Konf 3/2019

Rubrum

Konf 3/2019-16 USNESENÍ Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Romana Fialy, Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Pavla Simona a JUDr. Marie Žiškové, rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem Sokolovská 219, Praha 9, na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a Okresním soudem v Opavě, a dalších účastníků sporu vedeného u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 10 C 261/2018, o zaplacení 3352,55 Kč s příslušenstvím: žalobkyně O2 Czech Republic a. s., IČ 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, Praha 4, a žalovaný M. L., takto:

Výrok

I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 10 C 261/2018, o zaplacení poplatků za služby obsahu v celkové výši 3196,55 Kč s příslušenstvím, j e s o u d .

II. Usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 23. 11. 2018, čj. 10 C 261/2018-22, s e v rozsahu výroku I. z r u š u j e .

III. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 10 C 261/2018, o zaplacení poplatku za aktivaci čísla v celkové výši 99 Kč s příslušenstvím, j e s p r á v n í o r g á n .

Odůvodnění

1. Návrhem doručeným 21. 2. 2019 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále „zákon o některých kompetenčních sporech“), se Český telekomunikační úřad domáhal, aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona o některých kompetenčních sporech. Spor vznikl mezi ním a Okresním soudem v Opavě ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 10 C 261/2018 o zaplacení 3352,55 Kč s příslušenstvím.

2. Z předloženého spisu vyplynuly následující skutečnosti:

3. Žalobkyně poskytovala žalovanému telekomunikační služby na základě smlouvy o O2 mobilních hlasových službách z 3. 5. 2015. Vzájemná práva a povinnosti smluvních stran se řídily smlouvou, Všeobecnými podmínkami poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací žalobkyně a ceníkem žalobkyně. Konf 3/2019-17

4. Žalovaný měl za období od 1. 5. 2015 do 31. 7. 2015 uhradit poplatek za aktivaci čísla, cenu za volání na informační služby, cenu za volání na linku 1188 a poplatek za tištěné vyúčtování.

5. Jelikož žalovaný nezaplatil za poskytnuté služby, obrátila se žalobkyně na soud. Návrhem podaným u Okresního soudu v Opavě se domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit 3352,55 Kč s příslušenstvím a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení.

6. Okresní soud v Opavě usnesením čj. 10 C 261/2018-22 řízení zastavil (výrok I.) s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu (výrok II.) a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Uvedl, že již z žalobního návrhu je patrné, že předmět řízení tvoří nedoplatky za volání na informační službu 1188 a s tím související náklady, což představuje spor mezi operátorem a jeho zákazníkem.

7. Český telekomunikační úřad (dále „navrhovatel“) s postupem soudu nesouhlasil a podal zvláštnímu senátu návrh na řešení negativního kompetenčního sporu. Uvedl, že odmítá svou kompetenci k rozhodnutí sporu o částku, která byla vyúčtovaná jako aktivační poplatek a cena za volání na informační linky. Pravomoc navrhovatele je totiž dána v případě kumulativního splnění osobní a věcné podmínky; navrhovatel namítá nesplnění druhé z nich. Aktivační poplatek a cena za volání na informační linky nejsou službami elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích, neboť vůbec nespočívají v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, ani není telekomunikační a přenosovou službou v sítích. Navrhovatel uznal svou pravomoc ve sporu o úhradu poplatku za tištěné vyúčtování.

8. Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním orgánem a soudem se zvláštní senát řídil následující úvahou:

9. Podle § 1 odst. 2 zákona o některých kompetenčních sporech je negativním kompetenčním sporem ten, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků. V nyní rozhodované věci popřel svou pravomoc Okresní soud v Opavě i navrhovatel, jedná se proto o negativní kompetenční spor, k jehož projednání je příslušný zvláštní senát podle zákona o některých kompetenčních sporech.

10. Zvláštní senát v usnesení čj. Konf 38/2009-12 vysvětlil, že k tomu, aby mohl navrhovatel rozhodovat účastnické spory, musí být podle § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích naplněn osobní a věcný předpoklad. Osobní předpoklad založení pravomoci navrhovatele se naplní, vznikne-li spor mezi osobou vykonávající komunikační činnost podle § 7 zákona o elektronických komunikacích a účastníkem, popřípadě uživatelem, na straně druhé. Druhou nezbytnou podmínkou je pak věcný předpoklad, tedy povaha sporu; tato podmínka je dle § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích splněna tehdy, „pokud se spor týká povinnosti uložených tímto zákonem nebo na jeho základě.“

11. Z výpisů z databáze navrhovatele a z obchodního rejstříku je zřejmé, že žalobkyně je osobou vykonávající komunikační činnost; osoba žalovaného naplňuje charakteristiku účastníka podle § 2 písm. a) zákona o elektronických komunikacích. Konf 3/2019-18

12. Spornou je povaha sporu mezi těmito osobami, pokud jde o pohledávku žalobkyně, která představuje poplatek za aktivaci čísla a cenu za volání na informační linky, včetně linky 1188. Navrhovatel namítl, že o takovém předmětu sporu není oprávněn rozhodovat, neboť se nejedná o službu elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích.

