Konf 16/2019

Rubrum

Konf 16/2019-9 USNESENÍ Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Romana Fialy, Mgr. Ing. Radovana Havelce, JUDr. Michala Mazance a JUDr. Tomáše Rychlého, Ph.D. rozhodl o návrhu senátu 29 A Krajského soudu v Brně na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi tímto senátem a senátem 35 C Krajského soudu v Brně a dalších účastníků sporu vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 A 168/2018, o žalobě proti rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne 22. 8. 2018, čj. SPU 327574/2018, a ze dne 22. 8. 2018, čj. SPU 327582/2018, a rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro Jihomoravský kraj ze dne 21. 5. 2018, čj. SPU 240139/2018, a ze dne 22. 5. 2018, čj. SPU 244125/2018: žalobkyně Rytířský řád Křížovníků s červenou hvězdou, IČO 00408026, se sídlem v Praze 1, Platnéřská 191/4, zastoupené JUDr. Ing. Jiřím Davidem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, Kaprova 40/12, a žalovaný Státní pozemkový úřad, IČO 1312774, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, takto:

Výrok

P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 A 168/2018, ve věci žaloby proti rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne 22. 8. 2018, čj. SPU 327574/2018, a ze dne 22. 8. 2018, čj. SPU 327582/2018, a rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro Jihomoravský kraj ze dne 21. 5. 2018, čj. SPU 240139/2018, a ze dne 22. 5. 2018, čj. SPU 244125/2018, j e soud v občanském soudním řízení.

Odůvodnění

1. Návrhem doručeným dne 1. 7. 2019 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále „zákon o některých kompetenčních sporech“), se senát 29 A Krajského soudu v Brně (dále též „správní senát“) domáhal, aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc podle § 1 odst. 1 písm. b) zákona o některých kompetenčních sporech. Spor vznikl mezi tímto senátem na straně jedné a senátem 35 C Krajského soudu v Brně (dále též „civilní senát“) na straně druhé ve věci žaloby vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 A 168/2018 týkající se vydání zemědělských nemovitostí v řízení podle § 9 odst. 6 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém Konf 16/2019-10 vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi).

2. Z předloženého spisu vyplynuly následující skutečnosti:

3. Státní pozemkový úřad rozhodnutím ze dne 22. 8. 2018, čj. SPU 327574/2018, zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro Jihomoravský kraj ze dne 21. 5. 2018, čj. SPU 240139/2018, a napadené rozhodnutí potvrdil. Shodně Státní pozemkový úřad rozhodnutím ze dne 22. 8. 2018, čj. SPU 327582/2018, rozhodl o odvolání proti rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro Jihomoravský kraj ze dne 22. 5. 2018, čj. SPU 244125/2018. Napadenými rozhodnutími Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro Jihomoravský kraj bylo v řízení podle § 9 odst. 6 zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi rozhodnuto o zamítnutí návrhů žalobkyně na vydání v rozhodnutí blíže specifikovaných zemědělských nemovitostí v k. ú. Mašovice u Znojma. Z odůvodnění jeho rozhodnutí vyplývá, že důvodem pro zamítnutí návrhů žalobkyně ve smyslu § 51 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád byla skutečnost, že se na základě shromážděných podkladů pro rozhodnutí nepodařilo správnímu orgánu prokázat, které pozemky za restitučně nárokované pozemky vlastník obdržel v rámci scelovacího řízení náhradou.

4. Rozhodnutí Státního pozemkového úřadu napadla žalobkyně žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně, v níž namítá nezákonnost napadených rozhodnutí, neboť dle jejího názoru žalovaný i správní orgán prvního stupně rozhodnutím o nevydání restitučně nárokovaných pozemků postupovali v rozporu s § 1 a § 18 odst. 2, odst. 4 a odst. 8 zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, respektive i se zákonem č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

5. Předseda civilního senátu 35 C Krajského soudu v Brně svým přípisem ze dne 3. 10. 2018 dal kanceláři soudu pokyn, aby předmětná žaloba nebyla v rejstříku evidována jako žaloba náležející do civilního úseku, nýbrž byla předána do úseku správního soudnictví. Pokyn odůvodnil tím, že v případě napadeného rozhodnutí žalovaného, ani rozhodnutí správního orgánu prvního stupně se nejedná o rozhodnutí v režimu § 9 odst. 6 zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, když nebylo rozhodováno o meritu věci, pročež je vyloučena aplikace § 9 odst. 10 citovaného zákona umožňující napadnout rozhodnutí žalovaného žalobou v řízení podle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.

6. Předsedkyně správního senátu 29 A Krajského soudu v Brně (dále též „navrhovatelka“) podala zvláštnímu senátu návrh na řešení kompetenčního sporu, v němž uvedla, že přestože správní orgán s odkazem na § 51 odst. 3 správního řádu uvádí, že „zvolil popsanou formu rozhodnutí dle správního řádu“ s ohledem na naznačovanou mezeru v zákoně 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi „spočívající v absenci úpravy výrokového potenciálu správního orgánu použitelného na tuto situaci, senát správního soudu má za to, že i v tomto případě se jedná Konf 16/2019-11 o meritorní rozhodnutí správních orgánů ve smyslu § 9 odst. 6 zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, založených na věcném posouzení důvodnosti žalobkyní podaných návrhů, a jako taková jsou ve smyslu § 9 odst. 10 téhož zákona soudně přezkoumatelná v řízení podle části páté občanského soudního řádu, přičemž k řízení je v prvním stupni příslušný krajský soud.“ Navrhovatelka rovněž analogicky odkázala na rozhodovací činnost zvláštního senátu k zákonu č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, reprezentovanou usnesením ze dne 5. 8. 2010, čj. Konf 64/2009-7, kde zvláštní senát ve vztahu k meritornímu rozhodnutí o schválení dohody o vydání nemovitosti ve smyslu § 9 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb. dovodil, že pro řízení o žalobě proti takovému rozhodnutí je příslušný rozhodnout soud v občanském soudním řízení. Obdobný názor pak zvláštní senát podle navrhovatelky přijal v usnesení ze dne 22. 6. 2004, čj. Konf 123/2003-7, ve vztahu k rozhodování žalob brojících proti rozhodnutí dle § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb. Věcnou příslušnost soudů v režimu správního soudnictví ve vztahu k citovanému zákonu zvláštní senát podle navrhovatelky dovodil pouze toliko u přezkumu procesních rozhodnutí, jako tomu bylo například v usnesení ze dne 21. 9. 2011, čj. Konf 65/2010-21. Navrhovatelka (respektive správní senát) proto navrhla, aby zvláštní senát rozhodl o věcné příslušnosti tak, že žaloba směřující proti rozhodnutí pozemkového úřadu o návrhu na vydání zemědělské nemovitosti ve smyslu § 9 odst. 6 zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, na jehož základě byl takový návrh zamítnut, je v souladu s § 9 odst. 10 téhož zákona projednatelná v řízení podle části páté občanského soudního řádu, přičemž v prvním stupni je příslušným k rozhodnutí krajský soud.

7. Při řešení vzniklého sporu o věcnou příslušnost mezi senátem 29 A Krajského soudu v Brně, rozhodujícím ve správním soudnictví, na straně jedné, a senátem 35 C Krajského soudu v Brně, rozhodujícím v občanském soudním řízení podle části páté občanského soudního řádu, na straně druhé, se zvláštní senát řídil následující úvahou.

8. V posuzovaném řízení civilní senát Krajského soudu v Brně popřel svou pravomoc rozhodnout v občanském soudním řízení tím, že předal věc bez procesního rozhodování přímo podle rozvrhu práce správnímu senátu Krajského soudu v Brně, a tento správní senát Krajského soudu v Brně po postoupení věci rovněž svou pravomoc rozhodnout věc ve správním soudnictví popřel v návrhu na zahájení řízení o kompetenčním sporu (srov. usnesení zvláštního senátu ze dne 21. 5. 2008, čj. Konf 34/2007-15). Ve věci se proto jedná o negativní (záporný) kompetenční spor, k jehož projednání a rozhodnutí je povolán zvláštní senát zákonem o některých kompetenčních sporech.

9. V dané věci je sporná otázka, zda v případě, kdy správní orgán, který má pravomoc rozhodnout věc soukromého práva, zamítl návrhy žalobkyně na vydání zemědělských nemovitostí podle § 51 odst. 3 správního řádu, je k přezkumu takového rozhodnutí příslušný soud ve správním soudnictví či soud v občanském soudním řízení dle části páté občanského soudního řádu.

10. Zvláštní senát se již v minulosti vyslovil k otázce, které větvi soudnictví náleží poskytnutí ochrany v případech, kdy se správní orgán, který má pravomoc rozhodnout věc soukromého práva, odmítne věcí zabývat (kupř. zastaví řízení). V usnesení ze dne 20. 9. 2007, čj. Konf 22/2006-8, vyložil, že § 244 o. s. ř. je základním obecným ustanovením, Konf 16/2019-12 které určuje podmínky, za nichž může být věc projednána na návrh v občanském soudním řízení. Jde o případy, v nichž: 1. správní orgán rozhodl podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá z občanskoprávních, pracovních, rodinných a z obchodních vztahů, a 2. rozhodnutí správního orgánu nabylo právní moci.

