Aprk 2/2023

Rubrum

Aprk 2/2023 - 49 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: JUDr. J. N., Ph.D., zast. JUDr. Tomášem Matouškem, advokátem, se sídlem Baškirská 1404/1, Praha 10, proti žalovanému: Městský úřad Jesenice, se sídlem Budějovická 303, Jesenice, v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 59A 34/2022, takto:

Výrok

I. Návrh s e z a m í t á .

II. Žalobce n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Návrhem ze dne 7. 2. 2023, který byl Nejvyššímu správnímu soudu krajským soudem postoupen dne 15. 2. 2023, se žalobce domáhá určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona o soudech, soudcích; konkrétně tvrdí, že dne 2. 10. 2022 podal žalobu; krajský soud je ve věci nečinný, přestože řízení je vedeno pro průtahy v řízení žalovaného. Dle žalobce dochází u krajského soudu k nedůvodným průtahům.

2. K návrhu se vyjádřila členka rozhodujícího senátu krajského soudu; k řízení před krajským soudem uvedla, že po podání žaloby soud obratem žalobce vyzval k úhradě soudního poplatku, udělil mu nezbytná poučení, dne 25. 10. 2022 soud žalobce vyzval k odstranění vad podání z důvodu rozporu obsahu žaloby s petitem; tato vada byla odstraněna dne 6. 11. 2022. Dne 10. 11. 2022 obdržel soud vyjádření žalovaného, dne 14. 11. 2022 byl doručen správní spis. Dne 27. 11. 2022 žalobce k výzvě soudu ze dne 15. 11. 2022 sdělil, že nesouhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Dne 28. 11. 2022 zaslal krajský soud žalovanému repliku žalobce. Dne 7. 2. 2023 podal žalobce návrh na učení lhůty.

3. Ve vyjádření soudkyně poukazuje na skladbu nápadu a množství věcí, které jí napadly dříve; přičemž se rovněž jednalo o věci, které spadají do režimu přednostního vyřízení podle § 56 odst. 1 s. ř. s. a věci, u nichž je lhůta k vyřízení stanovená zvláštním zákonem. Konstatuje dále, že poslední z typově obdobných žalob, která předcházela věci Aprk 2/2023 žalobce, byla vyřízena dne 14. 12. 2022. Dále uvedla, že by žaloba mohla být věcně projednána nejpozději na přelomu prvního a druhého čtvrtletí roku 2023, přičemž poukázala na to, že s ohledem na požadavek žalobce na ústní jednání, není možno o žalobě rozhodnout do 30 dnů od podání návrhu, proto krajský soud postupuje návrh v souladu s § 174a odst. 3 zákona o soudech a soudcích Nejvyššímu správnímu soudu.

4. Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

5. Nejvyšší správní soud v projednávané věci po posouzení postupu krajského soudu dospěl k závěru, že soud nebyl v případě žalobce bezdůvodně nečinný. Soud, jak vyplývá z předloženého spisového materiálu, se věcí po jejím obdržení řádně zabýval a činil postupně v přiměřené době všechny nezbytné procesní úkony, jejichž vykonání bylo ve věci zapotřebí tak, aby věc mohl projednat a rozhodnout. Lze připustit, že krajský soud po dobu několika měsíců (konkr. od 28. 11. 2022) žádné úkony již nečiní; avšak stav řízení, kdy soud vykonal veškeré úkony nutné k tomu, aby mohl rozhodnout, není sám o sobě známkou průtahu v řízení.

6. Podle § 56 odst. 1 s. ř. s soud projednává a rozhoduje věci v pořadí, v jakém mu napadly; přednostně projednává návrhy na osvobození od soudních poplatků a návrhy na ustanovení zástupce, projednává a rozhoduje přednostně též žaloby proti nečinnosti správního orgánu a žaloby proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu, návrhy a žaloby ve věcech mezinárodní ochrany, rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti opustit území, rozhodnutí o zajištění cizince, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince, jakož i jiných rozhodnutí, jejichž důsledkem je omezení osobní svobody cizince, rozhodnutí o ukončení zvláštní ochrany a pomoci svědkům a dalším osobám v souvislosti s trestním řízením, jakož i další věci, stanoví-li tak zvláštní zákon.

7. V případě navrhovatele se jedná o věc přednostní (žalobce se zásahovou žalobou domáhá nařízení odstranění stavby psího kotce a oplocení), nicméně i u těchto věcí je třeba dbát pořadí nápadu přednostních věcí.

8. Při zhodnocení hledisek uvedených v § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že návrh na určení lhůty není důvodný. Krajský soud se nedopustil žádných průtahů ve vztahu k úkonům nutným k tomu, aby se řízení dostalo do stavu, kdy je možno vydat rozhodnutí. Soudní řád správní respektuje objektivní realitu v českém soudnictví, kdy rozhodující soudci či senáty mají v jednom okamžiku vícero běžících řízení, některá z nich již připravená k projednání a postupně v nich vydávají rozhodnutí, přičemž ostatní věci na rozhodnutí „čekají“. To samo o sobě není zapovězeno z hlediska požadavků spravedlivého procesu, které obecně nevynucují vydání rozhodnutí ihned, jak je to možné, ale pouze brání tomu, aby doba řízení nebyla nepřiměřeně dlouhá. Podstatné zde je, aby řízení nebylo v tomto stavu udržováno po pokračování Aprk 2/2023 - 50 nepřiměřenou dobu. Jak vyplynulo ze soudního spisu, soud se věcí zabýval bezprostředně po podání žaloby; jeho procesní postupy shledal Nejvyšší správní soud jako opodstatněné.

9. Nejvyšší správní soud s ohledem na dosavadní postup krajského soudu a s přihlédnutím ke své konstantní judikatuře dobu, po kterou se žalobci nedostalo dosud rozhodnutí, z hlediska čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod nepovažuje za již nepřiměřenou vyžadující ingerenci ve smyslu § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích; přihlížel současně k vyjádření krajského soudu stran termínu očekávaného vydání rozhodnutí, který s ohledem na požadavek žalobce na ústní projednání věci považuje za ještě přiměřený.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto Nejvyšší správní soud rozhodl, že žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 23. února 2023 JUDr. Lenka Matyášová předsedkyně senátu