Aprk 1/2026

Rubrum

Aprk 1/2026 - 47 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Radana Malíka a Mgr. Tomáše Kocourka v právní věci žalobce: D. T., proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 117, Ostrava, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 2. 2026, č. j. MSK 1435/2026, o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 22 A 15/2026, takto:

Výrok

I. Krajskému soudu v Ostravě s e n a ř i z u j e rozhodnout o žádosti žalobce o odkladném účinku ze dne 9. 3. 2026 ve věci vedené pod sp. zn. 22 A 15/2026 nejpozději do 3 (tří) dnů od vrácení soudního spisu.

II. Žalobci s e náhrada nákladů řízení o návrhu n e p ř i z n á v á.

Odůvodnění

1. Z předloženého spisu Krajského soudu v Ostravě Nejvyšší správní soud zjistil, že žalobce podal žalobu proti rozhodnutí žalovaného dne 9. 3. 2026; součástí žaloby byl návrh na osvobození od soudního poplatku, návrh na ustanovení zástupce a návrh na přiznání odkladného účinku žalobě.

2. Dne 11. 4. 2026 zaslal žalobce krajskému soudu urgenci rozhodnutí o odkladném účinku; poukázal na aktuální trvající a prohlubující se újmu, která mu v důsledku rozhodnutí žalovaného vzniká.

3. Krajský soud usnesením ze dne 16. 4. 2026, č. j. 22 A 15/2026-30, rozhodl tak, že žádost žalobce o osvobození od soudního poplatku spolu s návrhem na ustanovení zástupce zamítl. Do datové schránky žalobce bylo usnesení doručeno dne 21. 4. 2026. Téhož dne zaslal žalobce krajskému soudu další doplňující údaje k žádosti o přiznání odkladného Aprk 1/2026 účinku svědčící o jeho tíživé situaci a újmě (bylo mu znemožněno vykonávat taxislužbu, což bylo předmětem jeho podnikání a zdrojem příjmů).

4. Dne 23. 4. 2026 podal žalobce prostřednictvím krajského soudu k Nejvyššímu správnímu soudu dle § 174a zákona o soudech a soudcích návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu – rozhodnutí o žádosti o přiznání odkladného účinku. V žádosti poukazuje na to, že byl návrh podán dne 9. 3. 2026 a dosud nebylo rozhodnuto, přestože žalobce doložil dostatek informací k tomu, aby soud mohl rozhodnout. Poukázal na to, že návrh je projednatelný již od března a jeho naléhavost je zjevná od samého počátku Žalobce si je vědom, že tímto návrhem se nemůže domáhat toho, aby bylo rozhodnuto určitým způsobem, ale toho, aby již bylo rozhodnuto.

5. Dne 24. 4. 2026 byl návrh žalobce spolu se spisem krajského soudu a vyjádřením předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové doručen Nejvyššímu správnímu soudu; ve vyjádření jmenovaná uvedla, že návrh nepovažuje za důvodný, neboť soud nejprve řeší otázku splnění podmínky řízení, tedy zaplacení soudního poplatku za žalobu.

6. Návrh je důvodný.

7. Dle § 174a odst. 1, věty první, zákona o soudech a soudcích „[m]á-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení […].“

8. Nejvyšší správní soud se při posuzování oprávněnosti návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu zabývá otázkou, zda v řízení dochází k průtahům, a to zejména s ohledem na kritéria stanovená v § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, jimiž jsou složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a dosavadní postup soudu.

9. Podle § 73 odst. 4 s. ř. s. o návrhu na přiznání odkladného účinku soud rozhodne bez zbytečného odkladu; není-li tu nebezpečí z prodlení, rozhodne soud do 30 dnů od jeho podání. V daném případě tato lhůta již zjevně uplynula, aniž by krajský soud rozhodl.

10. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023-21, dospěl k závěru, že odkladný účinek představuje nástroj prozatímní ochrany práv žalobce, přičemž svou povahou představuje specifický případ předběžného opatření; svým obsahem se jedná o zvláštní druh návrhu na nařízení předběžného opatření. V citovaném usnesení přitom konstatoval (body 22-25]: „Ostatně zákonodárce shodně stanoví i lhůtu 30 dnů pro rozhodnutí o předběžném opatření (§ 38 odst. 3 s. ř. s.) i o odkladném účinku (§ 73 odst. 4 s. ř. s.). Také to svědčí o tom, že mají mít i stejný způsob výběru soudního poplatku. U předběžného opatření zákonodárce zjevně preferoval rychlost rozhodování před jistotou státu, že soudní poplatek bude bez obtíží uhrazen. Stejné důvody platí i pro odkladný účinek, který je zvláštním druhem předběžného opatření. Pokud by se měl soudní poplatek vybírat předem jako v případě řízení podle § 4 odst. 1 písm. a) až d), pak by se například muselo nejprve rozhodovat i o případné žádosti o osvobození od soudních pokračování Aprk 1/2026 - 48 poplatků. To by rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby mohlo naprosto neúměrně prodloužit i s ohledem na povinnost krajského soudu vyčkat na rozhodnutí NSS o případné kasační stížnosti proti usnesení o zamítnutí návrhu na osvobození od soudního poplatku (usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 5. 2021, čj. Ars 3/2019-43, č. 4209/2021 Sb. NSS, Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka). Uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku v souvislosti s rozhodnutím o něm naopak soudu umožňuje rozhodnout o žádosti o osvobození i po vydání rozhodnutí o tomto návrhu. Dokonce účastník řízení může požádat o osvobození od soudního poplatku i po vydání daného usnesení. Aby se osvobození vztahovalo i na soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku, nemůže jej účastník zaplatit. Není totiž důvod v souladu s § 64 s. ř. s. nepoužít § 138 odst. 1 větu poslední zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Podle ní platí, že nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí. Povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku proto vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit. Krajský soud tak je v usnesení o návrhu na přiznání odkladného účinku současně povinen výrokem uložit žalobci povinnost zaplatit poplatek za tento návrh, a to ve výši 1 000 Kč podle položky 20 sazebníku poplatků. Tento soudní poplatek je splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Rozšířený senát k tomu dodává, že si je vědom dosavadní terminologické nepřesnosti senátů NSS, pokud ukládaly poplatek za „podání návrhu na přiznání odkladného účinku“. Takto je tento poplatek sice výslovně označen v položce 20 sazebníku soudních poplatků, stejně jako poplatek za „návrh na nařízení předběžného opatření“ pod položkou 5 sazebníku soudních poplatků. Ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích však hovoří o uložení poplatku v souvislosti s rozhodnutím soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření. Ukládá se tedy až tehdy, pokud je o návrhu rozhodnuto. Jestliže například soud věc projedná přednostně, a proto už o návrhu na přiznání odkladného účinku nerozhodne, k uložení poplatku nedojde, ačkoliv byl návrh podán. Poplatek je tedy vybírán za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku, nikoliv za samotný návrh. Soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku z výše uvedených důvodů spadá do kategorie poplatků za řízení splatných po právní moci rozhodnutí. Soud proto nevyzývá žalobce k jeho zaplacení podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích před tím, než o návrhu rozhodne.“

11. Nejvyšší správní soud konstatuje, že krajský soud nerozhodl o žádosti o odkladném účinku ve lhůtě stanovené zákonem, přičemž nerespektoval ani závaznou judikaturu kasačního soudu, proto mu nařídil, aby o žádosti žalobce rozhodl nejpozději do 3 dnů od vrácení spisu. Současně podotýká, že nezaplacení soudního poplatku za žalobu v intencích rozhodnutí rozšířeného senátu citovaného výše nebrání krajskému soudu rozhodnout o odkladném účinku. Aprk 1/2026

10. V případě úspěšného návrhu žalobci hradí náklady řízení stát (§ 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích); v daném případě žalobce žádné náklady nevyčíslil, resp. ze spisu nevyplynuly, proto mu soud náhradu nákladů nepřiznal. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 29. dubna 2026 JUDr. Lenka Matyášová předsedkyně senátu