11. Zvláštní senát se v citovaném usnesení zabýval výkladem pojmu „rozhodnutí o sporu nebo o jiné právní věci vyplývající ze soukromoprávních vztahů“, přičemž svou pozornost upínal zejména k situaci, kdy správní orgán z procesních důvodů zastaví řízení ve věci, která před něj patří a záležitostí se věcně vůbec nezabývá (v tehdy posuzované věci správní orgán zastavil řízení pro neodstranění nedostatků návrhu); zvláštní senát vyložil, že „k tomu, aby si soud za takových okolností mohl předsevzít rozhodnutí věci in merito, by chyběla podmínka vymezená v § 244 o. s. ř., tj. že správní orgán o sporu (in merito) již rozhodl.… Zvláštní senát proto za správný považuje závěr, že pravomoc soudu v občanském soudním řízení bude založena až tehdy, kdy správní orgán rozhodne věcně o sporu nebo o jiné právní věci vyplývající ze soukromoprávních vztahů, tj. zjistí, co je právem, nebo toto právo založí.“

12. Jestliže se tedy správní orgán odmítne věcí zabývat, náleží přezkum takového správního aktu soudům ve správním soudnictví. Pravomoc soudů v občanském soudním řízení bude založena až pro situaci, kdy správní orgán o sporu (in merito) již rozhodl.

13. Podle § 51 odst. 3 správního řádu, je-li v souladu s požadavky § 3 zjištěna skutečnost, která znemožňuje žádosti vyhovět, neprovádí správní orgán další dokazování a žádost zamítne.

14. Správní úřad neprovádí dokazování tehdy, pokud v souladu se zásadou materiální pravdy existuje zjištěná skutečnost, která sama o sobě brání kladnému vyhovění žádosti. V takovém případě správní úřad žádost svým rozhodnutím zamítne. Typickým případem je situace, kdy žadatel nesplňuje podmínky stanovené zákonem. Provádění dokazování by pak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Správní úřad je přitom povinen jako první zjišťovat a prokazovat existenci takových skutečností, které v daném kontextu umožní žádost zamítnout bez provedení dokazování, které by zatěžovalo správní úřad i účastníky řízení (ONDRUŠ, Radek. Správní řád: nový zákon s důvodovou zprávou a poznámkami. Praha: Linde, 2005, s. 185-186).

15. Podle § 51 odst. 3 správního řádu se vydává rozhodnutí ve věci (meritorní) ve smyslu § 76 odst. 1 správního řádu, jímž se žádost z obsahových důvodů zamítá. Takové negativní rozhodnutí nicméně nevytváří ve smyslu § 48 odst. 2 správního řádu překážku věci pravomocně rozhodnuté, neboť zamítavým rozhodnutím se nepřiznává právo ani neukládá povinnost (srov. VEDRAL, J. Správní řád: komentář. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Bova Polygon, 2012, s. 522-523; shodně JEMELKA, L. a kol. Správní řád: komentář. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016).

16. Je tedy zřejmé, že rozhodnutími v nyní projednávané věci, jimiž správní orgán zamítl návrhy na vydání zemědělských nemovitostí podle § 51 odst. 3 správního řádu, byla Konf 16/2019-13 řízení ve věci meritorně skončena, ač jimi nedošlo k založení, změně ani zrušení práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo prohlášení, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá (k tomu srov. § 67 správního řádu). Podmínka § 244 odst. 1 o. s. ř. pro založení pravomoci soudu rozhodujícího v občanském soudním řízení podle části páté občanského soudního řádu tedy byla splněna.

17. Podle § 9 odst. 6 věta první zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, nedojde-li mezi oprávněnou osobou a povinnou osobou k uzavření dohody o vydání zemědělské nemovitosti, rozhodne na základě návrhu oprávněné osoby o vydání zemědělské nemovitosti pozemkový úřad; návrh lze podat do 6 měsíců po uplynutí lhůty podle odstavce 2.

18. Zvláštní senát tedy nesdílí názor předsedy senátu 35 C Krajského soudu v Brně v tom, že by napadeným rozhodnutím nebylo rozhodnuto ve věci meritorně. Jestliže navíc § 9 odst. 10 zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi svěřuje civilnímu soudu pravomoc věc projednat podle části páté občanského soudního řádu poté, co byla projednána pozemkovým úřadem, který rozhodl o návrhu na vydání zemědělské usedlosti (v daném případě zamítavě), je třeba za takové rozhodnutí o návrhu na vydání zemědělské usedlosti považovat i rozhodnutí, kterým byla žádost zamítnuta postupem podle § 51 odst. 3 správního řádu. I takové rozhodnutí je totiž rozhodnutím o návrhu podle § 9 odst. 6 zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

19. Z vyložených důvodů zvláštní senát rozhodl, že příslušným rozhodnout je soud v občanském soudním řízení (§ 5 odst. 1 zákona o některých kompetenčních sporech).

20. Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle § 5 odst. 5 zákona o rozhodování některých kompetenčních sporů závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány [§ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále bude tedy civilní senát 35 C Krajského soudu v Brně pokračovat v řízení o podané žalobě. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 28. listopadu 2019 JUDr. Pavel Simon předseda zvláštního senátu