Na 212/2020

Rubrum

Na 212/2020 - 11 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: J. T., proti žalovanému: Městský úřad Příbram, se sídlem Milínská 167, Příbram, v řízení o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků a návrhu na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, takto:

Výrok

I. Žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků s e z a m í t á .

II. Návrh žalobce na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti se zamítá.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí Městského úřadu Příbram ze dne 10. 7. 2019, č. j. DÚ/3894/47276/2019/Nep, kterým byl žalobce shledán vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a za tento přestupek mu byla uložena pokuta ve výši 4 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 6 měsíců. Přestupku se měl žalobce dopustit tím, že dne 13. 4. 2019 řídil vozidlo pod vlivem návykové látky.

2. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 12. 11. 2020, č. j. 56 A 25/2020 – 11, žalobu odmítl jako nepřípustnou podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Dospěl totiž k závěru, že žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem [§ 68 písm. a) s. ř. s.].

3. Dne 29. 12. 2020 Nejvyšší správní soud obdržel podání žalobce, jehož obsahem je žádost o osvobození od soudních poplatků a návrh žalobce na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, kterou hodlá podat proti usnesení krajského soudu ze dne 12. 11. 2020, č. j. 56 A 25/2020 – 11.

4. Podle § 36 odst. 3 s. ř. s. platí, že účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Na 212/2020 Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. Přiznané osvobození se vztahuje i na řízení o kasační stížnosti.

5. Při posouzení, zda jsou splněny zákonné podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků, se zdejší soud předně zabýval otázkou zjevné neúspěšnosti kasační stížnosti.

6. Pojem „zjevně neúspěšný návrh“ obsažený v § 36 odst. 3 s. ř. s. není v tomto zákoně nijak definován, proto Nejvyšší správní soud vymezil ve své judikatuře některé případy, kdy je obsah tohoto pojmu naplněn (viz např. rozsudek ze dne 19. 12. 2007, č. j. 7 Afs 102/2007 - 72). Obecně lze říci, že zjevná neúspěšnost návrhu by měla být zjistitelná bez pochyb, měla by být nesporná a naprosto jednoznačná bez toho, aby bylo nutné provést dokazování (blíže viz např. rozsudek ze dne 24. 3. 2006, č. j. 4 Ads 19/2005 - 105, publ. pod č. 909/2006 Sb. NSS). Závěr o zjevné neúspěšnosti může soud učinit například v případech, kdy jde o věc výslovně vyloučenou z meritorního přezkoumání (viz např. rozsudky zdejšího soudu ze dne 29. 6. 2011, č. j. 1 As 51/2011 - 135, či ze dne 29. 4. 2014, č. j. 5 As 86/2013 - 13).

7. Podle § 68 písm. a) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.

8. V nyní projednávané věci žalobce napadl žalobou rozhodnutí, jímž žalovaný jako správní orgán I. stupně rozhodl v přestupkovém řízení ve smyslu § 93 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 96 odst. 1 písm. a) téhož zákona proti rozhodnutí o přestupku, kterým byla vyslovena vina, se může odvolat obviněný v plném rozsahu. Žalobce měl tak k dispozici opravný prostředek proti napadenému rozhodnutí, který však nevyčerpal. Jím podaná žaloba byla proto nepřípustná.

9. Vzhledem k uvedenému dospěl zdejší soud k závěru, že je mimo jakoukoli pochybnost zřejmé, že v posuzovaném případě byly naplněny zákonné podmínky pro odmítnutí žaloby podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Krajský soud za výše popsané situace nemohl rozhodnout jinak.

10. Lze tedy uzavřít, že kasační stížnost směřující proti usnesení krajského soudu o odmítnutí žaloby je nutno označit za zjevně neúspěšný návrh ve smyslu § 36 odst. 3 s. ř. s. Zjevná neúspěšnost je přitom zjistitelná okamžitě, nesporně a bez jakýchkoliv pochyb, aniž by bylo nutno provádět dokazování. Z uvedených důvodů proto již Nejvyšší správní soud dále nezkoumal majetkové a výdělkové poměry žalobce a výrokem I. jeho žádost o osvobození od soudních poplatků zamítl.

11. Žalobce dále navrhl, aby mu soud ustanovil zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Na 212/2020 - 12 pokračování

12. Podle § 35 odst. 10 s. ř. s. navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí v takovém případě stát. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že účastníku řízení lze ustanovit zástupce tehdy, jestliže jsou kumulativně splněny dvě podmínky: 1) jde o účastníka, u něhož jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a 2) jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. Nejvyšší správní soud neshledal u žalobce předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (viz výše), z tohoto důvodu chybí již první z nezbytných podmínek pro ustanovení zástupce (§ 35 odst. 10 s. ř. s.). Výrokem II. tohoto usnesení proto zdejší soud zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.

13. Jelikož žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní neběžela lhůta stanovená pro podání kasační stížnosti (§ 35 odst. 10 věta třetí s. ř. s.). V této souvislosti Nejvyšší správní soud považuje za nutné upozornit žalobce na to, že od doručení tohoto usnesení znovu poběží zbývající část lhůty pro podání kasační stížnosti. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout (§ 106 odst. 2 věta třetí s. ř. s.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek přípustný. V Brně dne 4. března 2021 Mgr. David Hipšr předseda senátu