9 Azs 171/2007
č. j. 9 Azs 171/2007-63
V PLATNOSTI- KS Ostrava 64 Az 17/2006-32
- NSS 9 Azs 171/2007-63
Nejvyšší správní soud zastavil řízení o kasační stížnosti, protože stěžovatelka ji včas zpět vzala. Soud se opřel o § 47 písm. a) s. ř. s., podle něhož řízení zastaví, pokud byl návrh zpět vzat. Náhrada nákladů řízení nebyla přiznána žádnému účastníkovi, protože nebylo prokázáno, že stěžovatelka zpět vzala stížnost pro pozdější chování správního orgánu. Zástupci stěžovatelky byla přiznána odměna za jeden úkon právní služby podle advokátního tarifu.
Rubrum
USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové, Mgr. Daniely Zemanové, JUDr. Michala Mazance a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci stěžovatelky S. B., zastoupené Mgr. Jiřím Čaplou, advokátem se sídlem v Ostravě 1, Sokolská 21, za účasti Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti podané proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 1. 2007, č. j. 64 Az 17/2006 - 32, takto:
Výrok
I. Řízení s e z a s t a v u j e .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovenému zástupci stěžovatelky Mgr. Jiřímu Čaplovi, advokátovi se sídlem v Ostravě 1, Sokolská 21, s e p ř i z n á v á odměna ve výši 2400 Kč. Tato částka bude uhrazena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
Rozhodnutím Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán“), ze dne 14. 2. 2006, č. j. OAM-87/VL-10-11-2006, nebyl udělen stěžovatelce azyl podle ustanovení § 12, § 13 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), a současně bylo rozhodnuto tak, že se na stěžovatelku nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu. Proti tomuto rozhodnutí podala stěžovatelka žalobu, která byla zamítnuta napadeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“) jako nedůvodná. Včas podanou kasační stížností se stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedeného rozsudku krajského soudu. Osobním podáním učiněným a sepsaným u Nejvyššího správního soudu dne 16. 10. 2007 vzala stěžovatelka svoji kasační stížnost proti výše uvedenému rozsudku krajského soudu zpět. Podle ust. § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soud usnesením řízení zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Projev vůle stěžovatelky, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím stěžovatelka zamýšlela ukončení řízení o kasační stížnosti jeho zastavením. Zpětvzetí kasační stížnosti stěžovatelkou bylo učiněno poté, co byl spis předložen k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu, proto uvedený soud v souladu s ustanovením § 47 písm. a) s. ř. s., za použití ustanovení § 120 s. ř. s., řízení zastavil. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3, větu první, s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Podle druhé věty citovaného ustanovení vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k okolnosti, že nebylo prokázáno, že by stěžovatelka vzala svoji kasační stížnost zpět pro pozdější chování správního orgánu nebo že by byla uspokojena, postupoval Nejvyšší správní soud podle věty první citovaného ustanovení a náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků řízení. Stěžovatelce byl pro řízení o žalobě i pro řízení o kasační stížnosti usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 9. 2006, č. j. 64 Az 17/2006 - 22, ustanoven zástupce z řad advokátů Mgr. Jiří Čapla, advokát se sídlem v Ostravě 1, Sokolská 21. Ustanovenému zástupci stěžovatelky byla přiznána krajským soudem odměna v celkové výši 7200 Kč. Součástí této odměny byl i jeden úkon za převzetí a přípravu věci ve výši 2400 Kč. Nejvyšší správní soud tedy stanovil odměnu zástupci stěžovatelky v celkové částce 2400 Kč, a to za jeden úkon právní služby (písemné podání soudu – kasační stížnosti ze dne 1. 3. 2007) podle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif). Odměna byla vypočtena podle ustanovení § 9 odst. 3 písm. f), ve spojení s § 7 bod 5., advokátního tarifu tak, že za jeden úkon je stanovena odměna 2100 Kč a k němu náleží náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky. Náklady právního zastoupení stěžovatelky nese v souladu s ustanovením § 35 odst. 8 s. ř. s. stát. Tato částka proto bude uhrazena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 15. listopadu 2007 JUDr. Radan Malík předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.