9 Azs 4/2007

Rubrum

9 Azs 4/2007 - 39 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Daniely Zemanové, JUDr. Barbary Pořízkové, JUDr. Michala Mazance a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci stěžovatele T. D. S., za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 9. 2006, č. j. 59 Az 73/2005 - 18, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se stěžovatel domáhá zrušení shora označeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 24. 5. 2005, č. j. OAM-880/VL-20-05-2005. Tímto rozhodnutím ministerstvo zamítlo žádost stěžovatele o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Stěžovatel v kasační stížnosti namítl, že ministerstvo jako správní orgán nezjistilo řádně stav věci, nevypořádalo se se všemi důkazy a zdůraznilo pouze ekonomické problémy stěžovatele v zemi jeho původu a ostatní relevantní tvrzení stěžovatele označilo za účelová. Výslech stěžovatele vedlo ve správním řízení tak, že dotazy byly jednostranně zaměřeny, ministerstvo se podle stěžovatele zcela povrchně a nedostatečně zabývalo ostatními okolnostmi, a proto je podle něj potřebné, aby dokazování bylo doplněno o další důkazy. Krajský soud se pak ztotožnil se závěry ministerstva a žalobu zamítl. Stěžovatel tvrdí, že právní důsledky neudělení azylu by pro něj mohly znamenat nenapravitelnou újmu spočívající v povinnosti vrátit se na území státu, kde byl pronásledován, proto navrhuje přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska její přípustnosti, tzn. z hlediska splnění podmínek řízení. Pouze v případě, že by soud shledal kasační stížnost přípustnou, rozhodoval by následně o její přijatelnosti podle § 104a zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). 9 Azs 4/2007 - 40 Kasační stížnost předložená stěžovatelem neobsahovala veškeré zákonem stanovené náležitosti. Krajský soud proto usnesením ze dne 1. 11. 2006, č. j. 59 Az 73/2005 – 29, stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení výzvy předložil soudu plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti a jeho prostřednictvím doplnil údaj o tom, kdy mu bylo napadené rozhodnutí doručeno, v jakém rozsahu rozhodnutí napadá, a uvedl, který z kasačních důvodů, vyjmenovaných v ustanovení § 103 odst. 1 s. ř. s., uplatňuje. Současně krajský soud stěžovatele poučil o tom, že pokud výzvě ve stanovené lhůtě nevyhoví, bude kasační stížnost odmítnuta. Písemné vyhotovení usnesení se podle ustanovení § 46 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), za použití ustanovení § 50c odst. 4 o. s. ř. a § 42 odst. 5 s. ř. s., považuje za doručené stěžovateli dne 10. 11. 2006. Stěžovatel na usnesení ze dne 1. 11. 2006, č. j. 59 Az 73/2005 - 29, žádným způsobem nereagoval, plnou moc udělenou advokátovi, který ho bude v řízení zastupovat, ani doplnění náležitostí kasační stížnosti, ve stanovené lhůtě ani později krajskému soudu nepředložil. Jednou z podmínek řízení o kasační stížnosti je, že stěžovatel jako fyzická osoba musí být podle ustanovení § 105 odst. 2 s. ř. s. zastoupen advokátem, pokud sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V daném případě stěžovatel své právnické vzdělání neprokázal (a ostatně ani netvrdil), advokátem zastoupen není. Absence zákonného zastoupení advokátem přitom v řízení o kasační stížnosti brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který nebyl odstraněn a který je podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s. důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti. Stěžovatel podal návrh, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek dle ust. § 107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud o tomto návrhu nerozhodl, neboť má za to, že rozhodnutím ve věci odpadl pro vydání předmětného usnesení důvod. Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 11. ledna 2007 JUDr. Radan Malík předseda senátu