9 As 97/2022

Rubrum

9 As 97/2022 - 27 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: J. W., zast. Mgr. Vojtěchem Fořtem, advokátem se sídlem Vodní 90, Domažlice, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 1760/18, Plzeň, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 9. 2021, č. j. PK-RR/2943/21, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 4. 2022, č. j. 77 A 128/2021-48, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Podanou kasační stížností se žalobce („stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Plzni („krajský soud“), kterým byla podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního („s. ř. s.“), zamítnuta jeho žaloba proti shora označenému rozhodnutí žalovaného. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání stěžovatele a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Domažlice ze dne 21. 7. 2021, č. j. MeDO-39858/2021-Jech, jímž bylo nařízeno odstranění zde specifikované stavby skladu na pozemku st. p. X v katastrálním území Zahořany u Domažlic.

2. Krajský soud dospěl k závěru, že byly splněny podmínky pro odstranění stavby podle § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

3. Sklad byl postaven bez povolení, ač jej bylo třeba. Nejednalo se totiž o opravu původní stavby, ale o stavbu novou. Z leteckých snímků, které jsou vhodné ke zjištění skutkového stavu, je zřejmé, že na místě skladu stála budova, která byla zásadním způsobem poškozena (což nepřímo potvrdil i stěžovatel). Na snímku z roku 2006 jsou patrné zbytky obvodových zdí a náletová zeleň, ze snímku z roku 2010 plyne, že zeď i zeleň byly odstraněny. Následně byl postaven sklad. S odkazem na judikaturu NSS 9 As 97/2022 uzavřel, že odstranění převážné většiny původní stavby až do základů a následnou realizaci nové stavby, byť třeba i s využitím fragmentů původní stavby, nelze hodnotit jako stavební úpravu.

4. Současně soud připomněl, že k tomu, aby nebyly zbytečně odstraňovány stavby, které fakticky nenarušují zájmy chráněné zákonem, je stavební úřad povinen umožnit jejich dodatečné povolení a v tomto řízení posoudit, zda je stavba nezávadná. Stěžovatel však o dodatečné povolení skladu nepožádal přesto, že byl na tuto možnost upozorněn. Sklad je tedy výsledkem jeho stavební nekázně a nebylo prokázáno, že nenarušuje i jiné právem chráněné zájmy. Byly tak splněny podmínky pro zásah do jeho vlastnického práva, kterému mohl předejít.

II. Shrnutí obsahu kasační stížnosti a vyjádření k ní

5. Rozsudek krajského soudu napadl stěžovatel v celém rozsahu kasační stížností, jejíž důvody podřazuje pod § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu k dalšímu řízení.

6. Namítá, že sklad je opraveným hospodářským stavením, které vyhořelo, nikoli novou stavbou. V této souvislosti zpochybnil průkaznost leteckých snímků a předložil ke kasační stížnosti fotografii, která má dokládat stav stavby před vybudováním skladu. Nakonec zopakoval, že se cítí být zkrácen na svých právech, neboť sklad je bezpečný a funkční, nikomu nepřekáží a nikoho neohrožuje.

7. Ve vyjádření ke kasační stížnosti se žalovaný ztotožnil s rozsudkem krajského soudu a navrhl kasační stížnost zamítnout. Uvedl, že stěžovatel jen opakuje svou argumentaci uvedenou v odvolání a žalobě. Předložená fotografie dokládá, že závěry správních orgánů jsou správné, neboť z původní stavby zůstaly jen fragmenty a stavební řešení skladu je odlišné. Nadto není z fotografie ani patrné, kdy byla pořízena. Letecké snímky dokládají skutkový stav spolehlivě. Považuje-li stěžovatel správní rozhodnutí za necitlivá, pomíjí, že mohl požádat o dodatečné povolení stavby.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

8. Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek krajského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů, ověřil, zda netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.

9. Soud se nejprve zabýval projednatelností kasační stížnosti. Kasační stížnost je mimořádný opravný prostředek, kterým je možno napadnout rozhodnutí krajského soudu. Právě toto rozhodnutí je předmětem řízení přezkoumávaným NSS; je proto povinností stěžovatele v kasační stížnosti uvést s jakými konkrétními závěry krajského soudu nesouhlasí včetně důvodů nesouhlasu, nikoli pouze zopakovat žalobní body. Činnost soudu kasačního je ohraničena rámcem vymezeným rozsahem napadeného soudního rozhodnutí a především skutkovými a právními důvody nezákonnosti tohoto rozhodnutí. Z kasační stížnosti proto musí být zřejmé, v kterých částech a z jakých důvodů má soud napadené rozhodnutí přezkoumat, přičemž není povinen a ani oprávněn sám možné nezákonnosti napadeného rozhodnutí dovozovat. 9 As 97/2022 - 28 pokračování

10. Pokud jde o námitku, že se cítí být zkrácen na svých právech, neboť sklad je bezpečný a funkční, nikomu nepřekáží a nikoho neohrožuje, stěžovatel vůbec nijak nereaguje na vypořádání jeho žalobní argumentace ze strany krajského soudu. Námitka je dokonce – až na dílčí stylistické odlišnosti – doslovně převzata z žaloby (viz čl. II, odstavec 1 a odstavec 2, věty první a třetí), resp. z repliky (viz odstavce 6, věty první a třetí). Krajský soud stěžovateli vysvětlil, proč je zásah do jeho vlastnického práva v projednávané věci přípustný (viz body 15 a 16 napadeného rozsudku). Jelikož stěžovatel na toto vypořádání nijak nereagoval, není tato jeho kasační námitka ve smyslu § 104 odst. 4 s. ř. s. přípustná.

