Aprk 7/2014

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: J. J., proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze, se sídlem Pod Sídlištěm 1800/9, Praha 8, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 9. 2013, č. j. ZKI-0- 77/1042/2013/Ve, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 47 A 41/2013, o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., takto:

Výrok

I. Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu s e o d m í t á .

II. Navrhovatel n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Dne 29. 1. 2014 obdržel Nejvyšší správní soud od Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“) podání žalobce (dále jen „navrhovatel“) nazvané „vydání opatření proti nečinnosti Krajského soudu v Praze“ ze dne 11. 1. 2014, ve kterém navrhovatel uvedl, že do dne sepisu svého podání neobdržel žádné vyrozumění o zahájení řízení a průběhu řízení ve věci vedené u krajského soudu pod sp. zn. 47 A 41/2013. Navrhovatel žádá, aby Nejvyšší správní soud vydal „opatření proti nečinnosti Krajského soudu v Praze“. Nejvyšší správní soud vyhodnotil zmíněné podání jako návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve smyslu § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákona o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“). Návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonu se může účastník soudního řízení, má-li za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, obrátit na příslušný soud, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení. Tímto způsobem může účastník řízení dosáhnout odstranění průtahů v řízení před soudem, resp. odstranit nečinnost soudu, k čemuž podle svého obsahu směřuje nynější podání navrhovatele ze dne 11. 1. 2014. Návrh na určení lhůty v nynější věci však neobsahoval všechny náležitosti, které předepisuje § 174a odst. 2 zákona o soudech a soudcích. Dle tohoto ustanovení musí být z návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu patrno: kdo jej podává, o jakou věc se jedná, o jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení, čeho se navrhovatel domáhá a označení soudu, vůči němuž návrh směřuje. Návrh musí být podepsán a datován. Nynější návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze dne 11. 1. 2014 však neobsahoval specifikaci toho, o jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a řádné vylíčení toho, čeho se navrhovatel domáhá (petit). K doplnění těchto chybějících náležitostí proto Nejvyšší správní soud navrhovatele vyzval usnesením ze dne 5. 2. 2014, č. j. Aprk 7/2014 - 42, k čemuž mu stanovil lhůtu 5 dnů. Toto usnesení bylo navrhovateli doručeno ve smyslu § 50 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dne 7. 2. 2014, a to vhozením do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky. Navrhovatel byl současně poučen, že nebude-li výzvě k doplnění návrhu vyhověno, návrh bude odmítnut. Ve stanovené lhůtě (ani později do dne vydání tohoto usnesení o odmítnutí návrhu) navrhovatel svůj návrh požadovaným způsobem nedoplnil. Nejvyšší správní soud tak návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze dne 11. 1. 2014 odmítl dle § 174a odst. 6, věty druhé, zákona o soudech a soudcích, dle kterého mezi důvody pro odmítnutí návrhu patří i skutečnost, že navrhovatel neopravil nebo nedoplnil řádně návrh v určené lhůtě. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 18. února 2014 JUDr. Radan Malík předseda senátu