13. Problematikou služeb označovaných v praxi jako „informační linky“ či „barevné linky“ se v minulosti zvláštní senát již zabýval (viz například usnesení čj. Konf 32/2017-12 a čj. Konf 21/2014-13). Z judikatury se podává, že principem takto nabízených služeb není samotné poskytování služeb elektronických komunikací. Jedná se o poskytování tzv. „služeb obsahu“, které neposkytuje poskytovatel komunikačních služeb, ale pouze umožňuje jejich využití prostřednictvím své sítě. Informační linkou 1188 se zvláštní senát také zabýval a shledal, že se rovněž jedná o „službu obsahu“, přestože ji může poskytovat i samotný operátor (viz usnesení zvláštního senátu čj. Konf 12/2018-12).

14. Co se poplatku za aktivaci čísla týče, pak je třeba uvést, že aktivace sice nespočívá zcela ani převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích, současně ale poskytovatel (žalobkyně) aktivací neposkytuje účastníkovi (žalovanému) žádnou službu navíc. Jedná se o připojení k službám, které musí poskytovatel provést, jinak účastník služby elektronických komunikací nemůže užívat.

15. Byť samotná aktivace nepředstavuje poskytování služeb elektronických komunikací, je na jejich poskytování úzce navázána, neboť bezprostředně předchází poskytování služeb elektronických komunikací a sama o sobě bez nich nemá smysl. Nejedná se tedy o žádný další vedlejší smluvní vztah mezi poskytovatelem a účastníkem, naopak je zde úzká souvislost s plněním smluvních závazků ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací.

16. Zvláštní senát v usnesení čj. Konf 27/2018-13 v obdobné věci týkající se suspendačního poplatku, tedy poplatku za odpojení od služby, přiřknul pravomoc navrhovateli. Pokud spor o poplatek za odpojení služby rozhoduje navrhovatel, přestože nepředstavuje poskytování služeb elektronických komunikací, měl by rovněž rozhodovat ve sporech o poplatek za připojení ke službě.

17. Zvláštní senát upozorňuje, že úhradu za aktivaci je třeba odlišit od úhrady ceny, na niž vznikl žalobci nárok v důsledku dodání a montáže telekomunikačního zařízení. K projednání a rozhodnutí sporu o později zmíněnou úhradu je příslušný soud (viz usnesení zvláštního senátu čj. Konf 124/2003-5). Rovněž je třeba aktivační poplatek odlišit od servisního poplatku, který pokrývá náklady na provoz, administraci, technické zajištění a zákaznický servis. Zvláštní senát v usnesení čj. Konf 4/2015-29 uvedl, že „nepovažuje servisní poplatek za poplatek za poskytování služeb spočívající zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací či přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání, nýbrž za poplatek založený běžným soukromoprávním vztahem.“ Pravomoc rozhodovat o servisních poplatcích mají tedy soudy.

18. Z uvedených důvodů je k rozhodnutí o věci v rozsahu zaplacení částky 3196,55 Kč dána pravomoc soudu (výrok I.). Zvláštní senát podle § 5 odst. 3 zákona o některých kompetenčních sporech zruší rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání Konf 3/2019-19 rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci. Zvláštní senát proto částečně zrušil usnesení Okresního soudu v Opavě čj. 10 C 261/2018-22 a odstranil tak překážku věci rozhodnuté (výrok II.). Český telekomunikační úřad bude dále pokračovat v řízení vedeném dosud u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 10 C 261/2018 o zaplacení 99 Kč s příslušenstvím, jakož i o zaplacení 57 Kč (za tištěné vyúčtování), které navrhovatel neučinil předmětem kompetenčního sporu.

19. Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle § 5 odst. 5 zákona o některých kompetenčních sporech závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány [§ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 20. března 2019 JUDr. Michal Mazanec předseda zvláštního senátu