9 Azs 149/2014

Rubrum

9 Azs 149/2014 – 41 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: A. R., zast. JUDr. Richardem Polmou, advokátem se sídlem Křížkovy schody 67/2, Mladá Boleslav, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 3. 2014, č. j. OAM- 47/LE-BE02-PS-2014, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 4. 2014, č. j. 44 A 16/2014 - 16, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e odmítá.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ustanovenému zástupci stěžovatele JUDr. Richardu Polmovi, advokátovi se sídlem Křížkovy schody 67/2, Mladá Boleslav, se nepřiznává odměna za zastupování.

Odůvodnění

1. Podanou kasační stížností brojí žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti shora označenému rozsudku Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 3. 2014, č. j. OAM-47/LE-BE02-PS-2014. Tímto rozhodnutím byla stěžovatelovi podle § 46a odst. 1 písm. c) a § 46a odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), uložena povinnost setrvat v Zařízení pro zajištění cizinců v Bělé pod Bezdězem – Jezové až do vycestování, maximálně však do 18. 7. 2014.

2. Podle § 106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti kterému směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Ustanovení § 37 s. ř. s. platí obdobně. Kasační stížnost lze podat toliko z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. Formulace konkrétních důvodů (kasačních námitek) je nezbytným předpokladem perfektní kasační stížnosti, neboť stěžovatel prostřednictvím námitek vymezí okruh přezkumu rozhodnutí krajského soudu ze strany Nejvyššího správního soudu, který 9 Azs 149/2014 je uplatněnými důvody vázán (§ 109 odst. 3 s. ř. s.). Kasační stížnost, jež neobsahuje žádné námitky, nelze ve svém důsledku projednat.

3. K formulaci žalobních bodů se podrobně vyjádřil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005 – 58, publ. pod č. 835/2006 Sb. NSS), v němž mj. uvedl: „Žalobce je též povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti.“ Tyto závěry rozšířeného senátu lze plně vztáhnout i na formulaci důvodů kasační stížnosti s tím, že důvody musí směřovat proti rozhodnutí krajského soudu, neboť podstatou řízení o kasační stížnosti je přezkum soudního rozhodnutí (§ 102 s. ř. s.).

4. Kasační stížnost stěžovatele ze dne 28. 4. 2014 uvedené náležitosti nesplňovala, neboť stěžovatel v ní uvedl pouze, že napadá zamítající výrok stížností napadeného rozhodnutí, a to z důvodů, které podřadil pod § 103 odst. 1 písm. a), b) a d). Žádná konkrétní tvrzení, která by bylo možno považovat za kasační námitky však kasační stížnost neobsahovala. Vzhledem k existenci povinného zastoupení před Nejvyšším správním soudem stěžovatel požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů z důvodu absence finančních prostředků spojených s úhradou právního zastoupení. V této souvislosti dodal zdejšímu soudu vyplněné potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. V závěru své blanketní kasační stížnosti uvedl stěžovatel petit, v němž Nejvyššímu správnímu soudu navrhl rozsudek krajského soudu zrušit a věc vrátit tomuto soudu k dalšímu řízení.

5. Vzhledem k tomu, že v daném případě byly splněny obě podmínky obsažené v § 35 odst. 8 s. ř. s., tj. jednalo se o účastníka, u něhož byly dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a bylo to třeba k ochraně jeho práv, Nejvyšší správní soud ustanovil stěžovateli zástupce, a to konkrétně JUDr. Richarda Polma, advokáta se sídlem Křížkovy schody 67/2, Mladá Boleslav.

6. Jelikož neměla kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musely být tyto náležitosti doplněny v souladu § 106 odst. 3 s. ř. s. ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel prostřednictvím ustanoveného zástupce vyzván k doplnění svého blanketního podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.

7. Pro případ, kdy je stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti postupem podle ustanovení § 106 odst. 3 s. ř. s., tedy soudní řád správní v řízení o kasační stížnosti zakotvuje koncentraci řízení; soud již proto nemůže přihlížet ke stížnostním námitkám uplatněným po uplynutí lhůty podle 106 odst. 3 s. ř. s. (srov. obdobnou procesní situaci v usnesení ze dne 15. 2. 2008, č. j. 5 Afs 124/2006 - 68). Ke stejným závěrům dospěl také Ústavní soud, který v nálezu ze dne 10. 8. 2006, sp. zn. I. ÚS 138/06, dostupné na http://nalus.usoud.cz, mimo jiného uvedl, že pokud je stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti postupem dle § 106 odst. 3 s. ř. s., může rozšířit kasační stížnosti na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody jen ve lhůtě jednoho měsíce v tomto ustanovení zakotvené, pokud nebyla na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů soudem prodloužena. pokračování 9 Azs 149/2014 - 42

8. Usnesením ze dne 15. 5. 2014, č. j. 9 Azs 149/2014 - 30, Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatele prostřednictvím ustanoveného zástupce k doplnění kasační stížnosti, a to ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení usnesení. Současně stěžovatele poučil o tom, že nebude-li kasační stížnost v uvedené lhůtě doplněna, Nejvyšší správní soud ji podle § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítne bez věcného projednání.

9. Podle ustanovení § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle měsíců končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

10. Usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti, bylo doručeno zástupci stěžovatele dne 16. 5. 2014. Lhůta k doplnění náležitostí kasační stížnosti marně uplynula v pondělí 16. 6. 2014. Stěžovatel resp. jeho zástupce na výzvu soudu žádným způsobem nereagoval.

11. Zbývá doplnit, že zástupce stěžovatele nepožádal v průběhu stanovené jednoměsíční lhůty o její prodloužení.

12. Zdejší soud tak uzavírá, že kasační stížnost nadále postrádá základní náležitosti stanovené v § 106 odst. 1 s. ř. s. a pro tento nedostatek není možné v řízení o ní pokračovat. Jelikož stěžovatel nevyhověl výzvě zdejšího soudu ve stanovené lhůtě, tak Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo než kasační stížnost odmítnout v souladu s § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. bez věcného projednání.

13. O nákladech řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 a § 120 s. ř. s., podle kterých nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

14. Podle § 35 odst. 8 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., zástupci stěžovatele, který mu byl soudem ustanoven k ochraně jeho práv, hradí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát. Ustanovený zástupce stěžovatele, JUDr. Richard Polma, advokát se sídlem Křížkovy schody 67/2, Mladá Boleslav, neprovedl ve věci žádný úkon právní služby, a proto mu nebyla přiznána odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 3. července 2014 JUDr. Barbara Pořízková . předsedkyně senátu