Aprk 43/2014

Rubrum

Aprk 43/2014 - 10 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci navrhovatele: J. S., ve věci vydání rozhodnutí o žádosti navrhovatele ze dne 5. 8. 2014, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 Na 134/2014, o návrhu navrhovatele na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., takto:

Výrok

I. Návrh s e z a m í t á .

II. Navrhovatel n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu

1. Návrhem ze dne 7. 8. 2014, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 14. 8. 2014, se navrhovatel domáhal určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“). Po zdejším soudu se navrhovatel domáhal toho, aby Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) byla určena lhůta pro rozhodnutí o jeho žádosti ze dne 5. 8. 2014.

2. Navrhovatel uvedl, že na Ministerstvu práce a sociálních věcí mu byla poskytnuta informace, že není osobou, které zákon dovoluje nahlédnout do spisu vedeného u městského soudu pod sp. zn. 27 Ca 65/2002. Dne 11. 9. 2008 proto požádal Obvodní soud pro Prahu 1 v řízení vedeném pod sp. zn. 13 C 211/04, aby soudce vyžádal předmětný spis. To následně učinil i v řízeních vedených pod sp. zn. 37 D 571/2003 a 18 C 170/2012, přičemž mu nebylo vyhověno, ač se domnívá, že prokázal naléhavý právní zájem.

3. Nejvyšší správní soud konstatuje, že ve spise městského soudu je založena „žádost o doslovnou kopii ověřenou plné moci právního zástupce Mgr. Martina Janečka, který M. B. v řízení sp. 27 Ca 65/2002 zastupoval, jednalo se o procesní plnou moc, a o rozsudek ověřený o zamítnutí invalidního nároku na důchod pro nesplnění zákonných požadavků o účastenství“. Aprk 43/2014 Žádost je datována dnem 5. 8. 2014. Druhý den po obdržení této žádosti (tj. 7. 8. 2014) městský soud obdržel návrh na určení lhůty k rozhodnutí o dané žádosti.

II. Vyjádření městského soudu

4. Městský soud ve svém vyjádření uvedl, že věc vedená pod sp. zn. 27 Ca 65/2002 byla pravomocně skončena a spis je v současné době připojen ke spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 18 C 170/2012.

5. Městský soud má za to, že nejsou splněny podmínky podání návrhu na určení lhůty dle § 174a zákona o soudech a soudcích, přesto věc z procesní opatrnosti předložil Nejvyššímu správnímu soudu, jak předpokládá § 174a odst. 3 zákona o soudech a soudcích. Navrhovatel nepodal stížnost na průtahy v řízení, přičemž s ohledem na pouze dvoudenní odstup mezi podáním návrhu a návrhem na určení lhůty je zřejmé, že městskému soudu není možno průtahy vytýkat.

III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu

6. Nejvyšší správní soud konstatuje, že navrhovatelova žádost ze dne 5. 8. 2014 spadá pod regulaci nahlížení do spisu dle § 45 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Dle odst. 1 a 2 tohoto ustanovení platí: „(1) Účastníci, jejich zástupci a osoby zúčastněné na řízení mají právo nahlížet do soudního spisu a jeho příloh, s výjimkou protokolu o hlasování, a pořizovat si z něj výpisy a opisy nebo žádat, aby mu byl takový výpis nebo opis vydán. (2) Jiným osobám může povolit nahlédnutí předseda senátu, prokáží-li právní zájem nebo vážný důvod a není-li to v rozporu s právy nebo právem chráněnými zájmy některého z účastníků.“

7. Dle § 45 odst. 1 s. ř. s., který se vztahuje jen na účastníky, jejich zástupce a osoby zúčastněné na řízení, je možno žádat též vydání opisu spisu či jeho části. Součástí regulace nahlížení do spisu je tak i možnost nechat si vydat opis spisu či jeho části. Dle § 45 odst. 2 s. ř. s. jiným osobám než účastníkům, jejich zástupcům a osobám zúčastněným na řízení může povolit předseda senátu nahlédnutí do spisu, jehož součástí je i možnost žádat opis spisu či jeho části, prokáží-li právní zájem nebo vážný důvod a není-li to v rozporu s právy nebo právem chráněnými zájmy některého z účastníků. Již ze samotného znění navrhovatelovy žádosti ze dne 5. 8. 2014 (viz bod [3] tohoto usnesení) je zřejmé, že navrhovatel spadá pod vymezení osob v § 45 odst. 2 s. ř. s., nejde tedy o účastníka, zástupce či osobu zúčastněnou na řízení vedeném pod sp. zn. 27 Ca 65/2002.

8. O žádosti navrhovatele ze dne 5. 8. 2014 se tak rozhoduje dle § 45 odst. 2 s. ř. s.

9. Vzhledem k tomu, že návrh na určení lhůty podal navrhovatel pouhé dva dny po podání žádosti, jejíhož vyřízení se návrh týká, je nasnadě, že městskému soudu nelze vytýkat žádné průtahy. Vzhledem k tomu, že spis, z něhož žádá navrhovatel před městským soudem pořídit opisy, nemá městský soud dle vlastního vyjádření k dispozici, Pokračování Aprk 43/2014 - 11 jelikož je připojen ke spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 18 C 170/2012, nebylo ani možné, aby si městský soud během pouhých dvou dnů učinil byť základní představu o tom, zda lze žádosti vyhovět nebo ne.

10. Dva dny v podmínkách nynější věci považuje zdejší soud za natolik krátkou dobu, že je nadbytečné nad rámec výše uvedeného výslovně rozebírat hlediska, kterými dle § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích poměřuje důvodnost návrhu na určení lhůty (tj. složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků či stran a dosavadní postup soudu). Žádné z těchto kritérií totiž nemůže zpochybnit závěr, že návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu je nedůvodný.

IV. Náklady řízení

11. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 26. srpna 2014 JUDr. Radan Malík předseda senátu