Komp 1/2023

Rubrum

Komp 1/2023-59 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Zdeňka Kühna, Filipa Dienstbiera, Davida Hipšra, Tomáše Langáška, Tomáše Rychlého a Karla Šimky v právní věci žalobce: Mgr. R. S., , zast. advokátem JUDr. Václavem Veselým, Gutova 3297/4, Praha 10, proti žalovaným: 1) Ministerstvo zdravotnictví, Palackého náměstí 375/4, Praha 2, 2) Revizní komise Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, Orlická 2020/4, Praha 3, 3) ministr zdravotnictví, Palackého náměstí 375/4, Praha 2, 4) ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, Orlická 2020/4, Praha 3, ve sporu o příslušnost vést přezkumné řízení o rozhodnutí Revizní komise Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR o odvolání ze dne 14. 12. 2022, čj. VZP-22-05628039-D4GE (záporný kompetenční spor), takto:

Výrok

I. Žaloba s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobce se u Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) domáhal mimořádné úhrady zdravotní služby jinak ze zdravotního pojištění nehrazené - přeočkování proti pertusi (§ 16 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění). VZP jeho žádost zamítla. Revizní komise VZP následně rozhodnutím ze dne 14. 12. 2022 zamítla žalobcovo odvolání.

2. Dne 3. 1. 2023 podal žalobce k ministerstvu zdravotnictví i VZP podnět k provedení přezkumného řízení, kterým se domáhal zahájení přezkumného řízení podle § 94 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, jehož předmětem měl být přezkum rozhodnutí Revizní komise VZP o žalobcově odvolání. Ministerstvo žalobci přípisem ze dne 26. 1. 2023 sdělilo, že přezkumné řízení nezahájí, neboť není nadřízeným správním orgánem VZP, a k řízení tedy není příslušné. Dále žalobci sdělilo, že v úvahu přichází pouze postup podle § 95 odst. 2 správního řádu - tedy autoremedurní přezkumné řízení vedené VZP. Toto sdělení zaslalo ministerstvo rovněž VZP. Komp 1/2023

3. VZP přípisem ze dne 16. 3. 2023 sdělila žalobci, že obdržela přípis od ministerstva, k přezkumnému řízení podle § 95 odst. 2 správního řádu neshledala podmínky, a protože podle ministerstva není žádný nadřízený správní orgán, který by byl příslušný k vedení přezkumného řízení, je tímto řízení ukončeno.

II. Kompetenční žaloba, vyjádření ministerstva a VZP Kompetenční žaloba

4. Žalobce podal k Nejvyššímu správnímu soudu návrh označený jako kompetenční žaloba podle § 97 a násl. s. ř. s. Převážná část argumentace v žalobě směřuje k tomu, že ministerstvo je nadřízený správní orgán Revizní komise VZP, proto je podle § 94 a násl. správního řádu příslušné k provedení přezkumného řízení o rozhodnutí revizní komise o odvolání. Tento závěr žalobce opírá především o přiložené usnesení Revizní komise VZP, kterým revizní komise v jiné žalobcově věci rozhodovala o podjatosti svých členů a které obsahuje poučení o tom, že žalobce může podat odvolání k ministerstvu. Ministerstvo je podle kompetenčního zákona (zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky) navíc ústředním orgánem státní správy pro zdravotní služby a zdravotní pojištění, i proto je příslušné k přezkumnému řízení. Alternativně žalobce nabídl, že nadřízeným správním orgánem Revizní komise by mohl být i dvoučlenný kolektivní orgán složený z ředitele VZP a ministra zdravotnictví. Tuto úvahu žalobce opřel o § 20 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění, podle kterého členy revizní komise pojišťovny jmenuje právě její ředitel a ministr zdravotnictví. Vyjádření ministerstva zdravotnictví

5. Ministerstvo i nadále setrvává na svém závěru, že není příslušné k provedení přezkumného řízení. Postavení ministerstva jako nadřízeného správního orgánu Revizní komise VZP nelze odvozovat od toho, že ministerstvo je ústředním orgánem státní správy pro zdravotní služby a zdravotní pojištění. V případě zdravotních pojišťoven jde o výkon decentralizované veřejné správy, který byl VZP svěřen zákonem č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky. Ministerstvo může do činnosti VZP zasahovat pouze v případech, kdy tak výslovně stanoví zákon. Závěrem svého vyjádření ministerstvo odkázalo na rozsudek ze dne 14. 5. 2020, čj. 6 Ads 58/2020-47, ve kterém NSS upozornil na autonomii zdravotních pojišťoven a z toho vyplývající nemožnost zásahů státních orgánů do jejich činnosti při nedostatku zákonného zmocnění. Vyjádření VZP

