 73/2022 - 48 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Pavla Molka a Mgr. Michala Bobka v právní věci žalobce: Mgr. V. V., proti žalovanému: ministr spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2, ve věci ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2022, č. j. 9 A 136/2021-22, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobce se u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) domáhal ochrany před nezákonným zásahem ze strany žalovaného, který měl spočívat v udělení plakety „Bene meritus“, jako poděkování za práci odvedenou a odváděnou pro českou justici, bez zákonného podkladu blíže uvedeným osobnostem (viz bod 1. napadeného usnesení).

2. Městský soud napadeným usnesením žalobu odmítl, neboť shledal, že jednání žalovaného nemůže být vzhledem ke své povaze, původci a okolnostem udělování „zásahem“. Zároveň konstatoval, že nemohlo dojít k přímému zasažení práv žalobce. I proto není aktivně legitimován k podání žaloby.

II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného 9 As 73/2022

3. Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadá výše označené usnesení městského soudu kasační stížností obsahující dvě kasační námitky, na základě kterých požaduje napadené usnesení zrušit a věc vrátit městskému soudu k dalšímu řízení.

4. V první námitce stěžovatel argumentuje, že zásah mířil přímo proti němu. To odvozuje z absence zákonného podkladu pro udělování plaket, což přímo zasahuje do jeho práva na dobrou veřejnou správu a legitimního očekávání, že veřejná moc bude jednat na základě zákona a v mezích zákona. Udělování plakety soudcům a soudkyním zároveň považuje za narušení jejich nezávislosti. Dále spojuje udělení plakety dvěma zaměstnancům Ministerstva spravedlnosti s jejich údajnou činností proti stěžovateli při jeho nejmenování státním zástupcem v roce 2002.

5. Druhá kasační námitka se týká procesního pochybení městského soudu. To shledává v jeho nepoučení ze strany soudu o náležitostech žaloby a neurčení lhůty k jejímu doplnění.

6. Žalovaný ve svém vyjádření setrvává na svém dřívějším stanovisku v řízení před městským soudem, s jehož závěry se ztotožňuje. Odůvodnění přímosti zásahu je přitom novou argumentací stěžovatele, kterou před městským soudem neuplatnil. Žalovaný je zároveň přesvědčen, že neexistuje souvislost mezi oceněním zaměstnanců Ministerstva spravedlnosti a nejmenováním stěžovatele státním zástupcem. Ke druhé námitce uvádí, že podaná žaloba splňovala všechny náležitosti, a proto nebyl důvod stěžovatele poučovat. Kasační stížnost tak navrhuje zamítnout.

III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu

7. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je projednatelná. Následně přezkoumal usnesení městského soudu v rozsahu kasační stížnosti, namítaných důvodů, včetně důvodů, ke kterým přihlíží z úřední povinnosti [§ 109 odst. 3 a 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)].

8. Kasační stížnost není důvodná.

9. Předně soud poznamenává, že v řízení o kasační stížnosti proti usnesení, kterým byla žaloba odmítnuta, je možné uplatnit pouze kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. (např. rozsudek NSS ze dne 21. 4. 2005, č. j. 3 Azs 33/2004-98, č. 625/2005 Sb. NSS; nebo nověji ze dne 27. 10. 2021, č. j. 5 Afs 319/2020-42, odst. [11]).

10. Takový důvod ovšem stěžovatel v kasační stížnosti neuplatnil. Jeho námitky směřují proti přímosti a nezákonnosti zásahu, nikoliv proti závěru městského soudu, že o zásah ve smyslu § 82 s. ř. s. vůbec nemohlo jít. Otázka naplnění podmínek § 82 s. ř. s. je ale relevantní až v případě, že by namítané jednání pojmově zásahem být mohlo (usnesení rozšířeného senátu ze dne 21. 11. 2017, č. j. 7 As 155/2015-160, č. 3687/2018 Sb., odst. [63]; tento závěr je relevantní i přes zrušení uvedeného usnesení Ústavním soudem – srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 26. 3. 2021, č. j. 6 As 108/2019-39, odst. [115]). V této části kasační soud konstatuje, že stěžovatel neuvedl relevantní námitku proti odmítnutí své žaloby. 9 As 73/2022 - 49 pokračování

11. Nejvyšší správní soud se neztotožňuje ani s námitkou procesního pochybení městského soudu ohledně stěžovatelova nepoučení. Jakkoliv je žaloba stručná, považuje ji soud za projednatelnou. Navíc, s ohledem na absenci koncentrace žalobních námitek v tomto typu řízení (srov. např. rozsudek NSS ze dne 10. 6. 2021, č. j. 6 As 80/2021-35, odst. [28]), mohl stěžovatel kdykoliv do vydání rozhodnutí ve věci svoje námitky a příslušnou argumentaci rozšířit, což ovšem neudělal. Konečně nelze přehlédnout ani to, že stěžovatel je právním profesionálem, u něhož se předpokládá znalost právních předpisů.

IV. Závěr a náklady řízení

12. Nejvyšší správní soud kasačním námitkám ze shora uvedených důvodů nepřisvědčil a neshledal ani vadu, ke které by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Kasační stížnost proto zamítl podle § 110 odst. 1, věty poslední, s. ř. s.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatel, který neměl ve věci úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení, žalovanému nevznikly náklady nad rámec úřední činnosti. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 19. ledna 2023 JUDr. Radan Malík předseda senátu