Aprk 7/2025

Rubrum

Aprk 7/2025 - 30 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: Ing. M. B., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, o žalobě vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 18 Ad 5/2025, v řízení o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), takto:

Výrok

I. Návrh s e z a m í t á .

II. Žalobce n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce (dále jen „navrhovatel“) podal dne 14. 3. 2025 u Krajského soudu v Ostravě žalobu, kterou se domáhal zrušení rozhodnutí žalované ve věci snížení starobního důchodu.

2. Dne 4. 11. 2025 navrhovatel podal u krajského soudu návrh na určení lhůty dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“). Uvedl v něm, že výslovně netrval na tom, aby bylo rozhodnuto ve věci s nařízením jednání. Předpokládal tedy, že rozhodnutí krajského soudu bude vydáno v nejbližších měsících. V reakci na jeho žádost ze dne 2. 10. 2025 mu bylo krajským soudem sděleno, že není možné určit, kdy bude o žalobě rozhodnuto. Dle navrhovatele dochází ze strany krajského soudu k průtahům v řízení, neboť od podání žaloby uběhlo skoro 8 měsíců, dle navrhovatele se jedná o přednostní žalobu a jako starší občan nemůže čekat na rozhodnutí krajského soudu v řádu let a pobírat neoprávněně zkrácený starobní důchod.

3. Návrh na určení lhůty postoupil krajský soud v souladu s § 174a odst. 3 zákona o soudech a soudcích Nejvyššímu správnímu soudu spolu s vyjádřením samosoudkyně. Mgr. Jana Volková uvedla, že z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti předsedkyně senátu 18 Ad jí byla rozvrhem práce krajského soudu věc přidělena dne 1. 9. 2025. Dále vysvětlila, že v rozhodnutí věci bránily objektivní důvody. U krajského soudu byla projednávána Aprk 7/2025 obdobná věc totožného žalobce, tj. navrhovatele, pod sp. zn. 19 Ad 37/2024, proto část správního spisu neměla k dispozici. Navíc navrhovatel proti následně vydanému rozsudku krajského soudu ze dne 29. 8. 2025, č. j. 19 Ad 37/2024-29, brojil kasační stížností, proto byl spis dne 21. 10. 2025 předložen Nejvyššímu správnímu soudu, u kterého se nyní nachází část správního spisu potřebného pro rozhodnutí. Dále Mgr. Volková odkázala na § 56 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), s tím, že aktuálně projednává věci v pořadí, které předcházejí žalobě navrhovatele, a přednostní věci. Žalobě navrhovatele předchází 12 věcí v důchodové agendě (20 věcí celkově). Mgr. Volková rovněž poukázala na to, že za září a říjen 2025 napadlo do jejího senátu čtrnáct azylových věcí, u kterých zákon stanoví lhůtu k vydání rozhodnutí. Návrh proto považovala za nedůvodný.

4. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

5. Podle § 174a odst. 1 zákona o soudech a soudcích [m]á-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení.

6. Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v § 174a zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

7. Zdejší soud již mnohokrát ve své judikatuře konstatoval (srov. např. usnesení ze dne 24. 6. 2020, č. j. Aprk 4/2020-107, odst. [9]), že průtahy v řízení znamenají, že v soudním procesu dochází k neodůvodněně pomalému vyřizování věci napadlé příslušnému soudu či dokonce ke vzniku excesivního stavu, kdy dochází k nečinnosti soudu. Nejvyšší správní soud se při posuzování oprávněnosti návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu zabývá otázkou, zda v řízení dochází k průtahům, a to zejména s ohledem na kritéria stanovená v § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, jimiž jsou složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a dosavadní postup soudu. Je podstatné, aby věc nebyla udržována ve stavu připraveném k rozhodnutí po příliš dlouhou dobu (srov. usnesení NSS ze dne 27. 9. 2022, č. j. Aprk 5/2022-79, odst. [6]).

8. Pro posouzení průtahu je důležitý zejména postup samotného krajského soudu. V případě žaloby navrhovatele nejde o žalobu vyžadující přednostní projednání a rozhodnutí dle § 56 s. ř. s., jak tvrdí navrhovatel. Z předloženého spisu krajského soudu nicméně vyplývá, že krajský soud se žalobou navrhovatele zabýval bezprostředně po jejím doručení dne 14. 3. 2025 tomuto soudu a v přiměřené lhůtě činil postupně všechny nezbytné úkony jako poučení účastníků řízení, výzvu žalovanému k předložení správního spisu a zaslání žaloby k vyjádření. Krajský soud od počátku řízení vedeného pod sp. zn. 18 Ad 5/2025 neměl k dispozici úplný správní spis, jelikož jeho část byla součástí spisu v řízení vedeném u stejného soudu pod sp. zn. 19 Ad 37/2024. Tato část byla následně zaslána Nejvyššímu správnímu soudu pro účely kasačního přezkumu rozsudku č. j. 19 Ad 37/2024- 29, u kterého se nachází i v současné době. Přestože lze připustit, že soud po dobu několika měsíců žádné úkony již nečiní, stav řízení, kdy soud vykonal veškeré úkony nutné k tomu, aby mohl rozhodnout v dané věci, která nemá přednostní režim, a stále nerozhodl, není sám o sobě známkou průtahu v řízení. Aprk 7/2025 - 31 pokračování

9. Nejvyšší správní soud dlouhodobě považuje za přiměřenou délku řízení 24 měsíců (srov. usnesení NSS ze dne 22. 11. 2017, č. j. Aprk 24/2017-36, č. 3669/2018 Sb. NSS, odst. [34], ze dne 17. 1. 2018, č. j. Aprk 1/2018-128, odst. [9], nověji již citované usnesení č. j. Aprk 5/2023-112, odst. [11], nebo ze dne 1. 4. 2025, č. j. Aprk 3/2025-72, odst. [10]). Takovou dobu ještě řízení o žalobě navrhovatele (doručené krajskému soudu dne 14. 3. 2025) netrvá. Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že krajský soud se nedopustil žádných průtahů, naopak činil nutné úkony potřebné k tomu, aby se řízení dostalo do stavu, ve kterém je možno vydat rozhodnutí. Nepostupoval v řízení nikterak v rozporu s požadavky spravedlivého procesu, které obecně nevynucují vydání rozhodnutí ihned, jak je to možné, ale pouze brání tomu, aby doba řízení nebyla nepřiměřeně dlouhá.

10. Nejvyšší správní soud tedy nepovažuje návrh na určení lhůty za důvodný, a proto jej podle § 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 174a odst. 8 in fine zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto Nejvyšší správní soud rozhodl, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 174a odst. 9 zákona o soudech a soudcích). V Brně dne 5. prosince 2025 JUDr. Radan Malík předseda senátu