Aprk 14/2021
č. j. Aprk 14/2021-17
V PLATNOSTICitované zákony (5)
Rubrum
Aprk 14/2021 - 17 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: American game s.r.o., se sídlem Komořany 146, Rousínov u Vyškova, zastoupený Ing. Radkem Lančíkem, daňovým poradcem se sídlem Divadelní 4, Brno, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobě vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 Af 97/2019, o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb. takto:
Výrok
I. Návrh s e z a m í t á .
II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Návrhem ze dne 8. 7. 2021, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 9. 7. 2021, se žalobce (navrhovatel) domáhá určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), a to k rozhodnutí o žalobě vedené u Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) pod sp. zn. 29 Af 97/2019. V návrhu uvedl, že žalobu podal již 15. 11. 2019. Krajský soud o ní doposud nerozhodl a na návrh žalovaného řízení přerušil dne 28. 6. 2021. Dle navrhovatele nebyl dán důvod pro přerušení řízení, jelikož předmět řízení, kterým krajský soud přerušení řízení odůvodnil, nesouvisí s projednávanou věcí.
2. K návrhu se vyjádřila předsedkyně senátu krajského soudu JUDr. Zuzana Bystřická. Uvedla, že krajský soud projednává a rozhoduje věci podle pořadí, v jakém k němu došly, jak stanovuje § 56 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s. ř. s.). V dané věci vedené pod sp. zn. 29 Af 97/2019 provedl krajský soud veškeré potřebné přípravné úkony a dovedl řízení do stavu, kdy by bylo možno rozhodnout. Nedomnívá se proto, že ze strany krajského soudu došlo k průtahům a překročil obecnou lhůtu dvou let, která je ve správním soudnictví považována za přijatelnou. K rozhodnutí o přerušení řízení předsedkyně senátu uvedla, že bylo možné či vhodné, jelikož otázkou podobnou řešené v nynější věci se krajský soud zabýval v rozsudku ze dne 19. 12. 2019, č. j. 29 Af 90/2016 – Aprk 14/2021 50, kdy o kasační stížnosti proti zmíněnému rozsudku, vedené pod sp. zn. 4 Afs 375/2020, Nejvyšší správní soud doposud nerozhodl.
3. Z předloženého spisu krajského soudu Nejvyšší správní soud zjistil, že navrhovatel podal dne 15. 11. 2019 žalobu proti rozhodnutí žalovaného ve věci úroku z neoprávněného jednání správce daně dle § 254 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu. Přípisem ze dne 6. 1. 2020 krajský soud poučil navrhovatele o složení senátu, který bude ve věci rozhodovat. Dne 4. 4. 2021 (tedy po více než roce) navrhovatel doplnil žalobu o stanovisko k vyjádření žalovaného ze dne 14. 2. 2020. Dne 7. 5. 2021 doplnil své dřívější stanovisko. Žalovaný reagoval na výše uvedená doplnění dne 22. 6. 2021, kdy současně navrhl přerušení řízení z důvodu řešení související právní otázky v probíhajícím řízení před Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 4 Afs 375/2020. Krajský soud se ztotožnil s názorem žalovaného a řízení přerušil dne 28. 6. 2021 z důvodu probíhajícího jiného řízení, jehož výsledek může mít vliv na rozhodování soudu o věci samé (§ 48 odst. 3 písm. d) s. ř. s.). Navrhovatel dne 29. 6. 2021 opět doplnil své dřívější stanovisko a následně 8. 7. 2021 doplnil žalobu o stanovisko k vyjádření žalovaného ze dne 22. 6. 2021.
4. Nejvyšší správní soud konstatuje, že návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není důvodný.
5. Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v § 174a zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména v ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, do řízení probíhajícího před soudem.
6. V řízení podle § 174a zákona o soudech a soudcích tedy Nejvyšší správní soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty. Znamená to, že zjistí-li neodůvodněné průtahy v řízení spočívající zejména v tom, že příslušný soud poté, kdy obdrží podání ve věci, v přiměřené době nečiní žádné úkony, věcí se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup existovaly ospravedlnitelné důvody, anebo činí úkony s nedůvodnou časovou prodlevou, usnesením určí tomuto soudu lhůtu, ve které má úkon učinit, resp. ve které má rozhodnout.
7. Pro nyní posuzovanou věc je rozhodující, že předsedkyně senátu krajského soudu přerušila řízení usnesením ze dne 28. 6. 2021, č. j. 29 Af 97/2019 – 53. Podle § 48 odst. 3 písm. d) s. ř. s. může předseda senátu přerušit řízení, pokud „zjistí, že probíhá jiné řízení, jehož výsledek může mít vliv na rozhodování soudu o věci samé nebo takové řízení sám vyvolá.“
8. Nejvyšší správní soud považuje za nutné připomenout, že v řízení vedeném dle § 174a zákona o soudech a soudcích, mu nepřísluší přezkoumávat věcnou správnost vydaných rozhodnutí v řízení před krajskými soudy, neboť k tomu slouží zvláštní prostředky soudní ochrany, především kasační stížnost. Jakkoli na tomto závěru nehodlá ničeho měnit, nemůže na stranu druhou odhlédnout ani od toho, že se jedná o úkon, který je ve smyslu kompetenční výluky dle § 70 písm. c) s. ř. s. z možnosti přezkoumání v rámci pokračování Aprk 14/2021 - 18 kasační stížnosti vyloučen, nelze tedy navrhovatele odkázat, a to zcela formalisticky, na možnost podání kasační stížnosti.
9. Nejvyšší správní soud tedy zkoumal, zda stále existuje takový důvod, pro který bylo předsedkyní senátu krajského soudu dané řízení přerušeno. V případě, že by již důvod přerušení řízení odpadl, nebylo by namístě, aby řízení zůstalo přerušeno. Nejvyšší správní soud podotýká, že předseda senátu krajského soudu je oprávněn řízení přerušit i z důvodu, kdy před Nejvyšším správním soudem probíhá řízení o kasační stížnosti v související věci (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2012, č. j. 5 As 83/2011 – 273).
10. Jelikož doposud Nejvyšší správní soud nerozhodl v související věci sp. zn. 4 Afs 375/2020, je postup krajského soudu zcela důvodný a nelze v něm spatřovat jakýkoli projev svévole či neodůvodněného oddalování rozhodnutí.
11. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že krajský soud se průtahů nedopustil, přičemž současně konstatuje, že dobu, po kterou se navrhovateli nedostalo dosud rozhodnutí (1 rok a 8 měsíců), nelze z hlediska čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod považovat za nepřiměřenou, jak již soud opakovaně judikoval (např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 2. 2021, č. j. Aprk 2/2021). Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není oprávněný, Nejvyšší správní soud jej proto zamítl (§174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích).
12. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, byl-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 29. července 2021 JUDr. Lenka Kaniová předsedkyně senátu