11. Ve zbytku stěžovatel setrval na své argumentaci, že sklad povolení nevyžadoval, neboť se jednalo pouze o opravu původní stavby, letecké snímky závěr o vybudování nové stavby nedokládají a naopak z fotografie předložené ke kasační stížnosti je zřejmý stav stavby před vybudováním skladu. V tomto zbývajícím rozsahu je kasační stížnost na samé hranici projednatelnosti.

12. Soud přisvědčuje žalovanému, že stěžovatelova kasační argumentace (s jedinou výjimkou – k tomu viz bod [14]) je stručná a v podstatě se omezuje na nesouhlas s posouzením krajského soudu. S ohledem na to, že krajský soud přisvědčil závěrům správních orgánů a do svého odůvodnění je do značné míry převzal (viz též bod 7 napadeného rozsudku), z ní však lze seznat, z jakých – byť relativně obecných hledisek – s jeho závěry nesouhlasí. Platí nicméně, že obsah a kvalita kasační stížnosti předurčuje nejen rozsah přezkumné činnosti, ale i obsah rozhodnutí soudu. Je odpovědností stěžovatele, aby v kasační stížnosti specifikoval skutkové a právní důvody, pro které napadá rozhodnutí krajského soudu. To platí tím spíše, je-li v řízení o kasační stížnosti od počátku zastoupen právním profesionálem (advokátem). Na obecné námitky proto reaguje i soud obecným způsobem.

13. Kasační soud přisvědčuje krajskému soudu a správním orgánům, že stavba skladu povolení vyžadovala. Z obsahu správního spisu soud ověřil, že v roce 2006 se na místě dnešního skladu nacházela náletová zeleň a zbytky obvodových zdí, v roce 2010 bylo obojí odstraněno a posléze byl na stejném místě vybudován sklad. Uvedené lze bez pochybností rozeznat z leteckých snímků, které jsou založeny jako přílohy 4, 5 a 6 správního spisu. Podle ustálené judikatury NSS „odstranění převážné většiny původní stavby až do základů a následnou realizaci nové stavby s využitím několika fragmentů stavby původní nelze hodnotit jako stavební úpravu“ (viz rozsudek ze dne 28. 1. 2009, č. j. 8 As 31/2007-165, č. 2722/2012 Sb. NSS; srov. též judikaturu citovanou krajským soudem v bodě 13 napadeného rozsudku). Námitky stěžovatele, že správní orgány dostatečně nezjistily skutkový stav a že se ve skutečnosti jednalo pouze o úpravu původní stavby na nynější sklad, tak zjevně nemohou obstát.

14. Stěžovatel na podporu argumentace, podle níž sklad není novou stavbou, ale jen opravenou stavbou původní, nově ke kasační stížnosti předložil fotografii, k níž uvedl, že jde: „o nově nalezenou fotografii …, na které je patrný stav předmětné stavby po jejím vyhoření, tedy těsně před tím, než ji začal žalobce (stěžovatel) opravovat. Tuto fotografii jsme dříve neměli k dispozici …“ (viz bod 3 kasační stížnosti, odstavec 3, věty čtvrtá a pátá). Pokud stěžovatel zamýšlel uplatnit svou skutkovou verzi projednávané věci (tj. vylíčit stav stavby před vybudováním skladu) a na její podporu označit důkazy (tj. fotografii původní budovy), nemůže tak učinit poprvé až v řízení před NSS, neboť by tím popíral přezkumný 9 As 97/2022 charakter řízení o kasační stížnosti. Z tvrzení stěžovatele současně není vůbec patrné, proč fotografii předložil až v řízení o kasační stížnosti. Z obecného tvrzení, že jde o fotografii nově nalezenou, kterou dříve neměl k dispozici, žádný takový důvod seznat nelze. Z uvedených důvodů proto NSS k těmto skutečnostem, které byly uplatněny poprvé až v kasační stížnosti, v souladu s § 109 odst. 5 s. ř. s. nepřihlédl.

15. Zcela nad rámec projednávané věci kasační soud poznamenává, že po lidské stránce rozumí tomu, že stěžovatel (a jeho rodina) mohou odstranění skladu vnímat jako nedůvodné a nespravedlivé. Stěžovatel nicméně pomíjí, že jeho odstranění měl možnost zabránit podáním žádosti o dodatečné povolení, přičemž na tuto možnost byl stavebním úřadem výslovně upozorněn (viz oznámení o zahájení řízení ze dne 14. 4. 2021, č. j. MeDO-22524/2021-Jech). Pokud této možnosti nevyužil a upnul svou procesní strategii pouze na zpochybnění závěru, že stavba povolení nevyžadovala, riskoval, že v případě neúspěchu ponese negativní následky, kterých se mohl vyvarovat (viz též napadený rozsudek krajského soud, bod 16). Odstranění skladu je tak v tomto smyslu důsledkem procesního postupu žalobce, který si sám zvolil.

IV. Závěr a náklady řízení

16. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud v souladu s § 110 odst. 1 větou druhou s. ř. s. podanou kasační stížnost zamítl. O věci rozhodl bez jednání postupem podle § 109 odst. 2 věty první s. ř. s., podle kterého o kasační stížnosti rozhoduje soud zpravidla bez jednání.

17. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti soud rozhodl podle úspěchu ve věci v souladu s § 60 odst. 1 větou první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatel v řízení úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který by jinak měl právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti v řízení o kasační stížnosti nevznikly. Z uvedených důvodů soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 15. prosince 2022 JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu