Na 201/2023

Rubrum

Na 201/2023-11 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Petry Weissové a soudců JUDr. Faisala Husseiniho a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobců: a) J. T., a b) P. T., proti žalovanému: Katastrální úřad pro Karlovarský kraj, katastrální pracoviště Sokolov, se sídlem Boženy Němcové 1932, Sokolov, v řízení o žalobě proti činnosti žalovaného ve věci vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, takto:

Výrok

I. Žaloba s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Dne 22. 11. 2023 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání, v němž žalobci označili pozemky zapsané v katastru nemovitostí na LV X pro k. ú. X. V souvislosti s tím žalobci popsali některé nepříznivé okolnosti svých životů, přičemž ve spojení s nimi zmínili např. i údajně nezákonný postup soudního exekutora vůči sobě. Především však ohledně vzpomínaných pozemků přiblížili nezákonná jednání žalovaného, která měla spočívat zejména ve vkladu vlastnického práva („provedení převodu“) k nim osobám, které k tomu dle žalobců neměly mít právo, resp. se žalovaný měl dopustit protiprávního postupu tím, že neprovedl vklad vlastnického práva ve prospěch žalobců. K popsaným skutečnostem mělo dojít v návaznosti na rozsudek Okresního soudu v Sokolově ve věci sp. zn. 10 C 187/2011 (popř. v souvislosti s dalšími rozsudky tohoto soudu). Žalobci se tak domáhají, aby Nejvyšší správní soud ve věci „odstranil průtahy“, „bezodkladně jednal a sjednal nápravu,“ pochybení žalovaného „uznal jako chybné a úkony zrušil“, rozhodl o vlastnickém právu tak, aby řízení ve věci sp. zn. 10 C 187/2011 mohlo „řádně proběhnout a pokračovat“, aby využil institutu prominutí zmeškání lhůty a „rozhodl o odvolání ředitele“ žalovaného.

2. I přesto, že žalobci blíže nespecifikovali jimi napadené rozhodnutí žalovaného, jímž měl být povolen vklad vlastnického práva k předmětným pozemkům (k žalobě přiložili pouze rozhodnutí, jímž naopak byl jejich vlastní návrh na vklad zamítnut), je v každém případě zřejmé, že k žalobě vůči takovému rozhodnutí žalovaného nejenže není věcně příslušný Nejvyšší správní soud, ale nejedná se vůbec o věc spadající do pravomoci soudů ve správním soudnictví (viz § 2 s. ř. s.). Rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva je totiž rozhodnutím správního orgánu v soukromoprávní věci, o níž by jinak příslušelo dle § 7 odst. 2 a § 244 odst. 1 o. s. ř. rozhodnout soudům Na 201/2023 v občanském soudním řízení, konkrétně v řízení podle části páté občanského soudního řádu, nicméně možnost podání žaloby dle § 244 a násl. o. s. ř. v tomto případě vylučuje zvláštní právní úprava dle § 18 odst. 4 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), podle něhož „[p]roti rozhodnutí, kterým se vklad povoluje, není přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení, obnova řízení ani žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem“ (důraz doplněn).

3. Možnost obrany toho, kdo se cítí být vkladem do katastru dotčen, umožňuje v takovém případě pouze § 986 občanského zákoníku. O této skutečnosti, stejně jako o skutečnostech souvisejících (problematika poznámky spornosti apod.), byli žalobci informováni v usnesení Nejvyššího správního soudu z 18. 11. 2021, č. j. Na 241/2021-8, na které kasační soud v podrobnostech odkazuje i nyní.

4. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že se žalobci domáhají přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci, o které má zároveň jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení podle části třetí občanského soudního řádu, žalobu dle § 46 odst. 2 s. ř. s. odmítl.

5. Nejvyšší správní soud dodává, že veškeré výhrady směřující proti postupu okresního soudu v občanskoprávním řízení je nutno uplatňovat u tohoto soudu, případně v rámci opravných prostředků u nadřízeného soudu [je přitom z doložených listin zřejmé, že tak přinejmenším ve zmiňovaném řízení sp. zn. 10 C 187/2011 žalobkyně a) činí]. Proti nečinnosti soudu je možné iniciovat postup ve smyslu § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Jelikož z obsahu podání žalobců nevyplývá, že by se jimi uváděná věc jakkoli dotýkala postupu soudů v soudním řízení správním, nemůže v ní Nejvyšší správní soud cokoli činit. To se týká i požadavku na rozhodnutí o návrhu na prominutí zmeškání lhůty a zejména pak na odvolání ředitele žalovaného; tato otázka zcela vystupuje mimo rámec oprávnění, která Nejvyššímu správnímu soudu svěřuje zákon.

6. Jen pro úplnost Nejvyšší správní soud doplňuje, že pokud si žalobci nadále přejí řešit danou věc soudní cestou, mohou využít kvalifikovaných právních služeb advokáta. Nemohou-li si služby advokáta z finančních důvodů dovolit, lze se obrátit na Českou advokátní komoru s žádostí o bezplatné právní poradenství (www.cak.cz). O tom však byla žalobkyně a) opakovaně zdejším soudem taktéž poučena (viz sdělení z 23. 9. 2020, č. j. Na 144/2020-4, a z 25. 9. 2020, č. j. Na 146/2020-6).

7. O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). Pokud žalobci do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podají žalobu k místně příslušnému okresnímu soudu, platí, že občanské soudní řízení o ní je u soudu zahájeno dnem, kdy Nejvyššímu správnímu soudu došla odmítnutá žaloba (§ 82 odst. 3 o. s. ř.). Na 241/2021 - 12 pokračování V Brně dne 8. prosince 2023 Mgr. Petra Weissová předsedkyně senátu