Konf 89/2011
č. j. Konf 89/2011-11
V PLATNOSTICitované zákony (7)
Rubrum
Konf 89/2011 - 11 USNESENÍ Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Marie Žiškové, JUDr. Romana Fialy, JUDr. Michala Mazance, JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Milady Tomkové, rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219 (adresa pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025), na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a Obvodním soudem pro Prahu 10, a dalších účastníků sporu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 22 EC 5/2010, ve věci návrhu na zaplacení částky 22 523 Kč: žalobkyně: Vodafone Czech Republic, a. s., IČ 25788001, se sídlem v Praze 10, Vinohradská 167, a žalovaného: D. B., takto:
Výrok
Návrh s e o d m í t á .
Odůvodnění
Podáním doručeným dne 10. 10. 2011 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, navrhl Český telekomunikační úřad tomuto senátu rozhodnutí sporu o pravomoc podle ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 131/2002 Sb., který vznikl mezi ním a Obvodním soudem pro Prahu 10 ve věci návrhu na zaplacení částky 22 523 Kč. Ze spisu vyplynuly tyto skutečnosti: Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 21. 3. 2006 smlouvu o poskytování telekomunikačních služeb Vodafone, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky pro poskytování služeb elektronických komunikací sítě Vodafone (dále též „Všeobecné podmínky“). Vedle účastnické smlouvy uzavřel žalovaný s žalobkyní samostatné kupní smlouvy, jejichž předmětem byl prodej telefonních přístrojů typu Motorola L7 Black, Nokia 6111 a Nokia 6111 za podmíněně zvýhodněné kupní ceny s podmínkou, že žalovaný je povinen aktivovat předmětné SIM karty a od té chvíle řádně užívat zvolený tarif po dobu minimálně 6 měsíců. Na základě účastnické smlouvy poskytovala žalobkyně žalovanému telekomunikační služby, za něž byl žalovaný povinen řádně platit cenu stanovenou v platném ceníku služeb žalobkyně. Žalovaný neuhradil do data splatnosti vyúčtování za telekomunikační služby, čímž porušil povinnost podle účastnické smlouvy a Všeobecných podmínek. Žalobkyně tak byla oprávněna doúčtovat mu doplatek kupní ceny za telefonní přístroje v celkové výši 22 523 Kč. Konf 89/2011 - 12 Žalovaný doplatek kupních cen ve stanovené lhůtě neuhradil, proto se po něm žalobkyně návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 12. 1. 2010 domáhala zaplacení částky 22 523 Kč v souladu s příslušnou kupní smlouvou. Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne 24. 3. 2011, čj. 22 EC 5/2010 - 21, řízení o zaplacení částky 23 523 Kč zastavil s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu. V odůvodnění uvedl, že ustanovení § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále též „zákon o elektronických komunikacích“), stanovilo pravomoc k projednání a rozhodnutí nároku žalobkyně jinému orgánu než soudu; tím je Český telekomunikační úřad. V projednávaném případě má být žalovanému uložena (sekundární) povinnost zaplatit částku 22 523 Kč, která vznikla v důsledku porušení (nesplnění) povinnosti řádně uhradit cenu telekomunikačních služeb. Řízení se tedy i v tomto případě týká porušení povinnosti vyplývající ze zákona o elektronických komunikacích. Podle soudu se jedná o spor z titulu dlužné smluvní pokuty, jejíž výše odpovídá rozdílu mezi zvýhodněnou a plnou cenou zakoupeného telefonního přístroje; k tomu soud odkázal na usnesení zvláštního senátu ze dne 9. 9. 2008, čj. Konf 27/2008 - 7. Výrok o zastavení řízení a postoupení věci odůvodnil odkazem na ustanovení § 104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“). Proti výše uvedenému usnesení brojila žalobkyně odvoláním ze dne 12. 5. 2011. Namítala, že v daném případě nejde o spor ze smlouvy o poskytování telekomunikačních služeb, o němž by rozhodoval Český telekomunikační úřad, ale že se jedná o spor z kupní smlouvy, o němž má rozhodovat soud. Nárok na zaplacení požadovaného rozdílu mezi plnou cenou a zvýhodněnou kupní cenou mobilního telefonu nevyplývá z poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích; jedná se o běžný soukromoprávní vztah z kupní smlouvy. K rozhodnutí projednávané věci je tedy příslušný soud. Ze shora uvedených důvodů žalobkyně navrhla, aby Městský soud v Praze napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. O podaném odvolání dosud nebylo rozhodnuto. Obvodní soud nicméně po podání odvolání nepostupoval podle § 210 o. s. ř., tj. nedoručil podané odvolání účastníkům řízení a věc nepředložil k rozhodnutí Městskému soudu v Praze. V rozporu se zákonem, pominuv podané odvolání, obvodní soud vyznačil právní moc usnesení o zastavení řízení ke dni 2. 