Aprk 31/2016

Rubrum

Aprk 31/2016 - 65 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: Bc. J. T., . proti žalované: Vysoká škola ekonomická, se sídlem nám. Winstona Churchilla 4, Praha 3, o žalobě proti nezákonnému zásahu vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 202/2015, o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb. takto:

Výrok

I. Městský soud v Praze j e p o v i n e n rozhodnout ve věci u něj vedené pod sp. zn. 10 A 202/2015 nejpozději ve lhůtě do 31. 12. 2016.

II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu

1. Návrhem ze dne 7. 11. 2016, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 10. 11. 2016, se žalobce (dále jen „navrhovatel“) domáhal určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“). Po Nejvyšším správním soudu se navrhovatel domáhal toho, aby Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) byla určena lhůta pro vydání rozhodnutí o navrhovatelově žalobě, o níž se před městským soudem vede řízení pod sp. zn. 10 A 202/2015.

2. Navrhovatel uvedl, že dne 13. 12. 2015 u městského soudu podal žalobu proti nezákonnému zásahu žalované. Přestože žaloba byla podána před více než 10 měsíci, městský soud o ní stále meritorně nerozhodl, přestože dle § 56 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), mají být žaloby proti nezákonnému zásahu projednávány a rozhodovány přednostně. Aprk 31/2016

3. Pro navrhovatele má včasné rozhodnutí věci velký význam, jelikož do doby rozhodnutí nemůže vykonávat funkci člena akademického senátu. Již nyní uplynula téměř polovina funkčního období a v případě dalších průtahů se v důsledku skončení funkčního období žaloba může stát dokonce bezpředmětnou.

4. Městský soud návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu Nejvyššímu správnímu soudu postoupil, aniž by k němu připojil své vyjádření ve smyslu § 174a odst. 3, věty první, zákona o soudech a soudcích.

II. Podstatný obsah spisu městského soudu

5. Městský soud dne 16. 12. 2015 obdržel žalobu, kterou podal navrhovatel a dalších 9 žalobců. V žalobě se domáhali, aby městský určil, že zásah žalované „spočívající v odepření možnosti Bc. Jiřího Trumpeše vykonávat funkci člena Akademického senátu Vysoké školy ekonomické v Praze, získanou ve volbách do tohoto orgánu v roce 2015, byl nezákonný“, a aby městský soud zakázal žalované pokračovat v takto vymezeném zásahu. Dále se domáhali, aby městský soud určil, že zásah žalované „spočívající v umožnění vykonávat funkci předsedy a místopředsedů Akademického senátu Vysoké školy ekonomické v Praze na základě voleb konaných na zasedání dne 12. 10. 2015 byl nezákonný“, a aby městský soud takový zásah zakázal. Za žalobu byl zaplacen jeden soudní poplatek ve výši 2000 Kč, a to vylepením kolků.

6. Usneseními ze dne 4. 1. 2016 městský soud vyzval 9 žalobců, aby zaplatili soudní poplatek za žalobu ve výši 2000 Kč. Současně žalobce přípisem ze dne 4. 1. 2016 informoval o tom, který senát městského soudu bude věc projednávat a rozhodovat, a vyzval je k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání.

7. Podáními doručenými městskému soudu dne 15. 1. 2016 a 18. 1. 2016 vzalo 9 žalobců svou žalobu zpět (navrhovatel nebyl mezi žalobci, kteří vzali žalobu zpět). Následně městský soud vydal usnesení ze dne 11. 2. 2016, č. j. 10 A 202/2015 - 46, jímž zastavil řízení o žalobě ve vztahu k těm žalobcům, kteří svou žalobu vzali zpět.

8. Přípisem ze dne 11. 2. 2016 městský soud vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě jednoho měsíce vyjádřila k žalobě a aby zaslala relevantní písemnosti týkající se věci. Dále žalovanou informoval o tom, který senát městského soudu bude věc projednávat a rozhodovat, a vyzval ji k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání. Žalovaná své vyjádření k žalobě doručila městskému soudu dne 9. 3. 2016 společně s dalšími listinami.

