9 Azs 416/2017

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobkyně: D. T. V., zast. Mgr. Vratislavem Polkou, advokátem se sídlem Vinohradská 1233/22, Praha 2, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 10. 2016, č. j. MV-94730- 4/SO-2016, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 31. 10. 2017, č. j. 59 A 96/2016 – 35, takto:

Výrok

I. Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci, kterým byla jako nedůvodná podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítnuta její žaloba proti shora označenému rozhodnutí žalované. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání stěžovatelky a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 30. 5. 2016, č. j. OAM-694- 14/ZR-2016 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“).

2. Prvostupňovým rozhodnutím bylo stěžovatelce zrušeno povolení k trvalému pobytu dle § 77 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), a byla jí stanovena dle § 77 odst. 3 zákona o pobytu cizinců lhůta k vycestování z území České republiky 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, neboť stěžovatelka pobývala nepřetržitě mimo území států Evropské unie více jak 12 měsíců.

3. Podáním ze dne 21. 12. 2017, označeným jako „zpětvzetí kasační stížnosti stěžovatele proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec ze dne 31. 10. 2017, č. j. 59 A 96/2016 – 35“, které bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno téhož dne, vzala stěžovatelka výslovně prostřednictvím svého zástupce kasační stížnost v celém rozsahu zpět.

4. V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel (zde stěžovatelka) disponuje řízením nebo jeho předmětem, a tedy může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl (srov. § 37 odst. 4 s. ř. s.). Podle § 47 písm. a) s. ř. s. vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud řízení zastaví.

5. Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, Nejvyšší správní soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., řízení o kasační stížnosti zastavil.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

Poučení

Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 11. ledna 2018 JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu