9 Azs 310/2018

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: I. D., zast. Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem se sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava, proti žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, se sídlem Kounicova 687/24, Brno, proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 5. 2018, č. j. KRPB-97789- 24/ČJ-2018-060022-Z, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 6. 2018, č. j. 34 A 17/2018 - 37, takto:

Výrok

I. Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e.

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

III. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Ladislavu Bártovi, advokátu se sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava, s e p ř i z n á v á odměna a náhrada hotových výdajů za zastupování v řízení o kasační stížnosti ve výši 3 400 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti shora uvedenému rozhodnutí žalované. Žalovaná jím rozhodla dle § 129 odst. 1 a 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), o zajištění stěžovatele za účelem předání do Spolkové republiky Německo v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, neboť neoprávněně vstoupil a pobýval na území České republiky za účelem podání žádosti o azyl, přičemž bylo zjištěno, že ve Spolkové republice Německo o azyl již požádal. Doba zajištění byla stanovena na 31 dnů od okamžiku omezení osobní svobody, tj. od 30. 4. 2018 do 30. 5. 2018.

2. Nejvyšší správní soud nejprve posuzoval formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je podání kasační stížnosti přípustné, z důvodů, které zákon připouští, a stěžovatel je zastoupen advokátem (§ 102 a násl. s. ř. s.). K jejímu věcnému projednání nicméně nepřistoupil, neboť zjistil, že jsou dány podmínky pro zastavení řízení o kasační stížnosti podle § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců.

3. Podle tohoto ustanovení, ve znění účinném od 15. 8. 2017 (od účinnosti zákona č. 222/2017 Sb.), platí: [v] případě, že je zajištění cizince ukončeno před vydáním rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince, o žalobě proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení, soud řízení o žalobě zastaví. O ukončení zajištění cizince policie neprodleně informuje příslušný soud, který žalobu projednává. Věty první a druhá se pro řízení o kasační stížnosti použijí obdobně.

4. Nejvyšší správní soud se k užití tohoto ustanovení vyjadřoval v usnesení ze dne 25. 9. 2017, č. j. 3 Azs 243/2017 - 24. Dospěl k závěru, že v řízení o kasační stížnosti jej lze bez problému aplikovat v případech, kdy bylo rozhodnutí o zajištění cizince věcně přezkoumáno krajským soudem.

5. V projednávané věci se stěžovatel proti rozhodnutí žalované bránil žalobou podanou u krajského soudu, který se věcí meritorně zabýval a jeho žalobu zamítl rozsudkem ze dne 26. 6. 2018. Proti rozsudku následně podal kasační stížnost, která byla zdejšímu soudu doručena dne 10. 8. 2018. V souladu s § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců žalovaná vyrozuměla Nejvyšší správní soud sdělením ze dne 27. 11. 2018, č. j. KRPB-97789-45/ČJ-2018-060022-Z, o ukončení zajištění stěžovatele na základě § 127 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců dne 18. 6. 2018.

6. Z výše uvedeného plyne, že podmínky pro postup podle § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců byly splněny, Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti zastavil.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3, větu první, s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

8. Nejvyšší správní soud dále rozhodoval o odměně advokáta Mgr. Ladislava Bárty, který byl stěžovateli ustanoven jako zástupce pro řízení o žalobě usnesením krajského soudu ze dne 5. 6. 2018, č. j. 34 A 17/2018 - 18, a na základě § 35 odst. 9, věty poslední, s. ř. s. jej zastupoval i v řízení o kasační stížnosti. Podle § 35 odst. 9, věty první, s. ř. s. hradí odměnu za zastupování a hotové výdaje ustanoveného advokáta stát.

9. Ustanovený zástupce učinil v řízení před Nejvyšším správním soudem jeden úkon právní služby, kterým je písemné podání ve věci samé - podání kasační stížnosti [§ 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)]. Za jeden úkon právní služby zástupci náleží mimosmluvní odměna ve výši 3 100 Kč [§ 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 7 bodem 5. advokátního tarifu], a dále 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Celková výše odměny ustanoveného zástupce tak činí 3 400 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

Poučení

Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 6. prosince 2018 JUDr. Radan Malík předseda senátu