9. Dne 24. 3. 2016 nahlédl navrhovatelův zástupce do soudního spisu a dne 7. 11. 2016 byl městskému soudu doručen návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu.

III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu

10. Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, které je upravené v § 174a zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání věci bez zbytečných průtahů (srov. čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). pokračování Aprk 31/2016 - 66

11. V řízení podle § 174a zákona o soudech a soudcích Nejvyšší správní soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Znamená to, že zjistí-li neodůvodněné průtahy v řízení spočívající zejména v tom, že příslušný soud poté, kdy obdrží podání ve věci, v přiměřené době nečiní žádné úkony, věcí se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup existovaly ospravedlnitelné důvody, anebo činí úkony s nedůvodnou časovou prodlevou, usnesením určí tomuto soudu lhůtu, ve které má úkon učinit, resp. ve které má rozhodnout.

12. Průtahy v řízení znamenají, že v soudním procesu dochází k neodůvodněně pomalému vyřizování věci napadlé příslušnému soudu či dokonce ke vzniku excesivního stavu, kdy dochází k nečinnosti soudu. Nejvyšší správní soud se tak při posuzování oprávněnosti návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu v souladu s § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích zabývá otázkou, zda v řízení dochází k průtahům, s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu.

13. Ke složitosti věci, jakožto kritériu posuzování návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu zmíněnému v § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, Nejvyšší správní soud poznamenává, že žalovaná zpochybňuje včasnost podání žaloby. V žalobě samé je pak městskému soudu předložena k posouzení jediná stěžejní právní otázka, která se týká vzniku či trvání mandátu člena akademického senátu. Nastolená právní otázka se vztahuje k situaci, kterou navrhovatel v žalobě popisuje tak, že mezi volbami do akademického senátu a počátkem funkčního období člena akademického senátu úspěšně ukončil své bakalářské studium a do navazujícího studia na téže fakultě byl přijat až po začátku funkčního období člena akademického senátu. K této stěžejní otázce se pak přimyká vedlejší otázka související s volbou předsedy a místopředsedů akademického senátu za situace, kdy předseda byl zvolen rozdílem jednoho hlasu, k čemuž navrhovatel namítá, že mu bylo nezákonně zabráněno v hlasování. Dle náhledu Nejvyššího správního soudu jde o věc, která se svou složitostí nijak nevymyká ani jedním směrem z rámce případů, které správní soudy řeší. To je dáno na jednu stranu úzkým okruhem právních problémů a malým počtem podkladů, což je na druhou stranu vyváženo nezvyklými skutkovými okolnostmi, z nichž spor vznikl.

14. Význam věci spočívá v tom, že rozhodnutí městského soudu má pro navrhovatele největší význam tehdy, bude-li vydáno před koncem funkčního období akademického senátu, tj. před 12. 6. 2018.

15. Pro nynější věc je podstatná úprava v § 56 odst. 3 s. ř. s., dle níž soudy ve správním soudnictví projednávají a rozhodují přednostně mj. žaloby proti nezákonnému zásahu správního orgánu. Navrhovatel přitom podal k městskému soudu žalobu proti nezákonnému zásahu správního orgánu.

16. Nejvyšší správní soud konstatuje, že nutnost přednostního projednání a rozhodnutí věci vyplývající z § 56 odst. 3 s. ř. s. je určujícím požadavkem na postup soudu, a to jednak z hlediska rychlosti, s jakou je třeba činit přípravné úkony, jednak z hlediska délky řízení. Rychlost, s jakou městský soud činil přípravné úkony, Nejvyšší správní soud hodnotí v rámci kritéria postupu soudu zmíněného v § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, Aprk 31/2016 celkovou délku řízení pak na základě souhrnného hodnocení všech kritérií pro posouzení návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu.