8. 2011, a následně věc postoupil Českému telekomunikačnímu úřadu. Český telekomunikační úřad podal zvláštnímu senátu návrh k rozhodnutí negativního kompetenčního sporu. Uvedl, že jeho pravomoc je dána pouze v případech sporů o otázkách souvisejících se samotným poskytováním služeb elektronických komunikací, eventuálně o ujednáních na ně úzce navazujících; nárok z titulu doplatku ceny podle kupní smlouvy přitom takovým ujednáním není. Český telekomunikační úřad tedy není příslušným orgánem k rozhodnutí daného sporu týkajícího se nedoplatku kupní ceny ve výši 22 523 Kč, neboť se nejedná o cenu za službu elektronických komunikací. K rozhodování sporu má pravomoc Obvodní soud pro Prahu 10. V této souvislosti navrhovatel odkázal na usnesení zvláštního senátu ze dne 20. 3. 2007, čj. Konf 5/2007 - 6, ze dne 1. 10. 2008, čj. Konf 25/2008 - 5, a ze dne 3. 12. 2008, čj. Konf 97/2008 - 6. Konf 89/2011 - 13 Zvláštní senát se před rozhodnutím ve věci samé zabýval podmínkami, za nichž může věc projednat a o ní rozhodnout. Podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb. se podle tohoto zákona postupuje při kladných nebo záporných kompetenčních sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost (dále jen „pravomoc“) vydat rozhodnutí, jehož stranami jsou a) soudy a orgány moci výkonné územní, zájmové nebo procesní samosprávy, b) soudy v občanském soudním řízení a soudy ve správním soudnictví. Z ustanovení § 1 odst. 2 tohoto zákona pak plyne, že kompetenčním sporem je buď spor, ve kterém si jedna strana osobuje pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků, o níž již druhá strana vydala pravomocné rozhodnutí (pozitivní kompetenční spor), anebo spor, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků (spor negativní). Takto vymezené kompetenční spory projednává a rozhoduje zvláštní senát (srov. § 2 odst. 1 tohoto zákona). Ten pak rozhodne, kdo (tedy která strana kompetenčního sporu) je příslušný vydat rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení (§ 5 odst. 1 téhož zákona). Podle § 3 odst. 2 tohoto zákona návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu je oprávněna podat některá z jeho stran nebo účastník řízení ve věci, v níž se otázka pravomoci vydat rozhodnutí stala spornou. Účastník řízení (v daném případě navrhovatel) se tedy může úspěšně domáhat rozhodnutí zvláštního senátu o kompetenčním sporu jen tehdy, pokud takovýto spor mezi jeho stranami vůbec vznikl. Tak tomu v daném případě není. Z předloženého soudního spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 jednoznačně vyplývá, že v proti usnesení obvodního soudu ze dne 24. 8. 2009, čj. 109 EC 28/2009 - 23, bylo podáno včasné odvolání, o němž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Podání odvolání účastníkem řízení však způsobuje, že rozhodnutí soudu prvního stupně nenabývá právní moci, dokud o odvolání pravomocně nerozhodne odvolací soud (§ 206 odst. 1 o. s. ř.). Citované usnesení o zastavení řízení tak nemohlo nabýt právní moci, nebylo-li dosud pravomocně rozhodnuto o odvolání žalobkyně. Pokud v řízení o návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nebylo dosud pravomocně rozhodnuto o odvolání žalobkyně, nemohla být věc postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu (v souladu s výrokem I. usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10, čj. 22 EC 5/2010 - 21), který by následně mohl podat návrh na zahájení řízení podle zákona č. 131/2002 Sb; kompetenční spor tak doposud nenastal. V takovém případě pak není možné, aby se k dané věci mohl vyjádřit zvláštní senát, neboť neexistují ani strany sporu ani samotný spor o pravomoc. Vzhledem k uvedeným skutečnostem v projednávané věci nejsou splněny podmínky řízení o kompetenčním sporu, proto zvláštní senát návrh Českého telekomunikačního úřadu odmítl [§ 4 zákona č. 131/2002 Sb. a § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. Konf 89/2011 - 14 V Brně 6. prosince 2011 JUDr. Pavel Vrcha předseda zvláštního senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.