6. VZP předně uvedla, že na zahájení přezkumného řízení není právní nárok, kompetenční žaloba je tedy nepřípustná a soud by jí měl odmítnout. Pokud by však soud kompetenční žalobu věcně projednal, je ministerstvo zdravotnictví nadřízeným správním orgánem, a tudíž má i příslušnost k provedení přezkumného řízení. Zde VZP upozornila na změnu procesní úpravy rozhodování zdravotních pojišťoven účinnou od 1. 1. 2022, podle Komp 1/2023-60 pokračování které zdravotní pojišťovny již rozhodují o nárocích pojištěnců ve správním řízení. Pokud tedy zákon o veřejném zdravotním pojištění neobsahuje speciální úpravu, použije se správní řád a ministerstvo je nadřízeným správním orgánem VZP dle § 178 správního řádu, protože vykonává dozor nad činností zdravotních pojišťoven, navíc ministerstvo významně zasahuje do rozhodování o nárocích pojištěnců, což vyplývá i z toho, že v Revizní komisi VZP je jeden člen jmenován ministrem zdravotnictví. Pokud by soud dospěl k závěru, že ministerstvo není nadřízený správní orgán, není zde podle VZP jiný správní orgán, který by byl příslušný k přezkumnému řízení.

7. Ministr zdravotnictví a ředitel VZP se k žalobě nevyjádřili.

III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu

8. Soud musel nejprve zvážit, zda jde o kompetenční spor ve smyslu § 97 s. ř. s. Ten je vymezen třemi prvky (předpoklady), které musí být naplněny současně. Zaprvé zde musí být vedeno řízení, v němž se rozhoduje o právech a povinnostech fyzických nebo právnických osob. Zadruhé, alespoň dva správní orgány si buď osobují pravomoc o věci rozhodnout (o tomtéž právu nebo povinnosti téhož účastníka řízení před správním orgánem – kladný kompetenční spor), nebo naopak popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí ve věci (záporný kompetenční spor). Zatřetí těmito správními orgány musí být subjekty vymezené v § 97 odst. 1 s. ř. s, a to pouze v tam uvedených kombinacích (usnesení NSS ze dne 29. 3. 2013, čj. Komp 3/2012-49, bod 5).

9. První a druhý předpoklad je v nynější věci splněn. Ohledně první podmínky soud již dospěl k závěru, že kompetenční žalobu je možné podat i ve spojení s přezkumným řízením (rozsudek ze dne 26. 6. 2018, čj. Komp 2/2016-21, č. 3777/2018 Sb. NSS, bod 18). Rovněž zde jsou dva správní orgány, které popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí ve věci – ministerstvo a VZP.

10. Není však dán třetí předpoklad, podle kterého se musí jednat o subjekty vymezené v § 97 odst. 1 s. ř. s., a to pouze v tam uvedených kombinacích. Kompetenční žalobu lze tedy podat pouze v případě kompetenčního sporu mezi (a) správním úřadem a orgánem územní, zájmové nebo profesní samosprávy; (b) orgány územní, zájmové nebo profesní samosprávy navzájem, nebo (c) ústředními správními úřady navzájem.

11. V nynější věci je kompetenční spor mezi ministerstvem zdravotnictví a VZP. Již na první pohled je zřejmé, že ministerstvo ani VZP nejsou orgán územní, zájmové nebo profesní samosprávy, tudíž nelze uvažovat o variantách (a) a (b). Zbývá tedy varianta (c), ve které kompetenční spor je mezi ústředními správními úřady navzájem.

12. Ústřední správní úřad je podle ustálené judikatury jen takový správní úřad (orgán), který je výslovně jako ústřední správní úřad nebo ústřední orgán státní správy uveden v zákoně č. 2/1969 Sb. nebo jiném zvláštním zákoně (k tomu srov. již usnesení ze dne 27. 5. 2003, čj. Komp 1/2003-27, č. 10/2003 Sb. NSS, či usnesení ze dne 23. 7. 2004, Komp 1/2023 čj. Komp 1/2004-70, č. 339/2004 Sb. NSS, z novějších rozhodnutí například rozsudek ze dne 22. 6. 2021, čj. Komp 2/2020-44, č. 4230/2021 Sb. NSS, bod 28).

13. Ministerstvo zdravotnictví takovým ústředním správním úřadem skutečně je (§ 1 ve spojení s § 10 zákona č. 2/1969 Sb.). Všeobecná zdravotní pojišťovna však nikoli (§ 1 a 2 zákona a contrario, podobně již usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 5. 1995, čj. 7 A 68/95-4, Soudní judikatura ve věcech správních č. 810/2001).

14. Protože není dán třetí předpoklad kompetenčního sporu podle § 97 s. ř. s., žaloba je nepřípustná a soud ji proto odmítl [§ 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 99 písm. a) s. ř. s.].

15. Lze dodat, že žalovaní 3) a 4) (ministr zdravotnictví a ředitel VZP) zjevně nemohou být stranami kompetenčního sporu (srov. k tomu např. rozsudek ze dne 10. 7. 2018, čj. Komp 3/2017-34, č. 3774/2018 Sb. NSS, body 20 až 22).

IV. Náklady řízení

16. Soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení o kompetenční žalobě toto právo účastníci nemají (§ 101 s. ř. s.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 15. června 2023 Jitka Zavřelová předsedkyně senátu