17. V postupu městského soudu lze shledat prodlevy neslučitelné s režimem přednostního projednání žaloby. Ke dni 18. 1. 2016 obsahoval spis městského soudu zpětvzetí žaloby od 9 z 10 žalobců. O zastavení řízení však městský soud rozhodl až dne 11. 2. 2016, tj. bezmála měsíc poté, co mu byla zpětvzetí doručena. Takto dlouhou prodlevu Nejvyšší správní soud nepovažuje v přednostní věci za adekvátní, jde-li o vydání právně jednoduchého usnesení o zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby.

18. Současně Nejvyšší správní soud uvádí, že dne 18. 1. 2016 žalobci městskému soudu vyjasnili, ke kterému z nich má přiřadit platbu soudního poplatku za žalobu (tj. že jde o platbu soudního poplatku navrhovatelem, který svou žalobu nevzal zpět). K tomuto dni měl městský soud k dispozici žalobu, která obsahovala obecné náležitosti dle § 37 odst. 3 s. ř. s. a zvláštní náležitosti pro zásahovou žalobu dle § 84 odst. 3 s. ř. s., měl doloženou plnou moc udělenou navrhovatelem jeho zástupci a byl uhrazen soudní poplatek. Za této situace není ze spisu zřejmé, proč městský soud v přednostní věci prodléval až do 11. 2. 2016 (tj. téměř celé 4 týdny) s vyzváním žalované k vyjádření k žalobě, předložení relevantních materiálů a sdělení, zda žalovaná souhlasí s rozhodnutím bez jednání.

19. Městskému soudu trvalo téměř 3 měsíce (od 16. 12. 2015, kdy mu byla doručena žaloba, do 9. 3. 2016, kdy obdržel vyjádření a písemné podklady od žalované), aby učinil přípravné úkony nutné k rozhodnutí věci. Dle hodnocení Nejvyššího správního soudu doba téměř 3 měsíců přesahuje přiměřenou dobu k učinění přípravných úkonů v přednostní věci, kde účastníci reagovali na výzvy soudu v určených lhůtách (v určené sedmidenní lhůtě k zaplacení soudního poplatku 9 žalobců soudu doručilo zpětvzetí žaloby a žalobci též soudu vyjasnili, ke komu má být přiřazena platba soudního poplatku kolky na žalobě; žalovaná městskému soudu zaslala vyjádření a listinné podklady v určené měsíční lhůtě). Přibližně polovina uvedené doby téměř 3 měsíců uběhla z důvodu prodlevy, kterou městský soud činil mezi jednotlivými svými úkony.

20. Samotní účastníci řízení délku řízení negativně ovlivnili jen v souvislosti s tím, že za všechny žalobce nebyl zaplacen soudní poplatek, a městský soud tak musel činit patřičné výzvy k zaplacení soudního poplatku. Jinak účastníci, kteří včas reagovali na výzvy soudu, k délce řízení negativně nepřispěli. Skutečnosti, že učinění přípravných úkonů trvalo téměř tři měsíce, zapříčinil v převážné míře sám městský soud.

21. Za nepřijatelné pak Nejvyšší správní soud považuje skutečnost, že od 9. 3. 2016, tj. od obdržení vyjádření a podkladů od žalované, městský soud ve věci neučinil žádný úkon. Tuto skutečnost jen dokresluje to, že doložku právní moci na usnesení ze dne 11. 2. 2016, jímž bylo ve vztahu k 9 žalobcům zastaveno řízení, městský soud vyplnil až dne 7. 11. 2016, ačkoli usnesení nabylo právní moci již dne 17. 2. 2016. Mezi 9. 3. 2016 a 7. 11. 2016 uplynulo bezmála 8 měsíců, po které městský soud v přednostní věci nejenže nevydal rozhodnutí, ale ani nevykonal všechny přípravné úkony před rozhodnutím (zaslání vyjádření žalované k žalobě navrhovateli).

