9 Azs 355/2018

Rubrum

9 Azs 355/2018 - 14 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: V. S., zast. Mgr. Pavlínou Zámečníkovou, advokátkou se sídlem Příkop 834/8, Brno, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 7. 2016, č. j. MV-86063-4/SO-2016, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 8. 2018, č. j. 29 A 136/2016 - 46, takto:

Výrok

I. Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení shora označeného rozsudku Krajského soudu v Brně, kterým byla výrokem I. podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítnuta její žaloba proti shora uvedenému rozhodnutí žalované a výroky II. a III. bylo rozhodnuto o nákladech řízení tak, že žalobkyně právo na náhradu nemá a žalované se náhrada nepřiznává. Rozhodnutím žalované bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 11. 4. 2016, č. j. OAM-26298-17/DP-2014, kterým byla zamítnuta žádost stěžovatelky o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu podle § 45 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), za účelem rodinným a zároveň jí nebylo uděleno povolení k dlouhodobému pobytu podle § 46 odst. 1, ve spojení s § 56 odst. 1 písm. a), zákona o pobytu cizinců, neboť po provedeném pohovoru se nepodařilo ověřit údaje uvedené v žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu.

2. Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky řízení, mezi které patří i povinnost uhradit soudní poplatek za kasační stížnost, a to ve výši 5 000 Kč podle položky 19 sazebníku poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“).

3. Podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona o soudních poplatcích je ve věcech správního soudnictví poplatníkem poplatku za řízení ten, kdo podal kasační stížnost. U poplatku 9 Azs 355/2018 za řízení vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti a tímto okamžikem je též poplatek splatný [§ 4 odst. 1 písm. d) a § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích].

4. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Podle § 9 odst. 3 zákona o soudních poplatcích soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.

5. Nejvyšší správní soud proto stěžovatelku usnesením ze dne 1. 10. 2018, č. j. 9 Azs 355/2018 - 4, vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení zaplatila za kasační stížnost soudní poplatek. Stěžovatelka byla rovněž poučena, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, k později uhrazenému poplatku se nepřihlíží a soud řízení o kasační stížnosti zastaví. Uvedené usnesení bylo zástupkyni stěžovatelky doručeno do její datové schránky dne 2. 10. 2018, lhůta pro zaplacení soudního poplatku tedy uplynula dne 17. 10. 2018.

6. Na shora uvedené usnesení týkající se zaplacení soudního poplatku stěžovatelka žádným způsobem nereagovala.

7. Lze tedy shrnout, že požadovaný soudní poplatek v dané věci, i přes výše uvedenou výzvu, zaplacen nebyl, a proto soud podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s., řízení o kasační stížnosti zastavil.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn § 60 odst. 3 větou první s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

Poučení

Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 29. října 2018 JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu