Aprk 43/2015

Rubrum

Aprk 43/2015 - 5 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: P. Č., proti žalovanému: Statutární město České Budějovice, se sídlem nám. Přemysla Otakara II. č. 1 a 2, České Budějovice, o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 A 119/2014, takto:

Výrok

I. Návrh s e z a m í t á .

II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu

1. Návrhem ze dne 11. 6. 2015, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 16. 6. 2015, se žalobce (dále jen „navrhovatel“) domáhal určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“). Po zdejším soudu se navrhovatel domáhal toho, aby Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) byla určena lhůta pro vydání rozhodnutí o navrhovatelově žádosti o osvobození od soudního poplatku založené ve spise krajského soudu sp. zn. 10 A 119/2014.

2. Navrhovatel uvedl, že řízení vedené pod sp. zn. 10 A 119/2014 bylo zastaveno, zastavené řízení se však netýká žalobního návrhu A. v žalobě ze dne 30. 8. 2014 založené ve spise evidovaném pod sp. zn. 10 A 119/2014. Navrhovatel má za to, že nemohla zaniknout poplatková povinnost u návrhu, který soud přehlíží.

II. Podstatný obsah spisu krajského soudu

3. Krajský soud dne 18. 9. 2014 obdržel navrhovatelovu žalobu ze dne 30. 8. 2014, kterou se navrhovatel domáhal „přezkumu postupu Statutárního města Č. Budějovice i Aprk 43/2015 Krajského úřadu v Č. Budějovicích[…]“. V petitu A. navrhovatel požadoval, aby krajský soud určil, že „zadržení mejlového opravného prostředku žalobce ze dne 14. dubna 2014 KÚ je nezákonným zásahem do práva svobodného přístupu k informacím a do práva na prostředek nápravy“. Dále se v petitu B. domáhal, aby Statutárnímu městu České Budějovice soud přikázal poskytnout blíže určené informace.

4. Dne 13. 10. 2014 krajský soud obdržel žádost o osvobození od soudního poplatku za žalobu ve věci vedené u krajského soudu pod sp. zn. 10 A 119/2014. O této žádosti krajský soud rozhodl usnesením ze dne 1. 12. 2014, č. j. 10 A 119/2014 - 14, jímž byla žádost zamítnuta. Uvedené usnesení napadl navrhovatel kasační stížností, kterou Nejvyšší správní soud zamítl rozsudkem ze dne 26. 2. 2015, č. j. 3 As 255/2014 - 9 (dostupným z www.nssoud.cz stejně jako další zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu). Posléze krajský soud usnesením ze dne 13. 4. 2015, č. j. 10 A 119/2014 - 33, řízení o žalobě zastavil pro nezaplacení soudního poplatku.

III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu

5. Nejvyšší správní soud podaný návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu zhodnotil a dospěl k závěru, že není důvodný.

6. Dle § 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích Nejvyšší správní soud zamítne návrh na určení lhůty k provedení takového procesního úkonu, který byl již učiněn ze strany soudu, proti němuž návrh směřuje. O takový případ jde v nynější věci.

7. Navrhovatel se domáhal určení lhůty k vydání rozhodnutí o jeho žádosti o osvobození od soudního poplatku za žalobu, která je založena ve spise krajského soudu sp. zn. 10 A 119/2014. O této žádosti krajský soud již rozhodl v usnesení ze dne 1. 12. 2014, č. j. 10 A 119/2014 - 14 (kasační stížnost proti tomuto usnesení byla zamítnuta Nejvyšším správním soudem v rozsudku ze dne 26. 2. 2015, č. j. 3 As 255/2014 - 9). Svůj návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu tak navrhovatel podal půl roku poté, co požadovaný procesní úkon byl učiněn. Návrh je proto nedůvodný.

8. Navrhovatel namítl, že zastavené řízení, které bylo vedeno pod sp. zn. 10 A 119/2014, se netýká žalobního návrhu A. u žaloby ze dne 30. 8. 2014 založené v uvedeném spisu. K tomu Nejvyšší správní soud konstatuje, že v odůvodnění usnesení o zamítnutí žádosti o osvobození krajský soud jednoznačně konstatoval, že rozhodoval o navrhovatelově žádosti o osvobození od soudního poplatku doručené dne 13. 10. 2014 a jednoznačně též uvedl, k jaké žalobě se vztahovala poplatková povinnost, jíž se týkala žádost o osvobození. Krajský soud jasně v odůvodnění uvedl, že šlo o žalobu, kterou od navrhovatele obdržel dne 18. 9. 2014, a popsal ji oběma body (A. i B.) jejího petitu tak, že je jednoznačné, že šlo o žalobu zmíněnou v bodě [3] shora, která je založena ve spise evidovaném pod sp. zn. 10 A 119/2014.

9. Případný nesouhlas navrhovatele s tím, jak krajský soud vyhodnotil, kdo je žalovaný, či jiné okolnosti týkající se správnosti či zákonnosti vydaného usnesení krajského soudu ze dne 1. 12. 2014 o zamítnutí žádosti o osvobození od soudního poplatku Pokračování Aprk 43/2015 - 6 či navazujícího usnesení ze dne 13. 4. 2015, jímž bylo řízení o žalobě zastaveno, nemá na výše uvedené hodnocení vliv. Takový navrhovatelův nesouhlas totiž není schopen zvrátit skutečnost, že v podmínkách nynějšího případu je z usnesení o zamítnutí žádosti o osvobození zjevné, že bylo rozhodnuto o žádosti o osvobození od soudního poplatku doručené krajskému soudu dne 13. 10. 2014, která je založena na č. l. 4 spisu krajského soudu sp. zn. 10 A 119/2014.

IV. Náklady řízení

10. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, byl-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 23. června 2015 JUDr. Radan Malík předseda senátu