22. Nejvyšší správní soud konstatuje, že ke dni 7. 11. 2016, kdy městský soud obdržel návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, řízení o zásahové žalobě, která se pokračování Aprk 31/2016 - 67 projednává a rozhoduje v přednostním režimu, trvalo již bezmála 11 měsíců (od 16. 12. 2015). Téměř 8 měsíců z toho (od 9. 3. 2016 do 7. 11. 2016) městský soud ve věci nevykonal žádný úkon a ve věci po tuto dobu nerozhodl. I se samotným činěním přípravných úkonů městský soud prodléval (viz bod [19] shora). Průměrná složitost věci svědčí o tom, že rozhodnutí bylo jistě možno vydat ještě před uplynutím 8 měsíců po vykonání všech přípravných úkonů. Ani z hlediska významu věci pro navrhovatele s důrazem na přednostní režim projednání žaloby či postupu účastníků, kteří délku řízení negativně ovlivnili jen nezaplacením soudního poplatku spolu s podáním žaloby, nelze délku řízení téměř 11 měsíců považovat za únosnou.

23. Nejvyšší správní soud uvádí, že již ke dni 7. 11. 2016, kdy městský soud obdržel návrh na určení lhůty, řízení o žalobě vykazovalo jasné známky nedůvodných průtahů. Je zjevné, že městský soud žalobu neprojednával přednostně, jak to stanoví § 56 odst. 3 s. ř. s., když o žalobě po dobu téměř 8 měsíců nerozhodl, a to v řízení, které ke dni 7. 11. 2016 trvalo bezmála 11 měsíců.

24. Za této situace se Nejvyšší správní soud pozastavuje nad postupem městského soudu, který po obdržení návrhu na určení lhůty nevolil postup spočívající v provedení všech úkonů, k nimž dle navrhovatele dochází k průtahům, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení návrhu, jak to umožňuje § 174a odst. 3, věta druhá, zákona o soudech a soudcích. Místo toho městský soud návrh na určení lhůty předložil Nejvyššímu správnímu soudu k posouzení. Jinými slovy: městský soud ani ve lhůtě 30 dnů od obdržení návrhu zřejmě ve věci nehodlal vydat rozhodnutí. Nejvyšší správní soud nerozumí důvodům, které městský soud k takovému postupu vedly. Městský soud je ostatně ani neobjasnil, když k návrhu na určení lhůty nepředložil své vyjádření ve smyslu § 174a odst. 3, věty první, s. ř. s.

25. Nejvyšší správní soud o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu rozhoduje dle skutkového stavu, který tu je v době jeho rozhodování. Jak bylo výše uvedeno, již ke dni 7. 11. 2016 bylo zjevné, že ve věci dochází k průtahům. Tím spíše je nutno konstatovat, že ke dni vydání tohoto usnesení, jímž se městskému soudu určuje lhůta k provedení procesního úkonu, dochází v řízení před městským soudem vedeném pod sp. zn. 10 A 202/2015 k průtahům.

26. Nejvyšší správní soud proto městskému soudu určil lhůtu do 31. 12. 2016, v níž je nutno vydat rozhodnutí, jímž se končí řízení o žalobě vedené pod sp. zn. 10 A 202/2015. Při určování délky této lhůty byl Nejvyšší správní soud veden zájmem na tom, aby městský soud dostal přiměřený časový prostor k pečlivé přípravě rozhodnutí a případnému nařízení jednání, bude-li jednání nařizovat.

IV. Náklady řízení

27. Náklady řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, který byl úspěšný, hradí stát. Navrhovateli žádné náklady v tomto řízení nevznikly, Nejvyšší správní soud proto rozhodl, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. Aprk 31/2016 V Brně dne 22. listopadu 2016 JUDr. Radan Malík předseda senátu